732

strunkách. Dch. Chodi jako po strunách
(o pyšném). Nadbö ti s ním iné struny na-
tiahnuť; Zahúdol mu na tenkú s-nu (ztrestal
ho). Mt. S. Přetočená struna praská. Šp. —
S. = náčiní z drátu n. struny k řezání
mýdla, hlíny atd. die Saite. Jg. — S-na
k mrskání vlny. Jel. — S. u kosy. Us. —
S. = žíla suchá svazová, die Sehne, Flachse.
Ja. — S-na hrbetní = rosolovitý sloupec
(kostra) na nejnižším stupni své ustálenosti,
chorda dorsalis. Frč. 266. — S. — provaz,
das Seil, zastr. S-u pusť dolů. GR. S. =
plíšek. Vyřeza strunky zlaté i zteni je na
nitech. BO.

Struňák, a, m. opisthognatus, ryba pul-
covitá. Krok. I. d. 106.

Strunař, e, m., der Saitenmacher. Tk. II.
375., 381., Troj.

Strunaření, n., die Saitenmacherei. Jg.

Strunařiti, il, ení, Saitemnacher sein. Jg.

Strunařka, y, f., die Saitenmacherin. Jg

Strunařský, Saitenmacher-.

Strunařství, n., die Saitenmacherei.

Strunatec, tce, m. = struněnec. Dch.

Strunatosť, i, f. = pružnosť, die Spann-
kraft, Elasticität. Tabl. d. 42.

Strunatý = pružný, elastisch. Tabl.

Strunčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Struneček, čka, m., osob. jm. Šd.

Struněnec, nce, m. gordius, červ nitro-
dyšný. Krok. II. b. 242. S. vodní, g. aqua-
ticus, der Saitenwunn. Šm.

Struněnka, y, f. = náčiní k čistění obilí,
das Saitensieb. Us. — S., chorda, rostl.,
řasa chaluchovitá. Rostl. I. 273. a.

Struněný, Saiten-. Nástroj s. D. S. klec.
mřížka. Jg.

Strunga, y, f., na. Slov., zavřené místo
k dojení ovec, košár, die Pferche. Do s-gy
ovce honiti, naháněti. Bern.

Strunice, e, f., filaria, červ oblý. Vz
Schd. II. 531.

Struník, u, m., der Saitenhälter (u houslí).
Hd.

Struniti == strunami potahovati, besaiten.

Strunka, y, f., der Goldfaden. Vz Struna.

Strunkál, u, m., ein grosser Knopf.
U Klat. Rk.

Strunkati — prděti. Us. Vrů. — S., auf
ein Saiteninstrument spielen.

Strunkavý, dröhnend. S. hudební ná-
stroj. Us.

Strunkov, a, m., Strunkau, ves u Pe-
trovic.

Strunikovice, dle Budějovice, městys
u Voďnan: ves u Volyně. Vz S. N., Tk. I.
87., III. 50.

Strunkový, vom Goldfaden. Pás z tka-
nice s-vé zlaté. Pam. arch. 1869. 338.

Strunník, vz Struník.

Strunný, Saiten-. S. nástroj. D., Hd.

Strunohudec, dce, m. —- huslař.

Strunonoh, a, m., loripes, mlž. Krok. II.
128.

Strunovec, vce, m., hlísta. S. obecný,
živý vlas, gordius aquaticus; bílý, mermis
albicans. Frč. 74.

Strunový, Saiten-. S. potah piana. KP.
II. 306.

Strup, u, stroupek, pku, stroupeček,

čku, na Slov. strupček, ečku, m. = škraloup,
škvár, škvarek, svor. Lk. S., staroslovansky
strupъ. Mkl. aL. 175. Strupy tvořící se
při spáleninách nazýváme příškvary. S. N.
Strup, die Kruste, Rinde; s-py, der Grind.
S. rány. V. Když se zajítřený vřed zavře,
sirupem se potáhne. Kom. S-py na hlavě.
D. Mokrý s. (strupivá hlava, škraloupy).
Ja. Sladký s., der Erbgrind. Ja. Držeti se
koho jako s. (stále s ním býti). Us. Kf. Jen
se drž toho chleba jako veš strupu. Us.
Msk. Je to jako zlý s. (rozšiřuje se to: da-
rebáctvo ku př. atd.). U Rychn. Dbv. Mám
strúpek na tváři. Mor. Šd. Bude mu zima,
má ten kožich jak strúpek (slabý, vetchý,
jako pouhou kožku bez chlupů, bez vlny).
Mor. Šd. — S. v botan. = stélka lišejní-
ková na půdu pevně přirostlá n. do ní za-
puštěná a povleku strupovitému podobná.
Rst. 499. — S., a, m. = přezdívka nízká.
Ty s-e (hřbete)! Us. Nvk., Tě. — S. = ne-
úrodné pole. Na mor. Zlínsku. Brt.

Strupáč, e, m., der Grindkopf. Rk. Vz
Strupál.

Strupál, a, m., nadávka tomu, kdo má
strupatou hlavu nebo tvář = strupáč. Mor.
Šd.

Strupan, a, m., scorpio, der Skorpion.
Rk., Krok. II. 249.

Strupaní, Skorpion-. S. uštknutí. Ja.

Strupanovitý = jako ocas strupaní vy-
hlížející na př. hrozen s. čili podvinutý ně-
kterých piplovitých, jmenovitě pomněnky,
otočníka a j., scorpoides, skorpionartig. Rst.
499.

Strupatěti, ěl, ění, überharschen. Rána
strupatí. D.

Strupatosť, strupuatosť, strupovatosť,
strupilosť, strupivosť, i, f., die Grindig-
keit. Strupovatosť. V. S. žádá častého vy-
mývání (Ja.) a natírání olejem.

Strupatý, strupuatý, strupovatý, stru-
pivý, strupavý, struplivý (Lex. vet.),
strupilý, krustig, grindig. S-vatý. V. S.
hlava. Jád., V. S. vřed. Ja,

Strupčice, Trupschitz, ves u Jirkova.
Tk. II. 549., PL.

Strupín, a, m., myslivna u Dobříše. PL.
— S-, ves v Sasku. Pal.

Strupina, y, f. = strup.Ros.

Strupivosť, i, f. = strupatosť.

Strupivý = strupatý.

Strupnatka, y, f. S. zdrobnělá, lepralia
hyalina, měkkýš. Frč. 197.

Strupuatosť, i, f. = struputosť.

Strupnatý = strupatý.

Strupnice, e, f., arthonia, rostl, z řádu
lišejníků. Hosti. I. 274. a.

Štrupovitý = jako strup vyhlížející,
crustaceus, krustenartig. Rst. 499.

Strupšín, a, m., Strupschein, ves u Zá-
břehu na Mor. PL.

Strus, a, m., zbabělý, die Memme. Babí
s. Us. — S. = pštros. BO. Starosl. strusъ,
struthio, strhněm. stríiz. Mkl. aL. 175

Strusk, a. m., struska, y, f. = červ
v mase, strusná moucha, die Schmeissfliege.
D.