Předchozí (737)  Strana:738  Další (739) |
|
|||
738
|
|||
|
|||
Studniště, ě, n., der Brunnenplatz. Šm.
Studno = stoudno, schamhaft. Slov. Koll.
Studňoves, vz Studeněves.
Studňový = studničný, Brunnen-. Mor.
Studný, na Slov. — studený, kalt. — S.
= stydlivý, schamhaft. D. Studovací, Studir-. Šm.
Studování, n., das Studiren. Jakýž jest,
prosím, účel s-vání? Toho, co nevíme, se dovídání. Ze Shakesp. Tč. Studovaný, studirt. Toto slovo jest svým
smyslem nesprávné; mělo by býti studovalý, ale toho neužíváme. Často stačí učený, aneb pomůžeme si větou: Ten člověk studoval (je učený). Brs. 2. vyd. 202. Studovati, z lat., učiti se, studiren. V.
Bedlivě s. V. — nač: na doktorství. Jv. — jak. S-val po krk, do hlavy nic nepřišlo. Prov. Č. — se = hádati se, zanken. U Bruš- perka. Mtl. — Vz Neštudovati. Studýnka, vz Studna.
Stufenland, něm., stupňovina, plosina.
Š. a Ž. Stufka, y, f. = kousek jalové skály. Us.
Kalló. Stůh = stoh. Veleš.
Stuha, y, f., das Band, Bindband. S. bez-
konečná (ohne Ende), příčná, das Querband, ocelová měřická, das Stahlmessband, bati- stová, pryžová, kaučuková. Šp. Rovně i koně upravené mají stuhami a zvonky; Král nese paláš červenými s-hami docela obdaný. Sš. P. 761. Vz Stužka, Stúha, vz Stouha.
Stuhák, u, m. = stouha, das Band. Us.
Stuhař, e, m., der Bandmacher. Pam.
arch. 1869. 521., Tk. II. 372 , 380. — S., osob. jm. Mor. Tč. Stuhelčí, n. = stuhlá voda, rampouch,
der Eiszapfen. Mor. Kda. 184. Stuhla, y, f. = stuhle. Dbš. 8.
Stuhle = pentle. Slov., mor.
Stuhlík, lépe: Stuchlík.
Stuhlosť, i, f., die Steifheit, Starrheit.
S. mrtvoly, die Leichenstarre. Dch. Stuhlý, erstarrt, starr, steif. S. kapka
Kom. S. jako roh, jako rohlík. S. oko. Us. — Jg. Vz Ztuhlý. Stuhnouti, hnul a hl, ut, utí; stukovati
= tuhým se státi, zkřehnouti, starr, kompakt werden, erstarren. — abs. Vosk ustydne a ztuhne. Us. — čím: zimou. Lid úžasem stuhl. Ehr. 66. — kde, kdy: vosk v zimě stuhne. Bláto do rána stuhlo. Us. V kruté zimě stuhne sníh jako krušec. Us. Stuhla mu krev v žilách. Us. Šd. — komu. Stulily mu ruce (zimou). Stuhování, n., das Bandverfahren. Šp.
Stuhovka, y, f., ligula, hlísta. Krok. II.
517. Stuch, u, m. = stuchlina. Z hrobu puch
a s. se vyzívá. Sš. I. 44. Stuchati se, poltem, es ungestüm trei-
ben, dováděti. — abs. Co se pořád stucháš (snad: se vztekáš?... Č. — se kde. V srd- cích (zamilovaných) se to zrovna stuchá (tobt es). Us. Dch. Stuchle, stuchlivě (Slov.), dumpfig. Bern.
Stuchlení, n., das Dumpfigwerden. Bern.
|
Stuchleti, stuclilivěti (Slov.), el, ení =
štuchnouti, dumpfig werden. Stuchlice, e, f. = skoupá, die Knause-
rin. D. Stuchlictví, n. = skouposť, die Knau-
serei. D. Stuchlík, a. m., stuehlec, lce, m. =
skrblík, der Knicker. Kom. Neužilý s. V. — S., osob. jm. Šd. Stuchlina, stuchlivina, y, f., stuch-
losť, y. f., die Dumpfigkeit. S-ou páchnouti, zapáchati, smrděti. D. Puch s-y mne zara- zil. Kom. — Jg. Stuchlosť, i, f., vz Stuchlina. — S., die
Knickerei, der Geiz. Slova ta stojí v sou- vislosti s tou s-tí jeho. Sš. J. 198. Stuchlý, ztuchlý, na Slov. stuchlivý,
dumpfig, mufflig. V. S. věci smrdí; s. pše- nice, Kom., chléb, mouka, máslo, sláma. Us- Jg., D. — S., knickerisch. Čertovinou smrdí ten stuchlý chlap. Sych. Štuchnouti, ztuchnouti, chnul a chl, ut,
utí = vlhkostí zasmradnouti, dumpfig wer- den. Obilí ztuchlo. Us. — kde. Mouka v ko- moře štuchla. — se — ztratiti se. Bodejž se stuchl! Us. Kd. Stuk, u, m. = ston. Slez. a mor.
Stůka, vz Tkadlcovství.
Stukač. e, m., hernandia, die Hernandie.
Rstp. 1296. Stukačovitý. S. rostliny, hernandieae.
Rstp. 1295. Stukala, y, f., jinde šťukal, a, m., der Seuf-
zer, Stöhner. U Opavy. Klš., Hý. Stukání, jinde šťutkání, n., das Schluchzen,
Seufzen. Mor. Tč., Hý. Stukati, jinde Mukati = sténati, stonati,
stöhnen, seufzen, ächzen, kränkeln, klagen. Na Mor.. Slov. a ve Slez. Pk., Šd., Škd., Klš., Mtl. Ten člověk dycky stuče, stuká. Mor. Tč. Cělo (tělo) leží, hrubě stuká, dušička se v cěle leká. Sš. P. 19. Stukatura, vz Stuccatura.
Stukaturný, Stuccatur-. S. umění, umě-
lec (stukaturník). Nz. Stukhejlů mlýn u Přibyslaví.
Stůl, gt. stolu, stolec, lce, stůlek a sto-
lek, lku, stolík, u, stolček, ečku, stole- ček, stolíček, čku, m. S., kořen stel, pů- vodně star (sternerc). Seh. Koř. -stl stupňo- ván v stólí). Gb. Hl. 146. Mensa, der Tisch. Částky s-lu: deska, postranice, šuple (tru- hlík), nohy. Š. a Ž. S. vykládaný, květo- vaný, V., kredenční, Kom.; stůl o jedné, o třech, o čtyřech nohách: kulatý, okrouhlý, rohatý, hranatý, Us., dřevěný, železný, ka- menný, mramorový, s truhlíkem, jednoduchý, veliký, malý, vysoký, nízký, Kom., květi- nový, mycí, umyvací, Us., psací, šicí, jí- delní n. k jídlu, překládací, skládací, Š. a Z., vytahovací, rozkládací, Šp., skladný, du- bový, leštěný, s trnožem, ku krájení koží, ku stříhání atd., Us., metací, (v tělocviku), Tš., KP. I. 462., s. tažný, Šp., s. penězo- měnce. Šm. S. služebných n. komorní, der Officiantentisch, Offiziers-, sloužících, lo- kajský, der Bediententisch, na ořechovo hlazený, krámský, stálých hostů, der Stamm- tisch (v hospodě), čtenářský, Lese-, Dch., na barvení. Färbe-, přiváděcí, Zuftihrungs-, |
||
|
|||
Předchozí (737)  Strana:738  Další (739) |