735

les. S. bzový. Jád. — S., výmol, der Riss.
Koubl. Hosp. 38. — S. = trýzeň. Slov. —
S., arundineturn. BO.

Stržené, ého, n. = stržený peníz, der
Erlös. J. tr.

Strženec, nce, m., Strženetz, ves u Votic.
PL. — S. = stržený. Ros.

1. Stržení, n. = strhnutí, das Brechen.
S. hráze, náspu, ledu, D., rybníků. V. — S.
háku = polámání, die Verhebung. Us. —
S. lidu = shromáždění, die Versammlung.
Akt. m. Ferd. — Jg.

2. Stržení = koupení, prodej, koupě, der
Kauf, Verkauf, Handel. Sjednání a s. do-
konává kupování. Ms. pr. hr. Ale toť jest
nedokonalé s., když kupujícímu prodavač
dí: Zač chceš? CJB. 365. Ne vytčení té
záplaty ale sjednání a s. dokonává kupo-
vání. 1b. — S. = utržení, koupí obdržení,
die Lösung. Vz Stržiti. Jg. — S., der Ein-
riss. Jg.

Strženice, e, f., dřenovice, canalis me-
dullosus, die Markröhre. Nz.

Strženina, y, f. = stržené pole, strž, vý-
mol, der Bruch. Jg.

Strženní, od stržně, Mark-. S. trubka.

1. Stržený; stržen, a, o = strhnutý, fort-,
herabgerissen. S-na je rouška. Dch. — od-
kud. Cedule s rohu s-ná. Us.

2. Stržený; stržen, a, o = prodaný, ver-
kauft, veräussert. To dříví jest již strženo.
Ros. — S. = koupí, prodajem obdržený,
gelöst. S-né peníze. Us. Nač obrátíš s-ný
groš? Sk. — zač. Cena za pole s-ná. Sš.
Sk. 54.

Stržina, y, f. = strž, rozpuklina, der
Bruch, Riss. Č.

Stržínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.

Stržiti, il, en, ení = koupiti, kaufen,
trhem dostati, utržiti, bekommen, lösen. Jg.

— abs. Prodavač cení, kupec trží, až strží
(až se oba smluví). Kom. — co: bitku,
Schläge kriegen. Dch., peníze (lösen). Šp.

— co za co. Co on strží do roka jenom
za dobytek! Us. Šd. Ten purkrecht od něho
za 40 hř. kúpil a stržil. NB. Tč. 156. —
Stržil (= koupil) ten dům za tisíc zlatých.
Ros., Sych. Tolik za ty voly stržil (utržil).
Ros. Peníze za vězně stržili. V. Peníze za
dílo s. (dostati). Šp. — co kdy. Že před
časem byla s-la od Doroty Benešové plášť
za 7 zl. NB. Tč. 196. — se oč. Stržil se
o dům a o kůň i vypili litkup. Exc. —
čeho. Ten dnes stržil peněz (neurčitou mě-
rou, jinak: co). — co z čeho. Osm kop
grošů z něho stržila (utržila) a vybrala. V.

— co čím: peníze dražbou. J. tr.
Stržka, y, f. = strž, der Wassergraben

im Weingarten. S-ky mezi vinohrady. Gl.
325. — S. = ztráta pod cenou jmenovitou,
das Disagio. Nz.

Stržní, lépe: střenový, Mark-. Jg.

Stržnický. S. hra = hazardní, Hazard-.
U Chrud. Kd.

Stržník, a, m. = hazardník, hazardní
hráč, der Hazardspieler. U Chrud. Kd.

Stržňový = dřenový, Mark-. S. vrstva.
Nz.

Stržoň, ě, m. = stržeň, chuchel v ráně.
Vz Stržeň. U Opav. Klš.

Stubinko, a. n., Stubendorf, ves u Oso-
blahy ve Slez. PL.

