740

Stúpa, y, f = moždíř, der Mörser. Stří-
leti stúpů v nebe (marného co činiti). Výb.

I. 841. — S., vz Stoupa.

Stupačka, y, f. = stupátko u vozu, der
Fusstritt, Us.

Stupadlo, stupátko, a, n. = podnož,
der Schemmel, Fussschemmel, Tritt. V. S.
u stolu (trnož). D. S. u kočáru, u lože. Cf.
srb. stupalo, pes (pedis). Mkl. B. 98. — Jg.

Stupaly, dle Dolany, několik domků
u Vsetína. PL.

Stupan, a, m.. ein stolzer Mensch. U Li-
tovle. Kčr.

Stupánek, nku. m., das Tritt-, Laufbrett
am Eisenbahnwagen, lávka (delší). Dch. S.
u vozu. Mřk. — S., v horn. der Steigebaum.
Bc.

Stupáník, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

Stupař, e, m., der Stampfmüller. Us. Dch.

Stupárna, y, f., mlýn se stupami, eine
Stampfmühle. S. N. — S , Alte Puchmühle,
mlýn u Světlé v Chotébořsku. PL.

Stuparovice, dle Budějovice, ves u G.
Jeníkova.

Stupati, stupej (ale udrželo se i: stupaj).
Kmp. — S. = sdupati, mit den Füssen zer-
stampfen. — co. Rkk. — S., ve stupách
tlouci, in der Stampfmühle zerstossen. Ros. -
S. = jíti (pochodem), gehen, traben. Stupaj!
Us. u Místku. Škd. Stupaj, stupaj, můj ko-
níčku vrané, abych já se dostal do cezího
kraje. Sš. P. 460. kam jak. Aj stupaj,
stupaj, můj koníčku, po malúčku, po le-
húčku na most, abychme dojeli k mojé milé
na noc. Sš. P. 460. A kdo chorec z nich
a šeda, stupaj za honvéda. Hdk. C. 360.

Stupátko, vz Stupadlo. V horn. die Fahr-
kunstbühne. Hř.

Stupava, y, f., mě. v Uhřích, Stampfen.
— S., ves u Koryčan na Mor. — Stupavan,
a, m. nebo Stupavec — Stupavský.

Stupčák, a, m. = zavalitý člověk, ein
untersetzter Mensch. U Opavy. Klš.

Stupčice, dle Budějovice, Stupschitz, ves
u Sudoměřic. PL.

Stupec, pce, m. = tupitel, der Tadler.
Hanka. — S., der Abtrünnige. Plác.

Stupečně, stufenweise. Srn.

Stupečný = ten, který s kým na spolku
jest, nedílný. Pobral mi je a bratru mému
»-mu dobytek. Půh. I. 254.

Stupěje, stupěj, stupuěje, stupněj, e,
f., zastr. = stopa, šlápěje, der Fussstapfen,
die Spur. Sš. Sk. 37. Poklúzly sú sě stu-
pěje naše; Přemine život náš jako s. oblačné.
BO. S-je noh jeho cělovali. BO. Stúpej
v mé stúpěje. Pass. 854. — S., schody, die
Staffeln. U stupějú (dual). Výb. 1. 281.

1. Stupek, stoupek, pka, m., stupka,
y, m. a f. =tulák, běhoun, povaleč, pobě-
hlec, der Landstreicher, Lump, Vagabund.
Ros., Plác, Scip.

2. Stupek, pku, m. (zastr.) postoupení,
die Uibergabe, Abtretung. Zříz. To zboží
se mi po mém bratru stupkem dostalo. Půh.

