741

stupně druhého atd., vz Mocnosť. Kruhový
okolek dělí se na 360 s-ů. S. jeden veli-
kého cirkle (pozemního) obsahuje 15 mil
našich. V. Na druhý s-peň povýšiti, uvésti
(zdvojmocniti; vz Mocnosť, Čtverec). S-peň
měřiti. — S. ve fysice, der Grad, Punkt,
die Stufe. S. teploty, der Temperaturgrad,
vlhkosti, Feuchtigkeits-, shuštění, Koncen-
trations-, zmenšení n. zdrobnění, Verkleine-
rungs-, hniloby n. hnití, Fäulniss-, nullový,
der Nullpunkt, síření, die Schwefelungs-
stufe, kvašení, die Gährungsstufe, varu, der
Koch-, Siedepunkt, okysličení, die Oxyda-
tionsstufe, síly, der Stärkegrad, rozredění,
der Verdünnungsgrad, Šp., rosný, der Thau-
punkt, kysání, die Säuerungsstufe. Nz. Počí-
tání s., die Abzählung der Tonstufen. Hd. —
S. = koleno, der Grad. S. bližnosti, der Ver-
wandtschaftsgrad. Nz. S. přátelství pokrev-
ního; A slovú s-vé ku podobenství schodů.
Brikc. Pr. m. 64. 10. S. zapověděný, der
Verwandtschaftsgrad, welcher ein Ehehin-
derniss bildet. Skl. I. 103. — S. u adjektiv.
S. prvý (položitel, vz Positiv), druhý (srov-
náváte], vz Komparativ), tretí (svrchovatel,
vz Superlativ). Nz. — S. = oddelení, das
Fach, die Stufe. Práce v s-pních spořádaná.
Kom. — S. vrstevní v geologii: brdský,
plzeňský, semilský, broumovský, kalenský
(u Kalné ve Vrchlabsku), londýnský, pa-
řížský, bartonský, soissonský, tongernský,
liburnský, helvetský, aquitanský, mohucký,
tortonský, piacentský, astský, saharský,
kongeriový, levantský, thracký, středo-
zemní, okolí vídeňského atd. Vz Krč. 394.,
538., 593, 594., 595., 837., 838., 844., 847.,
856.. 857., 949., 950., 951., 954. — S. =
ohnište, der Herd, zvláště pekařské. D. —
U Stupňů (v Praze). Vz Tk. II. 138.

Stupenník, u, m. = schůdky, die Stufen-
leiter. Šm.

Stupešice, dle Budějovice, Stupeschitz,
ves u Hrotovic na Mor. PL.

Stupěti, lépe: ztupěti.

Stupice, e, f., vz Stoupa. Ros. — S. —
nástroj železný na lišky, bobry, vydry, die
Schlagfalle. Ros., Ben. V. — S., druh síti.
Aqu. Przid jemu osydlo, jehoz newie a stu-
piczie, yuz skril, ychvaty jeho. Z. wit. 34.
8. — S., ves u Říčan. Vz S. N., Tk. II.
549.

Stupidní, z lat., hloupý, stumpfsinnig,
dumm, stupid.

Stupina, vz Stopina.

Stupiti, il, en, ení = tupým učiniti,
stumpf machen. — co čím: kosu sekáním.
Ostatně vz Ztupiti.

1. Stupka, y, f. = malá stoupa, tloučka,
der Mörser (hölzener). Ve Slez. a Slov. Pk.,
Dbš. 62., Plk. - S., na Sloven. = stopka.
Bern. Má nohy jako s-ky (tenké). Mor. Šd.

— S., štamprle, sklenička. Na Mor. Mrk. —
S-ky = dřevená padací past na myši. Sml.

— S., hájovna u Třeboně.

2. Stupka, y, m. = stupek, poběhlík, der
Landstreicher.

Stupkavý = stopečný, mit einem Stiel
versehen. Slov.

