738

Studniště, ě, n., der Brunnenplatz. Šm.

Studno = stoudno, schamhaft. Slov. Koll.

Studňoves, vz Studeněves.

Studňový = studničný, Brunnen-. Mor.

Studný, na Slov. — studený, kalt. — S.
= stydlivý, schamhaft. D.

Studovací, Studir-. Šm.

Studování, n., das Studiren. Jakýž jest,
prosím, účel s-vání? Toho, co nevíme, se
dovídání. Ze Shakesp. Tč.

Studovaný, studirt. Toto slovo jest svým
smyslem nesprávné; mělo by býti studovalý,
ale toho neužíváme. Často stačí učený, aneb
pomůžeme si větou: Ten člověk studoval
(je učený). Brs. 2. vyd. 202.

Studovati, z lat., učiti se, studiren. V.
Bedlivě s. V. — nač: na doktorství. Jv. —
jak. S-val po krk, do hlavy nic nepřišlo.
Prov. Č. — se = hádati se, zanken. U Bruš-
perka. Mtl. — Vz Neštudovati.

Studýnka, vz Studna.

Stufenland, něm., stupňovina, plosina.
Š. a Ž.

Stufka, y, f. = kousek jalové skály. Us.
Kalló.

Stůh = stoh. Veleš.

Stuha, y, f., das Band, Bindband. S. bez-
konečná (ohne Ende), příčná, das Querband,
ocelová měřická, das Stahlmessband, bati-
stová, pryžová, kaučuková. Šp. Rovně i koně
upravené mají stuhami a zvonky; Král nese
paláš červenými s-hami docela obdaný. Sš.
P. 761. Vz Stužka,

Stúha, vz Stouha.

Stuhák, u, m. = stouha, das Band. Us.

Stuhař, e, m., der Bandmacher. Pam.
arch. 1869. 521., Tk. II. 372 , 380. — S.,
osob. jm. Mor. Tč.

Stuhelčí, n. = stuhlá voda, rampouch,
der Eiszapfen. Mor. Kda. 184.

Stuhla, y, f. = stuhle. Dbš. 8.

Stuhle = pentle. Slov., mor.

Stuhlík, lépe: Stuchlík.

Stuhlosť, i, f., die Steifheit, Starrheit.
S. mrtvoly, die Leichenstarre. Dch.

Stuhlý, erstarrt, starr, steif. S. kapka
Kom. S. jako roh, jako rohlík. S. oko. Us.
— Jg. Vz Ztuhlý.

Stuhnouti, hnul a hl, ut, utí; stukovati
= tuhým se státi, zkřehnouti, starr, kompakt
werden, erstarren. — abs. Vosk ustydne
a ztuhne. Us. — čím: zimou. Lid úžasem
stuhl. Ehr. 66. — kde, kdy: vosk v zimě
stuhne. Bláto do rána stuhlo. Us. V kruté
zimě stuhne sníh jako krušec. Us. Stuhla
mu krev v žilách. Us. Šd. — komu. Stulily
mu ruce (zimou).

Stuhování, n., das Bandverfahren. Šp.

Stuhovka, y, f., ligula, hlísta. Krok. II.
517.

Stuch, u, m. = stuchlina. Z hrobu puch
a s. se vyzívá. Sš. I. 44.

Stuchati se, poltem, es ungestüm trei-
ben, dováděti. — abs. Co se pořád stucháš
(snad: se vztekáš?... Č. — se kde. V srd-
cích (zamilovaných) se to zrovna stuchá (tobt
es). Us. Dch.

Stuchle, stuchlivě (Slov.), dumpfig. Bern.

Stuchlení, n., das Dumpfigwerden. Bern.

Stuchleti, stuclilivěti (Slov.), el, ení =
štuchnouti, dumpfig werden.

Stuchlice, e, f. = skoupá, die Knause-
rin. D.

Stuchlictví, n. = skouposť, die Knau-
serei. D.

Stuchlík, a. m., stuehlec, lce, m. =
skrblík, der Knicker. Kom. Neužilý s. V. —
S., osob. jm. Šd.

Stuchlina, stuchlivina, y, f., stuch-
losť, y. f., die Dumpfigkeit. S-ou páchnouti,
zapáchati, smrděti. D. Puch s-y mne zara-
zil. Kom. — Jg.

Stuchlosť, i, f., vz Stuchlina. — S., die
Knickerei, der Geiz. Slova ta stojí v sou-
vislosti s tou s-tí jeho. Sš. J. 198.

Stuchlý, ztuchlý, na Slov. stuchlivý,
dumpfig, mufflig. V. S. věci smrdí; s. pše-
nice, Kom., chléb, mouka, máslo, sláma. Us-
Jg., D. — S., knickerisch. Čertovinou smrdí
ten stuchlý chlap. Sych.

Štuchnouti, ztuchnouti, chnul a chl, ut,
utí = vlhkostí zasmradnouti, dumpfig wer-
den. Obilí ztuchlo. Us. — kde. Mouka v ko-
moře štuchla. — se — ztratiti se. Bodejž
se stuchl! Us. Kd.

Stuk, u, m. = ston. Slez. a mor.

Stůka, vz Tkadlcovství.

Stukač. e, m., hernandia, die Hernandie.
Rstp. 1296.

Stukačovitý. S. rostliny, hernandieae.
Rstp. 1295.

Stukala, y, f., jinde šťukal, a, m., der Seuf-
zer, Stöhner. U Opavy. Klš., Hý.

Stukání, jinde šťutkání, n., das Schluchzen,
Seufzen. Mor. Tč., Hý.

Stukati, jinde Mukati = sténati, stonati,
stöhnen, seufzen, ächzen, kränkeln, klagen.
Na Mor.. Slov. a ve Slez. Pk., Šd., Škd., Klš.,
Mtl. Ten člověk dycky stuče, stuká. Mor.
Tč. Cělo (tělo) leží, hrubě stuká, dušička se
v cěle leká. Sš. P. 19.

Stukatura, vz Stuccatura.

Stukaturný, Stuccatur-. S. umění, umě-
lec (stukaturník). Nz.

Stukhejlů mlýn u Přibyslaví.

Stůl, gt. stolu, stolec, lce, stůlek a sto-
lek, lku, stolík, u, stolček, ečku, stole-
ček, stolíček, čku, m. S., kořen stel, pů-
vodně star (sternerc). Seh. Koř. -stl stupňo-
ván v stólí). Gb. Hl. 146. Mensa, der Tisch.
Částky s-lu: deska, postranice, šuple (tru-
hlík), nohy. Š. a Ž. S. vykládaný, květo-
vaný, V., kredenční, Kom.; stůl o jedné,
o třech, o čtyřech nohách: kulatý, okrouhlý,
rohatý, hranatý, Us., dřevěný, železný, ka-
menný, mramorový, s truhlíkem, jednoduchý,
veliký, malý, vysoký, nízký, Kom., květi-
nový, mycí, umyvací, Us., psací, šicí, jí-
delní n. k jídlu, překládací, skládací, Š. a
Z., vytahovací, rozkládací, Šp., skladný, du-
bový, leštěný, s trnožem, ku krájení koží,
ku stříhání atd., Us., metací, (v tělocviku),
Tš., KP. I. 462., s. tažný, Šp., s. penězo-
měnce. Šm. S. služebných n. komorní, der
Officiantentisch, Offiziers-, sloužících, lo-
kajský, der Bediententisch, na ořechovo
hlazený, krámský, stálých hostů, der Stamm-
tisch (v hospodě), čtenářský, Lese-, Dch.,
na barvení. Färbe-, přiváděcí, Zuftihrungs-,