736

děnka jako led, nemožu na tě, mé zlaté
dítě, zapomnět; V šírém poli stojí hruška
zelená, pod tú hruškú studenenka kamenná;
Pod horú studenka, vody z ní ubývá; po
náhlaj šohajku, frajerka umierá; Vímť já
bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce
studenku studenú. Sš. P. 226., 285., 306.,
523 (Tě-). — S. v mysl = prameny klestím
prikryté, jež mají nepřikryté lužánky, v nichž
jsou mezi rozštípenými kolíčky lepem na-
mazané vějičky k lapání ptáků. Šp., Zkr.,
Všk. — S. = cisterna, do níž se dešťová voda
schází, die Cisterne. V.

2. Studánka, y, f., ves u Pardubic;
Brünnel, lázně u Ústí n. Orl. a u Dobrušky;
Johannesbad, lázeň u Král. Dvora; Kaiser-
bad, lázeň u Solnice. PL.

Studánky, Kaltenbrunn, v Domažlicku.

Stuďany, dle Dolany, Studian, ves u Jič.

Studárna, y, f., der Fassschoppen. Šm.

Studce malé a veliké, Klein-, Gross-Stu-
detz, vsi u Loučína.

Studeň, i, f. = studenosť, die Kälte. Výb.
I. 689., Ž. wit. Puer. 67. S. sněžná. BO. —
S., dně, f. •— studna, der Brunnen. Bern.

Studeňati == chladiti, zábsti,. Ta voda
dnes velice s-ňá. — kde. Tady na této
lávce to s-ňá. Mor. Šd.

1. Studená, é, f., ves u Čechtic; Kalt-
waiäser, ves u Broumova. — Studeney, ves
u Ústi n. O.

2. Studená, é, f., Studený, ves u Králo-
vic. Vz S. N. — S., něm. Studein, město
u Telče na Mor. Vz S. N.

Studenář,e, m., der Fieberkranke. Ms. ovc.

Studená voda, Kaltwasser, ves u Chrasti.

Studeně = chladně, kalt. Ros.

Studené, ého, n., ves u Vyššího Brodu;
Kaltengrund, ves u Jílového: Studeney, vz
Studená, ves u Ústí n. Orl. PL. -- S., vz
Studený (konec).

Studenec, nce, m., ves u Jilemnice. —
S. dolní n. nový, Unter-, Neu-Staudenz, ves
v Chotěborsku. — S. horní, Ober-Staudenz,
ves tamtéž. Vz S. N. — S , ves u Náměště
Tč. — S., Studenetz, ves u Poličky, u Pro-
stějova na Mor. PL. — S., studeník, a, m.,
der Melancholiker. Krok II. 419.

Studeněves, Studňoves, vsi, f., ves
n Slaného. Vz S. N., Tk. III. 660., Tf. 288.

Studeníce, e, f. = studená nemoc, zim-
nice, das kalte Fieber. ZN., M. S. trojná
(třetidenní, třetačka). — S., na Slov. chla-
dovna. Bern. — S., Studenitz, městys ve
Štýrsku. Vz S. N.

Studeničký, kältlich. D.

Studeník, a, m., vz Studenec; osob. jm.

Studeniti, kühl machen. Us. Dch., Sd.

Studenka, y, f. = zimnice. V. — S.,
ves u Mnich. Hradiště; samota u Ledče. PL.
Tk. III. 36.

Studénka, vz Studánka. — S., Schön-
born, ves u Trutnova; Stauding, ves v Opav-
sku; něm. Studinka, ves u Nové Paky; S.
karlovská, ves ve Slez.

Studénky, dle Dolany, Studinke, ves
u Zábřehu; Studinsker Hof, dvůr u Nového
města nad Met. PL.

Studeno, kalt. Jest s. I). Květiny na s.
sázeti. Us. Dch. Udělalo se s-no. Dch. — S.,

subst. = zima, die Kälte. Ze s-a do tepla
jíti. Us. Horka a s-na v tomto měsíci se
střídala. Us. Č. Dáti jídlo do s-na. Dch. —
S., na Slov. huspenina, die Gallerte. Bern.

