744

Gesammtgebiete der arischen Sprachen un-
verkennbare Üibereinstimmung herrscht; es
folgt daraus zweitens, dass man im Slavi-
schen bei der Dehnung von derjenigen Form
auszugehen hat, welche die ursprachlichen
Vokale in der slav. Ursprache Angenommen
haben. Aus ursprachlichem a wird e und o
aus i wird ь, aus u wird ь; r und l ent-
haltende Silben büssen in bestimmten Fällen
den Vokal ein, wodurch r und l selbst sil-
benbildend und der Dehnung fähig werden.
Aus dem Vorhergehenden ergibt sich fol-
gendes Schema der Dehnungen:

I. 126., L. 74. — co komu: zboží. Půh.
I. 297.

Stupňovatosť, i, f., die Reihenfolge, Ab-
stufung. Rozličnosť a s. andělu. Sš. II. 89.
Stupňovina, y, f., das Stufenland. Nz.
Stupňovitý, scalaris, Staffel-, stufen-,
treppenförmig, jako stupně na schodech nad
sebou položený. Rst. 499. S. římsa, rošt,
der Treppenrost. Šp.

Stupňovna, y, f., gradovna, nádržka, kde
se rapa zhusťuje, das Gradirwerk. Nz.

Stupňový, Stufen-, Staffel-, Grad-. S.
měření, die Staffelmessung, oblouk, der
Gradbogen, posloupnost dědičná (v dědění),
die Gradualerbfolge, Nz., rošt, der Staffel -
rost. Šp. S. rozdíl ctnosti, hříchu, der gra-
duelle Unterschied. MP. 49., 61. S. pořad
hříchův. Ib. 53.

Stupný = k postoupení hodný, Allodial-.
S. dědictví. 1608. — S., nerozdílný. Zboží,
jakož jest na mě spadlo po mém bratru
Valentinu nerozdílném a stupněm; Po jeho
bratru s-pném. Půh. I. 295., II. 130., 438. --
S., Steig-. S.výška, Dch. S. šachta, Fahr-
schacht. — S. = v stoupě valchovaný, ge-
walcht, derb. S. sukno. Ros.
Stupování, n., declinatio, zastr. Rozk.
Stupovati, vz Stupiti. — S., lépe: sstu-
povati, vz Sestoupiti.

Stupr-um, a, n., lat., zprznění nepro-
vdané ženštiny, smilstvo. S. violentum, ná-
silné zprznění, podávení. Die Schändung,
Entehrung. S. N.

Stúpy, vz Stoupy. Slov.
Sturač, e, m., styrax officinalis. der Sto-
raxbaum. Kk. 192., Rstp. 1007.

Sturačovitý. S. rostliny, styraceae, sto-
raxbaumartige. Vz Kk. 192., Rstp. 1007.
Sturaly, domky u Rožnova.
Sturek, rku, m. — jetel luční, trifoliuim
pratense. Rstp. 364.

Sturem, rmu, m., z něm. Sturm, útok.
K sturmu potekú. St, skl. II. 178.
Sturmov, a, m., samota u Zalužan.
Sturmovský dvůr u Dobříše.
Sturpík, a, m., samota u Jihlavy. PL.
Stušiti, il, en, ení = strčiti, stossen. -
koho kam (jak). Jenž tu hryze a pak
v peklo stuší. Sš. Snt. 52. Jak pán do
dveří stušil, hned zámky porušil. Sš. P. 43.
Tož ho do vězení s velkým hněvem stuší.
Sš. Bs. 74.

Stützel, něm., rukávec, náruček. Na Slov.
zápěstky, pl., f.

Stuvka, y, ť. — stovka. Na Ostrav. Tč.
Stužení, n., die Steifung. Jg.
Stužený; -en, a, o, zusammengezogen, ver-
dichtet, steif, konsolidirt. S. dýmky. Presl.
Chym. II. 26.
Stužička, vz Stuha.
Stužidlo, a, n. = nástroj truhlářský
k upevnění prken sklížených, Schrauben-,
Leimzwinge, f. Techn. S. obyčejné, špičaté.
Stužina, stužinka, y, f. = stuha Das
Thürband. S. stříbrná. Ms.

Stužitel, e, m. = kdo stužuje. — S.
elektrický, condensator. Krok. 1. c. 134.
Stužitelný, kondensirbar. Nz.
Stužiti, il, en, ení; stouhati, stužovati =
stáhnouti, zusammenziehen, otužiti, upevniti,


a-	Laut	i-	Laut	u-	Laut
	e o		ь		ъ	r	l
	ê		i		y	r	1

(e wird zu é, o zu a usw. gedehnt). — Die
Dehnungen zerfallen nach den gedehnten
Vokalen in 4 Reihen. — A) Die Dehnungen
des a-Vokals u. z. a) die Dehnung des e
zu é. a) Funktionell bei der Bildung der
iterativa durch a: tek — têkati (tékati),
let — létati (létati); ß) metathetisch tréti aus
terti, mlêti aus melti. — b) Dehnung des o
zu a a) funktionell bei der Bildung der verba
iterativa durch a: nabod — nabadati (nabá-
dati); ß) metathetisch: brati aus borti, klati
aus kolti, mrêti aus merti. — B) Dehnung
des Vokals b zu i «) funktionell bei der
Bildung der verba iterativa durch a : čьt —
počítati, svьt — svítati (čítati, svítati); ß)
akcentuell im Infinitiv: čbt — čisti. — C)
Dehnung des ъ. zu y a) funktionell bei der
Bildung der Verba iterativa durch a: bъd —
vъzbydati, dъch — dychati (dýchati); ß)
akcentuell: mъ — myti; mechanisch in kyj
aus kъj. — D) Dehnungen des silbenbil-
denden r, l a) funktionell: prehrnúť — pre-
híňať, otlk otlkať ;β) akcentuell: tlk — tlcť.
Vz Mkl. L. 185.—186. Cf. Ib. 52., 102., 122.,
145. — Tvoří se tedy prodloužením samo-
hlásky ona verba iterativa, která přibírají
příponu a: pékati, počínati, ubíhati, hlídati.
Napájeti nevzniklo tedy stupňováním z na-
poj-iti, nýbrž prodloužením o v á, neboť
(neznáme ani jediného případu, kde by ver-
bum iter. z trvacího n. ze skonalého bylo
povstalo stupňováním. Vymazal ib. 5. Cf.
Vymazalib. 4.—5. K tomu dodáváme z Mkl.:
Uiber die Steigerung u. Dehnung der Vo-
kale in den slav. Sprachen. Separatabdruck
atd. S. 32.: Aus dem Folgenden wird sich
ergeben, dass die Vokalsteigerungen und
Vokaldebnungen von einander in der That
streng gesondert sind: es gibt beispielsweise
keinen Fall der Vokaldehnung bei der Bil-
dung von Nominalstämmen aus Wurzeln,
wie umgekehrt kein Fall der Vokalsteige-
rung bei der Bildung der iterativen Verben
aus durativen o. perfektiven nachweisbar
ist. Vz o dloužení tamtéž obšírný článek
na str. 31.—45.

Stupňovaný, gesteigert. S. samohláska,
drzosť. Dch.

Stupňovati, graduiren, gradiren, steigern.
— co: samohlásky. Vz Stupňování. — co
jak. Napomenutí toto záporné Pavel stup-
ňuje kladným; Tím větší vina bývá, když
člověk soud svůj stupňuje v odsudek. Sš.