739

tovaryšský, Gesellen-, řečnický, Redner-, vý-
platný n. ku placení, Zahl-, ku líčení, Kris-
pel-. Sp. S. chlebů oblícných, der Schaubrod-
tisch. Šd., Sš. Mt. 171. S. posvátných chlebů.
Sš. Sk. 32. Na s. strojiti; s. krměmi osazený.
V. Prostírati na s.; za s-lem seděti (stolo-
vati). Us. Posaditi se, sednouti za s.; ku
s-lu jíti. I). Okolo, vedlé, podlé s-la. Dal.
U s lu mého jídali. Br. Při stole bratrovu
jísti. Br. To víno ke knížecím s-lům se pro-
dává. Har. Na s. pěstí třískati. Sych. Co
vám mám dáti na s. (k jídlu)? Pod s-lem
leží pes. Us. Jídla na s. nositi. Jedí o dvou
stolích. U Rychn. Ty nemáš stola z lipo-
vého dřeva. Ht. Sl. ml. 207. Za stolem roz-
mlouvati. Ler. Na stůl něco dáti, položiti,
vyklopiti, vyložiti, se stolu odnésti, sebrati,
vzíti. Us. Dch. Manžely od s-lu a lože od-
loučiti. Dch. Už jest na stůl dáno, připra-
veno! Us. Dch. Dlouholetá práce padla pod
stůl (byla zmařena). Us. Kf. Sluha jídává
za jedným stolom s hospodárom a pri jed-
nej mise. Slov. Dbš. 86. Odpytujem pekne
vaše poctivé hlavy i tento stôl, na kterom
božie dary bývajú (říká se, chce-li kdo
u stolu něco neslušného pověděti). Slov.
Dbš. 46. Jdú ženci z roli, prestierajte stoly.
Dbš. 167. A vyňavši z stola peníze dal jí
z prvních peněz za zlatý; A Jánček trhl
jím za stuol a dal jemu dva pohlavky; Po-
tom sediec za stolem a jedúce první krmi
přišla jest dievka její; I šel jsem a na roh
s-la sedl jsem. NB. Tč. 32., 96., 180., 274.
Veru ja nebudem za jej stolom sedať (ne-
budu její nevěstou). Sl. ps. II. 5. 210. Tam
je cesta jak po stole (rovná); Tam se jede
jak po stole. Us. Šd. Odstup, Lazare, stolu,
nečiň mi tu nic na mzdoru (na vzdory); A
ženich nám doma zůstal, aby hostům stoly
chystal; Dy svojim (dětom) chleba da, za
stůl jich posaza, maslem jim pomaza; Do-
kula!, dokulal tolary na stole, pohledni dě-
večko, esli maš za svoje (dosti); Postavtě
mu, tatulicku, ten stůl červený a na ten
stůl, tatuličku, ubrus ražený; Přikryjcě stoly
ubrusami, už jest dceruška před dverami;
Chystajte nám s-ly mramorové, na ně pro-
stírajte ubruse hedbávné. Sš. P. 20., 82.,
160., 378., 408., 464., 799. (Tč.). (Ten) ne-
mnoho by knězi zval k stolu; Když na
prvním místě u stola jich neposadí, divně
se dum; Jichž s. hotovějí jest než oltář;
Psi mají drobty jiesti, kteříž padají s pan-
ských stolóv; K stolóm svým Krista při-
jímajte; Mnozí v té cestě hynú, ale jedno
ti, kteříž s toho s-lu krmě nepožívají; Nemá
k s-lu božiemu přistúpiti. Hus I. 231., 454.,
II. 66., 96., 141., 290., III. 188. Neni všecko
k užíváňu, čo se na stol dává; Neskoro
chléb vtedy hledať, když má byť na s-le.
Mor. Tč. Pusť psa pod s., poleze na stůl.
Prov. Vru. Čím více u stolu, tím lépe chutná.
Pk. Nezvané hosti pod s. sázejí. Prov. Jg.
Při cizím stole nože a vidličky utírati. Vz
Mlsný. Č. Prostři na s. Není čím. Dávej na
s. Není co. Tedy sklízej. Č. — S. = hosté
za stolem, sedící, die Tafel, Gäste. Ten stůl
dal na národní divadlo 60 zl. — S. = jídlo,
der Tisch, das Essen; strava, die Kost, der
Tisch. Po s-le (po jídle), Us., při stole. D.

