747

říž praví, že na mši stvořují tělo božie.
Hus II. 377. — co nač. Bůh v zemi ko-
ření lidem na užitek stvořil; Bůh mja na to
stvořil, abych jemu slúžil. Sš. P. 1tí., 61. —
co s kým. Nechť vezme všechny tovařiše
své na pomoc a stvoří s nimi jednu hnidu
a tehdyť jim vyznám, žeť jsú stvořitelé. Hus
III. 273. -- co komu. Však jest Buoh ko-
zám královstvie nebeského nestvořil. Hus
I. 86.

Stvozehraze, Tvrzehraz, e, f., Durchlass,
ves u Znojma. PL.

Stvrdění, n. = stvrzení, constipatio, zastr.
Veleš.

Stvrděti = stvrdnouti. Lom.

Stvrditel, e, m., der Befestiger. Fil. zám.

Stvrditi, stvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, dění); stvrzovati = tvrdým uči-
niti, upevniti, härten, hart machen, befesti-
gen. Jg. — co, koho: biskupa (upevniti).
Martina. On to stvrdil (= s určitostí, s ji-
stotou pravil, ujišťoval). Stach. Král ráčil
jest všecka práva s. hornikuom. Dač. I.125.
S. pokoj, něčí vóli, křivú kletbu. Hus I.
100., III. 126., 230. — co čím (kde). Prkna
hřebíky s. (upevniti). Kom. Ve své řeči po-
volání pohanů Petrem osvědčené výrokem
prorockým stvrzuje. Sš. Sk. 180. S. co
dskami. Václ. I. Tou svorností Turci věci
své stvrdili. V. Něco svým podpisem s. V.
Něco důvody s. Svou výpověď přísahou s.
— co koho v čem, kde. Něčí nedostatky
pochlebováním v něm s. V. Někoho u víře
s. Eus. S. někoho v jeho vieře, u vieře, Hus
I. 321., II. 178., Dr. v. 32., v jeho vuoli.
Hus III. 167. — koho k čemu = potvrditi,
bestätigen: k faře, k biskupstvie, k obroku.
Hus I. 400., 344. — koho zač. Aby je za
svaté s-li. Hus II. 183. — jak. Aby kom-
paktata stvrzena byla miestem i časem podlé
rčenie jich. Let. 122. — koho na co: na
úřad. Cf. Stvrzení. — se. Roh se s-dí =
stvrdne. Db. Stvrdí se jako kovářovy na-
kovadlen. BO.

Stvrdlina, y, f., die Verhärtung. Tab. d.
45., Us.

Stvrdlosť, i, f., die Härte. Vz Ztvrdlina.

Stvrdlý, hart geworden. S. kůže na ru-
kou (mozol). V.

Stvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden,
verhärten. — abs. Chléb stvrdí. Již stvrdí
(= zemřel). Na morav. Drahansku. Hý. —
čím: ledem s-nouti. V. A mnohý strachem
stvrdnul. Exc.

Stvrdnutí, n., die Verhärtung. S. kůže. Šp.

Stvrzení, n., die Erhärtung, Bestätigung.
Kšaft pro obstávku v čase právním k s.
přijíti nemůže. Pr. měst. S. zákona. J. tr.
S. volby poslance, die Verifikation. — čeho
čím: písma podpisem (Jg.). — koho nač:
na úřad (Jg.) — k čemu. S. k biskupstvie
neb k faře nemá kupováno býti. Hus I.
477. — S. = obloha, firmamentum, das Fir-
mament. Na s-zení nebeském; Vody, ježto
biechu pod s-ním. BO.

Stvrzený; stvrzen, a, o = mocný, er-
härtet, bestätigt.

Stvrzovati, vz Stvrditi.

Stvúci m. stviaci sě. Stúpi kněžna v běle
stvúci řizě. LS. v. 47.

Stvúčesť, i, f. = stkvělosť, zastr. Ms.

