Předchozí (734)  Strana:735  Další (736) |
|
|||
735
|
|||
|
|||
les. S. bzový. Jád. — S., výmol, der Riss.
Koubl. Hosp. 38. — S. = trýzeň. Slov. — S., arundineturn. BO. Stržené, ého, n. = stržený peníz, der
Erlös. J. tr. Strženec, nce, m., Strženetz, ves u Votic.
PL. — S. = stržený. Ros. 1. Stržení, n. = strhnutí, das Brechen.
S. hráze, náspu, ledu, D., rybníků. V. — S. háku = polámání, die Verhebung. Us. — S. lidu = shromáždění, die Versammlung. Akt. m. Ferd. — Jg. 2. Stržení = koupení, prodej, koupě, der
Kauf, Verkauf, Handel. Sjednání a s. do- konává kupování. Ms. pr. hr. Ale toť jest nedokonalé s., když kupujícímu prodavač dí: Zač chceš? CJB. 365. Ne vytčení té záplaty ale sjednání a s. dokonává kupo- vání. 1b. — S. = utržení, koupí obdržení, die Lösung. Vz Stržiti. Jg. — S., der Ein- riss. Jg. Strženice, e, f., dřenovice, canalis me-
dullosus, die Markröhre. Nz. Strženina, y, f. = stržené pole, strž, vý-
mol, der Bruch. Jg. Strženní, od stržně, Mark-. S. trubka.
1. Stržený; stržen, a, o = strhnutý, fort-,
herabgerissen. S-na je rouška. Dch. — od- kud. Cedule s rohu s-ná. Us. 2. Stržený; stržen, a, o = prodaný, ver-
kauft, veräussert. To dříví jest již strženo. Ros. — S. = koupí, prodajem obdržený, gelöst. S-né peníze. Us. Nač obrátíš s-ný groš? Sk. — zač. Cena za pole s-ná. Sš. Sk. 54. Stržina, y, f. = strž, rozpuklina, der
Bruch, Riss. Č. Stržínek, nka, m., osob. jm. Mor. Šd.
Stržiti, il, en, ení = koupiti, kaufen,
trhem dostati, utržiti, bekommen, lösen. Jg. — abs. Prodavač cení, kupec trží, až strží
(až se oba smluví). Kom. — co: bitku, Schläge kriegen. Dch., peníze (lösen). Šp. — co za co. Co on strží do roka jenom
za dobytek! Us. Šd. Ten purkrecht od něho za 40 hř. kúpil a stržil. NB. Tč. 156. — Stržil (= koupil) ten dům za tisíc zlatých. Ros., Sych. Tolik za ty voly stržil (utržil). Ros. Peníze za vězně stržili. V. Peníze za dílo s. (dostati). Šp. — co kdy. Že před časem byla s-la od Doroty Benešové plášť za 7 zl. NB. Tč. 196. — se oč. Stržil se o dům a o kůň i vypili litkup. Exc. — čeho. Ten dnes stržil peněz (neurčitou mě- rou, jinak: co). — co z čeho. Osm kop grošů z něho stržila (utržila) a vybrala. V. — co čím: peníze dražbou. J. tr.
Stržka, y, f. = strž, der Wassergraben im Weingarten. S-ky mezi vinohrady. Gl.
325. — S. = ztráta pod cenou jmenovitou, das Disagio. Nz. Stržní, lépe: střenový, Mark-. Jg.
Stržnický. S. hra = hazardní, Hazard-.
U Chrud. Kd. Stržník, a, m. = hazardník, hazardní
hráč, der Hazardspieler. U Chrud. Kd. Stržňový = dřenový, Mark-. S. vrstva.
Nz. Stržoň, ě, m. = stržeň, chuchel v ráně.