On má u mne s. Ros. S. (strava) za darmo.
D. Modlitba před s-lem, po s-le. Š. a Ž. Ně-
koho ku s-lu pozvati. A oni zavříce sklep
šli jsú k stolu. NB. Tč. 180. Jest hotovější
k stolu než k modlení Bohu; Nenie spra-
vedlivé, abychom opustiece slovo božie slú-
žili stoluom. Hus III. 140., 247. Sytý stůl
míti. Chč. 304. — S. Páně = svátosť přijí-
mání, der Tisch des Herrn. Sych. Nemůžete
stolu Páně účastni býti a stolu zloduchův
(= hostiny Páně či nejsv. svátosti oltářní
a hostiny z modložertvin ustrojené). Sš. I.
232., 235. Jednou do roka ku stolu Páně
přistoupiti, jíti, u stolu Páně býti. Us. Hý. —
Š. boží = oltář, der Altar. St. skl. — S.
chlebný = pekařský krám, die Brodbank.
Brikc. — Žádného mezi sebe za mistra při-
jíti povinni nejsú, kdož by neměl svůj vlastní
s. ševcovský. A těch stolů jest 24. 1546. Šd.

— S. = trůn, stolice, der Thron, der Sitz,
Stuhl. Pass. Královský stól. Bj. Cf. Stól.

Stulfa, y, m., osob. jm. Šd.

Stulík, u, m., rostlina, nuphar, nymphae,
die Teichrose. Cl. 57., Kk. 217., FB. 71.,
Čl. Kv. 283., S. N., Rstp. 55., 56. S. žlutý
(lekno žluté, lekuta žlutá, vodní růže žlutá,
taška žlutá), n., lutea, malý, pumila, ledvino-
listý, kalmiana, střelolistý, sagittaefolia, bílý,
candida. Rostl.

Stulikep, stulkep, u, m. = lekno, stu-
lík, zastr. Jád., Rstp. 56.

Stulíkový. S. voda, olej. Čern. Vz Stulík.

Stulíků mlýn u Richmburka. PL.

Stulipysk, u, m. — stoulení rtů, das Zu-
sammenziehen des Mundes. Bern. — S. =
uhození v ústa, der Lefzenstreich. Dám ti
s. Bern.

Stuliš, e, m., sasanka, anemone. Mor.
Tč.

Stuliti, vz Stouliti.

Stulkep, vz Stulikep.

Stulkvik, u, m., stul kvik, zastav kví-
kání n. křik, mlč, smyšlené jméno rostliny.
Mus. Dobrý jest někdy s. Č. M. 78. S. jest
dobré koření. Dh. 67.

Stulovati, vz Stuliti.

Stulpa, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

Stulynožky = stúlenýma nohama. S. něco
přeskočiti. Slov. Dbš. 140."

Slumlovati, z něm. abtummeln, prolínati,
unaviti. — koho. Králička jsme nedostali,
koníčky sme simulovali. Sš. P. 761.

Stunce, e, f. = studnice. U Nové Kdýně.
Psčk.

Stunkati = státi (v dětské řeči), stehen
(in der Kindersprache) Us. Dch., Kšá.

Stuňkati = kränkeln, v dětské řeči. Dch.

Stuodtel, stuodsaď. On je s., er ist von
hier, ein hiesiger. Na Ostrav. Tč.

Stup, u, m. = stoupení, krok, der Schritt.

— S. == složení mlýnské, der Mühlgang. Bern.
Stupa, y, f., na Slov. = stopa (zvířete,

člověka), die Spur. Po stupě jíti. Reš. —
S., prach = černá hmota shromaždující se
v komorách zhušťovacích vedlé rtuti a sklá-
dající se ze rtuti, rumélky, částeček uhel-
ných a popelových, idrialinu, sirníku želez-
natého a selenu. Vz KP. IV. 196. — S. =
hmoždíř. Vz Stopa, Stoupa.