Stucco, it., malba sádrová, jíž se užívá
k vypuklému dílu ve stavitelství.

Stuccatura, y, f., v obecné mluvě št«-
katura, práce sádrovou n. vápennou maltou,
die Stuccatur, Gypsarbeit. S. = ozdoba na
stropech, římsách atd. ze sádry n. z vápna
zhotovená. Vz S. N.

Stuče, e, f., die Gewitterwolke. Šm.

Štůček, čku, m., v horn. der Schlitz-
graben, malý stok, splav. Hř. — S. = stůčka.
Mor. Šd.

Stůčka, y, f., v obec. mluvě štučka =
svinutý, stočený kus plátna, obyč. 60-70 loket
dlouhý, die Rolle, der Ballen, die Webe. Jg.
S. plátna. Sm.

Stůčkový, Ballen-. Webe-. S. plátno, ko-
berec, Rolltepich. Dch.
. Stučnělosť, i, f., die Feistigkeit.

Stučnělý, feist Bern.

Stučněti, el, ční = tučným sc státi, feist
werden. Bern. Vz Ztučněti.

Stučniti, il, ěl, ění, feist machen. Jg.

Stučnouti = stučněti. Bern.

Stučov, a, m., paseky u Rožnova. Tč.

Stud, styd, u, m., na Slov. studa, styda,
y, f., die Scham. Strsl. studъ., km. stůd, ъ
příp. Mkl. B. 19., 22. S. = nepříjemný pocit,
který v nás povstává, když vlastní n. cizí
skutky nám slouží k necti. S. N. Pro s.
Kom. Bez s-u kurva; s. mající (panna); K s-u
přivésti: s-em se červenati, začervenalý;
přílišný, sedlský s.; s. odložiti, složiti, od-
vrci; s-u neměti, bez s-u býti; s sebe
všecken s. setříti, svléci; na s. zapomenouti.
V. Nevěstky stud svůj mrhají. Kom. Lichý
s., falsche Sch. Dch. Nějaká jiskřička s-du
u nich se zjevovala. Ler. Věz, že tresktání
jest troje, prvé lásky, druhé bázně, třetí
studu; Na líciech najviece s. se ukazuje;
S. míti; Česť, ctnosť, s. a bázeň ktož má,
nenie blázen. Hus I. 240., III. 19., 45., 259.
(Tč.). Hřešiti bez s-u a míry. Pešín. S.
k zlému míti. Tkad. S-u se odříci, oprnouti.
D. S-u prázdný člověk. Us. Cela i s-u nemá.
Č. Při kom je s., při tom i svědomí. Km.
Vše učir.íš bez studu, když lidé při tom
nebudú. Smil v. 1375. Oko studu rozsudí;
S. prodán, život zmrhán. Pk. Žena bez studu
je hřeben bez zubu. Slez. Tč. Bylina (strom,
stěp) bez květu, panna bez s-u, řídko při-
chází k jakému užitku, p., Č. Kdo se s-em
pýří, snadno nezahýří. C. Kde bázeň, tu š.
a kázeň. Prov. — Š. = hanba, úd stydký,
die Schau, das Schamglied. Krab.

Studánek, nku, m. = studánka.

1. Studánka, studénka (-dýnka), y,
f. - pramen, malá studna, der Brunnen,
die Brunnenquelle. Studýnka, studénka. V.
Do s-ky pro vodu choditi. Us. Nalézá se
šťastná voda ta ve s-ce, do které se se všech
čtyr stran světa voda stéká a jež blíže kríž-
ných cest se nachází. Sš. P. 760. Po napití
s-ce záda ukazuje. Vz Nevděčný, Plíti. Lb.
Povídají, že porodíš syna; máš ho zrodiť
na ty slavné hody, když zamrznú v stu-
denenkách vody ; A v tej studenečce jalenek
pijaval, na teho jalenka myslivec čihaval.
Sš. P. 5., 523. A v tej studence chladná vo-