II. 473.. 565., 376. Potom co móž komu
dáti dědin nebo co stupek. Kn. rož. XI. —
S. = spolek, společné držení statkuv, die
Gütergemeinschaft. Zříz. Těš., Vš., Výb. I.
972,, 1000. Že člověk jeden zde s mužem

i jiejím nebožtíkom s. maje v ten jeho statek

! vešken se jest po jeho smrti uvázal; Lidé

i svatební tak vyznávají, že taký s. spolu

učinili muž a žena. NB. Tč. 48., 192. Já

jsem měl s. s její otcem dříve než ji kdy

pojal: Měl nahrazovati nám za to, že jsem

jemu stupek z desk vyložil; Se svými syny

dskami s, měla o to zboží; Se mnú plný s.

měl. Půh. I. 279., II 401., 439., 568. (Tč.). —

i S., der Tritt, die Stufe. Mor. Šd. — S. =

sestoupeni, die Zusammentretung. Jg.

Stúpek, pku, m., das Schrittchen. Vz
Stup. Bern.

Stupeň, pně, stupének (stupýnek), nku,
m., u Král. městce a j. šlupeň. S., starslov.
stepenb, gradus, lat, stipinīs, die Speiche,
Leiter, Sprosse, stipinas, die Leitersprosse;
stipti, steif werden, stapterti, stehen bleiben.
Mkl. L. 11., B. 159. Příp. (-ъnь) -enь. B.
127. S. = stopa, die Spur, der Fussstapfen.
Tu Tristramovy stupně nalezne. St. skl. IV.
122. Nepravedlnosť stupnye meho obklyczy
mye. Z. wit. 48. 6. — S. = vše to, po
čemž se výše stoupá, jako po stupních
u schodův, schod, výstupek, die Stufe, die
Staffel. Ros., D. Kolik s-ů mají ty schody?
Po s-nich jiti. Us. S-ě rebríkové. Ctib. Po
s-ních zdíti (usazovati). Nz. Stupně ku hradu
pražskému. Vz Tk. II. 75 , 123. Děti jsou
stupně do nebe. Němc. Ten řebrík má 6
stupňuov. GR. — V přeneseném smyslu,
die Stufe, der Grad. Z malých škol po
s-ních podáváni býváme do vyšších; Stup-
ňové vděčnosti jsou: dobrodiní poznávati,
ohlašovati, odměňovati; S-pňové vrchnosti;
S. moudrosti. Kom. Na nejvyšším s-i cti a
slávy státi. V. O služebnících v rozličných
s-ích postavených. Br. S. k bláznovství. Jel.
Stupně křesťanské ctnosti určují se podlé
stupně lásky boží; Při hříchu myšlénkovém
lze opět rozličné s-ně rozeznávati; první,
druhý . . ., třetí s. vniterného hříchu; Druh
i stupeň zloby vniterného hříchu; Nejvyšší
s. vniterného hříchu . . . naznačuje spolu
nejvyšší s-peů jeho těžkosti; Jak skutkové
(aktualné) tak i povahové (habitualné) hří-
chy stupněm od sebe se liší; Nejvyšší
stupeň hříchu povahového (habitualného).
MP. 49, 53., 54., 60., 61. Stupeň hodnosti,
přirovnání. D. Z těch tří stupňov hřiecha
móž se člověk káti. Hus II. 286. Mírnější
s. žaláře. J. tr. Stój na svém stupni. BO.
Nejvyššího stupně dojíti. Us. Dch. S. dů-
stojnosti. Dch. Toť jsou stupňové, po nichž
člověk k vrchu pravé pobožnosti postupo-
vati a bráti se má. Brt, Od stupně ke s-pni
postupovati v úřadech, lépe: stupeň po
stupni (od s-ně) postupovati. Brs. 2. vyd.
239. Slovem stupeň chybně překládáme
něm. Grad ve smyslu tomto: Er verdiente
das Lob nur bis zu dorn Grade. Po česku
tu správně říkáme : Zasloužil chvály až do
té míry, po tu míru, tou měrou, až potud.
Přivedl nález na nejvyšší stupeň dokona-
losti, správně: P. n. k nejvyšší dokonalosti,
nález zdokonalil. Ib. — S., r mathem., der
Grad. S-peů úhlu (úhlový, úhlostupeň), der
Winkelgrad; Rovnice prvního, druhého,
ntého stupně, vz Rovnice; oblouk jednoho,
dvou, tří atd. stupňů, vz Oblouk. Mocnosť