Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |
|
|||
732
|
|||
|
|||
strunkách. Dch. Chodi jako po strunách
(o pyšném). Nadbö ti s ním iné struny na- tiahnuť; Zahúdol mu na tenkú s-nu (ztrestal ho). Mt. S. Přetočená struna praská. Šp. — S. = náčiní z drátu n. struny k řezání mýdla, hlíny atd. die Saite. Jg. — S-na k mrskání vlny. Jel. — S. u kosy. Us. — S. = žíla suchá svazová, die Sehne, Flachse. Ja. — S-na hrbetní = rosolovitý sloupec (kostra) na nejnižším stupni své ustálenosti, chorda dorsalis. Frč. 266. — S. — provaz, das Seil, zastr. S-u pusť dolů. GR. S. = plíšek. Vyřeza strunky zlaté i zteni je na nitech. BO. Struňák, a, m. opisthognatus, ryba pul-
covitá. Krok. I. d. 106. Strunař, e, m., der Saitenmacher. Tk. II.
375., 381., Troj. Strunaření, n., die Saitenmacherei. Jg.
Strunařiti, il, ení, Saitemnacher sein. Jg.
Strunařka, y, f., die Saitenmacherin. Jg
Strunařský, Saitenmacher-.
Strunařství, n., die Saitenmacherei.
Strunatec, tce, m. = struněnec. Dch.
Strunatosť, i, f. = pružnosť, die Spann-
kraft, Elasticität. Tabl. d. 42. Strunatý = pružný, elastisch. Tabl.
Strunčík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Struneček, čka, m., osob. jm. Šd.
Struněnec, nce, m. gordius, červ nitro-
dyšný. Krok. II. b. 242. S. vodní, g. aqua- ticus, der Saitenwunn. Šm. Struněnka, y, f. = náčiní k čistění obilí,
das Saitensieb. Us. — S., chorda, rostl., řasa chaluchovitá. Rostl. I. 273. a. Struněný, Saiten-. Nástroj s. D. S. klec.
mřížka. Jg. Strunga, y, f., na. Slov., zavřené místo
k dojení ovec, košár, die Pferche. Do s-gy ovce honiti, naháněti. Bern. Strunice, e, f., filaria, červ oblý. Vz
Schd. II. 531. Struník, u, m., der Saitenhälter (u houslí).
Hd. Struniti == strunami potahovati, besaiten.
Strunka, y, f., der Goldfaden. Vz Struna.
Strunkál, u, m., ein grosser Knopf.
U Klat. Rk. Strunkati — prděti. Us. Vrů. — S., auf
ein Saiteninstrument spielen. Strunkavý, dröhnend. S. hudební ná-
stroj. Us. Strunkov, a, m., Strunkau, ves u Pe-
trovic. Strunikovice, dle Budějovice, městys
u Voďnan: ves u Volyně. Vz S. N., Tk. I. 87., III. 50. Strunkový, vom Goldfaden. Pás z tka-
nice s-vé zlaté. Pam. arch. 1869. 338. Strunník, vz Struník.
Strunný, Saiten-. S. nástroj. D., Hd.
Strunohudec, dce, m. —- huslař.
Strunonoh, a, m., loripes, mlž. Krok. II.
128. Strunovec, vce, m., hlísta. S. obecný,
živý vlas, gordius aquaticus; bílý, mermis albicans. Frč. 74. Strunový, Saiten-. S. potah piana. KP.
II. 306. |
Strup, u, stroupek, pku, stroupeček,
čku, na Slov. strupček, ečku, m. = škraloup,
škvár, škvarek, svor. Lk. S., staroslovansky strupъ. Mkl. aL. 175. Strupy tvořící se při spáleninách nazýváme příškvary. S. N. Strup, die Kruste, Rinde; s-py, der Grind. S. rány. V. Když se zajítřený vřed zavře, sirupem se potáhne. Kom. S-py na hlavě. D. Mokrý s. (strupivá hlava, škraloupy). Ja. Sladký s., der Erbgrind. Ja. Držeti se koho jako s. (stále s ním býti). Us. Kf. Jen se drž toho chleba jako veš strupu. Us. Msk. Je to jako zlý s. (rozšiřuje se to: da- rebáctvo ku př. atd.). U Rychn. Dbv. Mám strúpek na tváři. Mor. Šd. Bude mu zima, má ten kožich jak strúpek (slabý, vetchý, jako pouhou kožku bez chlupů, bez vlny). Mor. Šd. — S. v botan. = stélka lišejní- ková na půdu pevně přirostlá n. do ní za- puštěná a povleku strupovitému podobná. Rst. 499. — S., a, m. = přezdívka nízká. Ty s-e (hřbete)! Us. Nvk., Tě. — S. = ne- úrodné pole. Na mor. Zlínsku. Brt. Strupáč, e, m., der Grindkopf. Rk. Vz
Strupál. Strupál, a, m., nadávka tomu, kdo má
strupatou hlavu nebo tvář = strupáč. Mor. Šd. Strupan, a, m., scorpio, der Skorpion.
Rk., Krok. II. 249. Strupaní, Skorpion-. S. uštknutí. Ja.
Strupanovitý = jako ocas strupaní vy-
hlížející na př. hrozen s. čili podvinutý ně- kterých piplovitých, jmenovitě pomněnky, otočníka a j., scorpoides, skorpionartig. Rst. 499. Strupatěti, ěl, ění, überharschen. Rána
strupatí. D. Strupatosť, strupuatosť, strupovatosť,
strupilosť, strupivosť, i, f., die Grindig- keit. Strupovatosť. V. S. žádá častého vy- mývání (Ja.) a natírání olejem. Strupatý, strupuatý, strupovatý, stru-
pivý, strupavý, struplivý (Lex. vet.), strupilý, krustig, grindig. S-vatý. V. S. hlava. Jád., V. S. vřed. Ja, Strupčice, Trupschitz, ves u Jirkova.
Tk. II. 549., PL. Strupín, a, m., myslivna u Dobříše. PL.
— S-, ves v Sasku. Pal. Strupina, y, f. = strup.Ros.
Strupivosť, i, f. = strupatosť.
Strupivý = strupatý.
Strupnatka, y, f. S. zdrobnělá, lepralia
hyalina, měkkýš. Frč. 197. Strupuatosť, i, f. = struputosť.
Strupnatý = strupatý.
Strupnice, e, f., arthonia, rostl, z řádu
lišejníků. Hosti. I. 274. a. Štrupovitý = jako strup vyhlížející,
crustaceus, krustenartig. Rst. 499. Strupšín, a, m., Strupschein, ves u Zá-
břehu na Mor. PL. Strus, a, m., zbabělý, die Memme. Babí
s. Us. — S. = pštros. BO. Starosl. strusъ, struthio, strhněm. stríiz. Mkl. aL. 175 Strusk, a. m., struska, y, f. = červ
v mase, strusná moucha, die Schmeissfliege. D. |
||
|
|||
Předchozí (731)  Strana:732  Další (733) |