Vz Stržeň. U Opav. Klš. |
Stubinko, a. n., Stubendorf, ves u Oso-
blahy ve Slez. PL. Stucco, it., malba sádrová, jíž se užívá
k vypuklému dílu ve stavitelství. Stuccatura, y, f., v obecné mluvě št«-
katura, práce sádrovou n. vápennou maltou, die Stuccatur, Gypsarbeit. S. = ozdoba na stropech, římsách atd. ze sádry n. z vápna zhotovená. Vz S. N. Stuče, e, f., die Gewitterwolke. Šm.
Štůček, čku, m., v horn. der Schlitz-
graben, malý stok, splav. Hř. — S. = stůčka. Mor. Šd. Stůčka, y, f., v obec. mluvě štučka =
svinutý, stočený kus plátna, obyč. 60-70 loket dlouhý, die Rolle, der Ballen, die Webe. Jg. S. plátna. Sm. Stůčkový, Ballen-. Webe-. S. plátno, ko-
berec, Rolltepich. Dch. . Stučnělosť, i, f., die Feistigkeit. Stučnělý, feist Bern.
Stučněti, el, ční = tučným sc státi, feist
werden. Bern. Vz Ztučněti. Stučniti, il, ěl, ění, feist machen. Jg.
Stučnouti = stučněti. Bern.
Stučov, a, m., paseky u Rožnova. Tč.
Stud, styd, u, m., na Slov. studa, styda,
y, f., die Scham. Strsl. studъ., km. stůd, ъ příp. Mkl. B. 19., 22. S. = nepříjemný pocit, který v nás povstává, když vlastní n. cizí skutky nám slouží k necti. S. N. Pro s. Kom. Bez s-u kurva; s. mající (panna); K s-u přivésti: s-em se červenati, začervenalý; přílišný, sedlský s.; s. odložiti, složiti, od- vrci; s-u neměti, bez s-u býti; s sebe všecken s. setříti, svléci; na s. zapomenouti. V. Nevěstky stud svůj mrhají. Kom. Lichý s., falsche Sch. Dch. Nějaká jiskřička s-du u nich se zjevovala. Ler. Věz, že tresktání jest troje, prvé lásky, druhé bázně, třetí studu; Na líciech najviece s. se ukazuje; S. míti; Česť, ctnosť, s. a bázeň ktož má, nenie blázen. Hus I. 240., III. 19., 45., 259. (Tč.). Hřešiti bez s-u a míry. Pešín. S. k zlému míti. Tkad. S-u se odříci, oprnouti. D. S-u prázdný člověk. Us. Cela i s-u nemá. Č. Při kom je s., při tom i svědomí. Km. Vše učir.íš bez studu, když lidé při tom nebudú. Smil v. 1375. Oko studu rozsudí; S. prodán, život zmrhán. Pk. Žena bez studu je hřeben bez zubu. Slez. Tč. Bylina (strom, stěp) bez květu, panna bez s-u, řídko při- chází k jakému užitku, p., Č. Kdo se s-em pýří, snadno nezahýří. C. Kde bázeň, tu š. a kázeň. Prov. — Š. = hanba, úd stydký, die Schau, das Schamglied. Krab. Studánek, nku, m. = studánka.
1. Studánka, studénka (-dýnka), y,
f. - pramen, malá studna, der Brunnen, die Brunnenquelle. Studýnka, studénka. V. Do s-ky pro vodu choditi. Us. Nalézá se šťastná voda ta ve s-ce, do které se se všech čtyr stran světa voda stéká a jež blíže kríž- ných cest se nachází. Sš. P. 760. Po napití s-ce záda ukazuje. Vz Nevděčný, Plíti. Lb. Povídají, že porodíš syna; máš ho zrodiť na ty slavné hody, když zamrznú v stu- denenkách vody ; A v tej studenečce jalenek pijaval, na teho jalenka myslivec čihaval. Sš. P. 5., 523. A v tej studence chladná vo- |
||
|
|||
Předchozí (734)  Strana:735  Další (736) |