Stvůra, y, f. = stvor, stvoření, das Ge-
schöpf. S. = velryb, Ob. pan., slon. Hlas.
Naplnilo hlubokost' mořskou s-rami rybnými.
Kanc. se. Štěpána. — S. == zlé, špatné dílo,
výmyslek, die Kreatur, das Machwerk. Pe-
kelná s. Scip. Divné s-ry; bídná s. Dch.
S-ro zpichřelá! Morsche Kreatur! Dch. —
S. = dílo řemeslnické, das Fabrikat. Zlob.

Stvůrnosť, i, f. = sličnosť, die Förm-
lichkeit, Künstlichkeit, Wohlgestaltheit. Jg.

Stvůrný = sličný, řemeslný, förmlich,
künstlich, kunstreich. Což stvůrně uděláno.
V. S. hnůj. Koubl. — S. = výtvarný. Vký.

-stý. Přijímá ve složení gt. základních
číslovek: dvoustý, třístý, čtyřstý, pětístý.

Stý = kdo má jiných 99 před sebou, der
hundertste. Sotva stý najíti by se mohl.
Jg. — S. = sto obsahující. Co prospěje
člověku, by byl živ do stého věku. V.
A jiné (siemě) padlo v zemi dobrú a uči-
nilo užirek stý, hundertfach. Hus II. 70.

Stybati, na Slov. = sbírati, stykati,
knüpfen, binden. — co: ovoce. Us.

Styber, bru, m., der Stüber, eine nieder-
ländische Münze, deren 20 auf einen Gulden
gingen. Gl. 325. Dvacet malých chlebů za
25 stybrů. Žer. L. I. 82.

Stýblo, vz Stéblo. — S., a, m., osob.jm.
Vz O.

Stič, i, f., illapicum (obilí), zastr. Rozk.

Styčiti (m. vztyčiti), il, en, ení = narov-
nati, zpřímiti (jako tyčka), aufrichten, auf-
hissen, tyčkami opatřiti, stengeln (den Wein-
garten usw.). Jg. — co: vinici. Reš., Ros.—
se od čeho: od stolu (vstáti). Štelc. — se.
V.

Styčně. Aby jemu bez prodlení s. v zná-
mosť uvozovali. Listina z 14./11 1618.

Styčnosť, i, f., dotýkání (se), die Be-
rührung, Fühlung, Tangirung. Nz. S. s ně-
kým udržovati, míti; s-ti hledati, s něčím
nabyti; něco s něčím ve s. přivésti; s ně-
čím ve s-ti býti. Us. Dch. S nikým jsem ve
s. neprišiel; S. paraboly u sv. Lukáše s pa-
rabolou sv. Matouše nemalá jest; Vejíti
s kým toliko v přechodnou s.; Země pode
Hříchem jsoucí nebyla hodna s-sti s nebem;
A tudy s celým světem ve s. přicházejí. Sš.
II. 16., L. 182., J. 15., 37., Sk. 149. (Hý.).

Styčný = stýkající se okolkem. S. čára,
die Tangente, Rk., plocha, die Anschluss-,
Stossfläche, Berührungsfläche. Bc, Nz. S.
spára, die Stossfuge. Nz. S. samohlásky.
Bž. 53.

Styd, u, m. = stud. Měj s. v očoch a s.
ve svojém chování. Slov. Tč. Kdo nemá s.
v očoch, necnostlivě žije. Ib. Tč.

Stydati se = styděti se. Us. na Policku.
Kšá.

Stydatosť, i, f. = stydlivost. Jg.

Stydatý = stydlivý. Ros. — S., Scham-.
S. údy, hanba. BO.

Stydce = nečistě, mrzce, schändlich. Jg.

Styděti se, stydím (zastr. styzu), styď,
-dě (íc), ěl, ění; stydívati se. S., cf. stud.
Vz Gb. Hl. 145. Strsl. styděti se, erubescere,
davon studъ, pudor; rus. prostygnutb a pol.
stygnąć vergleicht J. Schmidt Indog. Vo-
kalis. I. 178. mit lit. stugti, steif werden,