Předchozí (733)  Strana:734  Další (735) |
|
|||
734
|
|||
|
|||
Strýčenec, nce, m. = otcova bratra syn,
Res., Výb. L, O. z D., tež mé strýny syn, der Neffe. Strýčenci, děti od bratra a sestry, die Geschwisterkinder. V. Strýčenice, e, f., dcera otcova bratra,
Vatersbruderstochter. Bern. Strýčený, od strýce pocházející, vom
Vetter abstammend. Geschwister-. S. bratr, V.,Br., Dal., sestra. Troj., Tov. 84. Strýčená bratřie. Dal. Přistúpil jest před nás bratr s-ný jednoho spoluobyvatele našeho na poli zabitého se synem jeho žalujíce na ženu jeho. NB. Tč. 17. Po naší s-né sestře paní Anně; Drží sirotka mého s-ného bratra. Půh. II. 55., 591. Strýčice, Stritzitz, ves u Budějovic. PL.
Strýčíček, vz Strýc.
Strýčíně, ěte, n., můj syn k mé strýny
vnuku ze syna, der Vetter. D. Strýčiti, strýčkovati, vz Strýcovati.
Strýčkovice, dle Budějovice, Streitsch-
kowitz, ves u Merklína. Strýčkovství = strýcovství. Kos. Ol. I.
302, Strýčný = strýčený. Slov. Rybaj.
Stryga, y, f. — čarodějnice. Na Slov. Vz
Striha. Strygoň, ě, m. - čarodějník. Slov. Hdk.
C. 204.; Dbš. 44. Strycb, u, m., z něm., gestrichenes Maas,
korec, 11/2 míry, 4 věrtele, der Strich. Vz Míra. Je strychem plná. D. — S. míra polí = jitro, das Joch. Jitro n. strych drží 3 provazce. Gl. 325. — S., cecek na vemeně kravském, die Zitze. Lépe: struk. Us. u Li- tornšl. Vz Střih, Střik, Strouha. Strychář, e, rn., modalerurn, zastr. Veleš.
Strychnin, u, m. = ústrojný alkaloid,
kulčibovina (Nz. lk.), prudký jed v někte- rých, rostlinách, na př. ve vraních okách, das Strychnin. Rk. Vz Šfk. 627., Kk. 175., S. N., Schd. II. 290. Stryehninný, Strychnin-. S. dusičnan,
salpetersaures Strychnin. Nz. lk. Strýchovačka, y, f., z něm., náčiní pe-
kařské, Streiche, f. Stryj, e, m. = strýc, zastr. Jg.
Stryja, e, m., osob. jm.
Strýječný = strýčený,Vetter-. S. bratr. D.
Strýk, vz Strýc. Mor. a Slez.
Strýka, y, strýko, a, m. -. otcův bratr,
strýc. Slov. Dbš. 33. Strýkov, a, m., Stritschkov, ves u Brez-
nice ; samota u Votic. L. Strýle, e, f., lépe: střevle, mladý losos,
junger Lachs. Jg. Strymilov, Strmilov, a, m., něm. Trem-
les, městys v Jindřichohradecku. Vz S. N. Strymon, a, m., ve starověku řeka v Thra-
cii. Vz S. N. — Strymonský. Strýna, strýnka, strýnečka, y, f. =
otcova sestra, des Vaters Schwester, die Muhme, MV., D., matčina sestra; strýcova manželka n. dcera, Ros.; bratrova, dcera. V.. Tč., Dbš. 33., MV. Strýně, 6, f., vz Teta. Břez.
Strýnín, a, m. = syn strýcův, bratranec.
Kom. Strýnina, y, f. = sestřenice. Kom.
Strýný = ku strýci se vztahující, Vetters-.
|
S-ná =. dcera strýcova. V. — S. = ku strýně,
otcově sestře se vztahující. S. sestřenec, sestra, sestříně. D. — Jg. Strýšek, šku, m., z něm., (šp. m.: čárka),
das Strichlein. Pref. Strýškovati,strýšky dělati, čárati, z něm.
Strichlein machen. — U soukeníků = vlnu česati, schrubbein. D. Stryšní = strych (korec) obsahující, einen
Strich umfassend. S. pytel, nádoba. Ros. Strýštitý hrnec = tak plný, že přetéká.
U Jižné. Vrů. Strzub, u, m. = žebřina nad korytem
(žlabem) upevněná, kam ovcím atd. žrát dá- vají, žebřík na píci, die Futterraufe. Llk., Klš. Koňům seno za s. se dává. U Opav. Pk. Cf. Jesle. Strž, e, f. = něco strženého, der Bruch.
S. = od deště n. přívalu v poli vymletý, hluboký příkop, rokle, der Bruch, Graben, Us. (Vor) houpavě se nese dál podél strží, podél skal. Hdk. C. 163. — S. = díra od vody v jezu n. hrázi stržená, der Wehrbruch D., Cyr. — S. ledu = jití ledu, der Eisstoss, Eisgang. Zlob. — S. = sbořená šachta, der Verbrach, Bruch. Vz Berma. — S. = pro- vaz ku strhování sítí, die Schnellleine. Šp. — S. = provaz, kterým se zábradlí (die Schlagwand) stahuje, die Rückleine, v mysl. Šp. — S. sněhová, die Lavine. S. a Ž. — S. mračen a náhlý příval všecko šmahem strhl. Us. Tč. Řeči pustí jako v strži (v prů- trži). Hlk. I. 154. — S., e, m., odpadlík od víry, der Abtrünnige. Vz Stržka. Štrža:= strž. Na Mor. Brt. — S., strъža,
das Baummark. Mkl. L. 218. Stržba, y, f. = strmina, der Abgrund.
Rozk. Stržeje, vz Stěžeje.
Stržek, žka, m. m = poběhlec, odpadlec, der
Abtrünnige. V., Br. — S. = pták, který či- hařům z lepu uletěl. — S., žku, m. = něco strženého. Stržky strun, Stücke gerissener Saiten. Us. U ševců ku tření dratví, der Streichfetzen. Sp. — S. = poslední část nápoje, kteráž po více doušcích v nádobě zůstává a která se najednou dopíjí. S. jest menší než doušek. V Holohlavech. Sř. — S-ky strun. Stržeň, žně, f., stržen, ženu a žna, m.
= vnitřek stromu, hnátu, péra (v hnátech: číš, das Mark; v rostlinách: dřeň, stŕeň, duše, der Kern, das Mark; ve vředech: střeň, chuchel, chuchval, der Butz, Ast. Rk.). S., strsl. stъtža a strъženь., medulla, srb. strž, srž, srč; mlrus. stryžiú ze stržin a serdce; virus, střižeń, Mark, Butz im Ge- schwür, schnellere Strömung des Flusses; čes. stržen vedlé strzen, střen a dřeň, dřen, zreň; pol. zdrzen, drdzeň, držeń, rdzeń . . . Mit Unrecht würde man aind. sarga Harz der vatica robusta u diese Pflanze selbst her- beiziehen. Das čech. strzen entspricht einem aslov. stъždenь. Mkl. aL 218. Příp. -enь. Mkl. B. 127. Stržeň, mozk. V. Vlil driak v s. GR. lieč prochodí až do spojení i všeliké smahy n. s-nóv. ZN. Láska nešťastlivá srdcu stržeň robí. Sl. ps. II. 5. 145. S. ve dřevě. V. Zevnitř kůra, vnitř lyka jsou: s. jest, nejvnitřnější. Kom. S. n. duše n. dřeň. Um. |
||
|
|||
Předchozí (733)  Strana:734  Další (735) |