Stupmo, stufen-, schrittweise. Dch.
Stupna, y, m., osob. jm. Pal. III. 1. 55.

Stupňa, ě, f. = stupeň, die Stufe. Slez.
Sd.

Stupná, é, f., ves u Krumlova; Stuppen,
samota u Sušice. PL.

Stupné, ého, n., Stupnay, ves u Pecky.

Stupni, Steig-, Tritt-. S. kolo (v hodi-
nách, das Steigerad; u stoupy). Sedl. S.
lávka, das Trittbrett. Dch.

Stupnice, e, f. = sloup, v nějž se schody
zapouštějí, die Zarge. Rád stav. — S. =
prkna na schody. — Jg. — S. = řada. S.
samohlásek, jistá rada jich od lehčích k zá-
važnějším atd. Vz Stupňování, Samohláska,
Gb. Hl. 17., Bž. 30. — S., pl. = nástroj
k lapání lišek, bobrů, vyder, jenž sklapne,
vstoupí-li někdo naň, die Falle. Šp. Ani
stupnic, ručnic, hákovic, kuší atd. na vel-
kou ani na malou zvěř nekladl a jich ne-
užíval. Bck. II. I. 303. — S. v hudbě, die
Tonleiter. S. = škála tonův. Nz. S. diato-
nická, do dur, do mol, chromatická, tonů.
Vz KP. II. 283.-286. S. vystupující, se-
stupující, odvozená, enharmonická (stejno-
hlasná). Hd. — S. či škála teploměru, teplo-
měmá, die Thermometerskala. Nz. — S.
barev, die Farbenstufung. Prm. — S. = po-
stavek, die Staffelei. Nz. — S. spojuje plaz
se hřídelem. U Nové Kdyně. Psčk. — S. tvr-
dosti nerostů. Vz Bř. 57.

Stupníček, čku, m., der Lautensteg, mo-
steček u loutny. D. — S. = malý stupeň.

Stupničkovitý, stufenartig. Miner. 18.

Stupník, u, m. = mlýn, v němž stou-
pami atd. rozličné věci roztloukají, tlouk,
tluk, stoupa, stupárna, das Stampfwerk, der
Stampfer, die Stampfmühle. Šp. Sedl. S.,
v němž ječmen opichují a kroupy dě-
lají, s. olejný (olejnice). V. Vz Stoupa. —
S., a, m., samota u Hlinska a u Světlé v Le-
dečsku. — S. = společník, der Theilnehmer
an einer Gütergemeinschaft. Vz Stupek. Jsa
s. dskami Margrety dcery Jimramovy. Půh.
II. 162. (I. 295.). Není s. s sirotky páně
Benešovými. Půh. II. 2.

Stupnítko, a, n., u hodin, der Staffen. Šm.

Stupnitý, staffelmässig. Dch.

Stupnivě = po stupních, stufenweise.
Koll.

Stupnivý, stufenweise. Sm.

Stupno, a, n. S. horní a dolní, vsi u Ro-
kycan. PL.

Stupňoěet, čtu, m. = stupňoměr. Rk_;

Stupňokruh, u, m., der Gradbogen. Šm.

Stupňoměr, u, m., der Gradmesser. Vz

Schd. II. 15.

Stupňoměra, y, f., die Gradmessung. Šm.

Stupnosť, i, f., die Steigung einer Bahn.
Šm.

Stupňovací, steigernd. S. spojka, Nz.

Stupňovaně, steigernd. S. praví. Sš.
II. 48.

Stupňování, n. = po stupních postupo-
vání, stufenweises Fortschreiten. Toto s.
zakládá se v pořádku veškeré přírody. Měst.
bož. Nějaké s. nalezá se v těch slovech; Zde
při té, již Jan vypravuje, události jest ně-
jaké s. ohledem události dřívější od synop-
tiků jen dotčené. Sš. II. 7., J. 102. (Hý.).
Stupňování barev, die Farbenabstufung. Sp.
S. trním, v lučbě, die Dorngradirung. Nz. —