StudenohruBosť, i, f. Byl. 194.

Studenokrevnosť, i, f. = studeno si krve,
die Kaltblütigkeit. D. S. = lepko-, vodo-
krevnosť, der Schleim. Ja. — S. = černá,
spálená krev, schwarzes Geblüt. V.

Studenokrevný, kaltblütig.

Studenosť, i, f. = chladnosť, die Kälte.
V. S. vody. D. — Nebylo v těle jeho mezi
mokrostí a suchostí, mezi teplostí a stude-
ností sváru neb protivnosti. Hus I. 292. —
S. = studenokrevnosť, die Kaltblütigkeit. D.

Studenovlhkosť, i. f. = studnokrevnosť,
das Phlegma.

Studenovlhký - studnokrevný, phleg-
matisch. D.

Student, a, m., z lat., V., studentík, a,
studentíček, čka, m., v obec. ml. študent,
der Student. Za stara s. zván též žák. Vz
Žák. Naši doktorové nechtěli jsú bakalářóm
a s-tóm odpovědieti a jich naučiti. Hus II.
29. Český s. chudý s. U Rychn. Dbv.

Studentský, Studenten-. Po studentsku.

Studentství, n., der Studentonstand. Jg.

Studentstvo, a, n., všichni studenti, die
Studentenschaft.

Studený; studen, a, o ; studeničký, stu-
denoučký = chladný, kalt. S., příp. -enъ, strsl.
student, frigidus. Mkl. B. 126. Náramně, hrubě
s. V. Zimnice s třesením s-ná slove. Kom.
Má ruce s-né jako led a červené jako rak.
Us. Sd. S. nemoc. M. S-né psí dni, die kalten
Hundstage, die Tage nach h. Dreikönig. Gl.
325. S. stopa (zvětralá). Šp. S. poly. Kälte
pole, Nz., pára vodní, pocení (ve s. vodě).
Šp. S. voda, vítr, jídlo, zimnice, žaludek
(dobře nevařící). Us. Jest s-ného žaludku
(žvástal, nic nesvaří). Mus. Ležím já v ro-
sičce s-nej, ležím na travičce zelenej ; Chtělo
se mu s-nej vody píti; Ona byla s-na, jak
by byla umřena; Tlačí trávu zelenú, sbírá
rosu s-nú; Huličky, beličky, nechci něna-
padá studzenej Rosičky. Sš. P. 1., 6., 85.,
162., 510. (Tč.) Rosa a kruopě nočnie tuto
temné a s. mlčenie nevěrných srdcí se zna-
menají. Hus III. 59. S. budování (ve vče-
lařství), přiléhají li souše užší svou stranou
k česlu. Lš. Od nemoci studené ležela. Brt.
S. 61. Ta s-ná (žena) = smrť. Až podruhé
se oženíš, ale s tou s-nou! Mor. Sd. S-ný
jako led, jako žába, jako had. Spaříš mu
dršťky v studené vodě! S. máj, v stodole
(v zahradách) ráj. Prov. — v čem. Treskce
člověka u vieře vlažného nebo s-ného. Hus.
— S. = neživý, neopravdový, kalt, kaltsinnig.
Smáti se smíchem studeným (nucené). V.
S. láska. S-né krve člověk. D. — Studené,
ého, n., na Slov. — huspenina, die Gallerte.
— S. hutě, Kaltenhütten, ves u Šumberka.
Tč. S. loučka, Kaltenlautsch, ves u Mohel-
nice. Tč.

Studie, vz Studium.

Studijní, Studien-, S. fond, nadací, od-
dělení, věda, kommisse, rok (školní), plán,
praefekt, věci. J. tr. S. rok, lépe prý: rok
studií, ale proč? Není příčiny, proč bychom
nesměli říci: s. rok.