Předchozí (748)  Strana:749  Další (750) |
|
|||
749
|
|||
|
|||
bogen, spona, die Schamfuge, štěrbina (otvor,
luna, luno), die Schamspalte, části (pohlavní), die Schamtheile. Nz. lk. S. nerv, der Scham- nerve, tepna, die Schamschlagader. Šm. Údové s-cí a břicho jsou blízci; Vydati se v stydké řeči. Sš. II. 130., L. 83. Stydlavý, stydlivý = ostýchavý, scham-
haft. Cf. Mkl. B. 228. Stydlivě, schamhaft. Kom. J. 830.
1. Stydlivka, y, f., stydlivá ženská, eine
Schamhafte, Verschämte. Garwod. II. 13. 2. Stydlivka, y, f., rostlina, aeschyno-
mene, die Schampflanze. S. americká, aegypt- ská, velkokvětá. Rostl. I. 100. a. Stydlivost, i, f. = stydění se, stud, die
Schamhaftigkeit, Züchtigkeit, Verschämt- heit. V. Kdo s. zaštěpuje do srdce hluboko, na tom zlého neuvidí žádné lidské oko. Slov. Tč S. jest. jestliže kdo pro mrzké věci se pýří. Kom. j. 375. S. a skromnosť jsou nerozlučné družky, odejde-li jedna, druhá za ní pospíchá. Kmp. Pěkná barva s-sti nebývá u všech v milosti; S. jest velký poklad a v srdcu prebývá, jak čo slyší, tehdy hněď krev do tváři vylívá. Slov. Tč. Nevěstky s. svou mrhají. Kom. J. 827. S. panenky lépe krášlí než zlatohlav a kment. Sych. S. člověka od hříchu varuje. Slov. Tč. — Troj. Stydlivý = stydící se, stoudný, scham-
haťtig, schamhaft, verschämt, züchtig, scheu. S. panna. V. S. mravy měla. Dal. 70. S. osoba. Sych. S. jako panna. C. S. jako skopový lůj. Pk. — z čeho. Št. 76. Stydlosť, y, f. = sstydlosť, das Geronnen-
sein, die Erkältung. Jg. Stydlý = sstydlý, kalt geworden, ge-
ronnen. S. krev (hustá, ssedlá), V., jícha (huspenina), Kom., voda (krápník). Us. Pm. Stydno, verschämt. Jest mi s. == stydím
se. Nrd. S. o tom mluviti. Dch. Cf. Stydko. Stydnosť, i, f. = stoudnosť, die Ver-
schämtheit. Stydnouti, dnul a dl, utí; zstydnouti,
stydati, sty dávati = chladnouti, kalt werden, erkalten, frostig werden; styděti se, sich schämen; se = usaditi se, frieren, gerinnen. Jg., V. - abs. Vosk, máslo znenáhla s-nou n. tuhnou. Chym. Láska mnohých s-ne. Us., Let. 178. Řeka tak se stydla a ztuhla, že . . Mosk. krou. — kde. Aby pod niu horkosť stydla. Alx. — v čem. Jestli zstydl u mi- losti, druhý jej napomíná, Št. Horlivost v práci stydne. Us. Když lidé v lásce božie stydnu. Hus III. 59. — se v co. Voda se zstydá v křišťál kámen. Mard. - S. se = styděti se. Tkad. Stydnutí, n., die Erkaltung. Nz.
Stydný = stoudný, verschämt. Mus.
Stydosť, i, f., staroslov. stydostb, irapu-
denria = stydkosť. Mkl. B. 169. Styk, u, m., na Slov. = otka, železo, kte-
rým se pluh čistí, die Pflugscharre, Reute. Bern. — S. = stýkání se, die Berührung. Má s ním všelijaké s-ky. Us. S-ku s ně- kým nabyti; ve s-ku s někým býti. Dch. S. souhlásek. Bž. 46. — S., v horn, die Stossstelle. Cf. Styčný. Stýkání, n., die Fühlung, Berührung. Dch.,
Měst. bož. |
1. Stýkati — stékati, vz Stéci.
2. Stýkati; setknouti, knul a kl, ut, utí =
dohromady týkati, zusammenthun o. fügen; se = dotýkati se, dosahati se, berühren, angränzen. Jg. — se s čím (kde). Soused s našimi grunty se stýká. V. Pole s polem se stýká. Us. Kdež se čeština stýkala s řečí lužickosrbskou. Šb. Lt. I. 19. Židé stýkali se s národy pohanskými. MP. V němž (Kor- neliovi) pohanský Řím se poprvé s církví křesťanskou stýkal; Ta všeobecná domněnka se stýkala s místní bájí. Sš. Sk. 121., 169. Hory se s-jí s horami a lidé s lidmi. Us. Mřk. S. se s kým = potýkati se, streiten, D.; pojiti se, sich begatten. - se jak. Stýkají se polen spolu. Us. Stýkavý = stýkající se, gränzend, ein-
ander berührend, anstossend. S. žebra u listů. Rostl., úhly, Nebenwinkel. Sedl. Styknouti, knul a kl, utí = spadnouti,
sinken, fallen. Na Mor. a ve Slez. Mtl. — kam: do vody. Klš. Styknutý; -ut, a, o, vereinigt, verbunden.
Vz Svinutý. Styl atd., vz Stil.
Stýla, stéla, y, f. = stelivo, die Streu.
D. V Třeboňsku stýle, e, n. Stýlka, y, f., thallus, nať lišejníků. Rostl.
I. 59. a. Stymphal-os, a, m., mě. v severových.
Arkadii. — Stymfalské jezero v Arkadii. S-ští draví ptáci, kteří měli kovové drápy, zobák a křídla, lidi hubili; ty Herakles za- hnal. Vz S. N. Stypa, y, m., vlastní jm. Šd.
Styra, y, m., osob. jm. Dal. 20., 5., 38.
Styracin, u, m., látka vonná, bílá, kry-
stalujíc složená do vzorce C36H16O6. Die Zimmtsäure, der Zimmtäther. Vz Šfk. 530., S. N. Stýrati, ermüden, zu Schanden jagen,
abplagen. — koho čím : koně jízdou, někoho prací, D., bitím. — kde. S týral ho v lese na pastvě. Styrax, u. m., styrax. rostl, ebenovitá.
Rostl. I. 251. a, Stýřelosť, i, f.. die Morschheit. Jg.
Stýřelý zpuchřelý. morsch. S. trám,
Sych., látka. U Žamb. Kf. Stýřeti, el, ení, verwittern, morsch wer-
den. Jg., Šp. Styrol, u, m., cinnamen. těkavý uhlovodík:
C16H8. Vz Šfk. 530., S. N. Styron, u, m., alkohol skořicový, balsám.
Vz Šfk. 530., S. N. Styskač, e, m., der Jammerer, Kläger.
Veleš. Stýskal, a, m. — styskač. Co nachoval
(nashledal, čeho nabyl) S., utratil (promrhal, pozbyl) Výskal. Co nachová pracně S., to utratí marně Výskal. Lom. (Jo neslušně spoří S., to utratí s hanbou Výskal. C. Shroma- žďoval S., vyhazoval Výskal. Sk. Otec S. a syn Výskal. Prodigus est natus de parco patre creatus. Dl. Stýskálek, lka, m., der Lamentirmichel.
Dch. Stýskalka, y, f. = stále si stýskající, die
Klägerin. |
||
|
|||
Předchozí (748)  Strana:749  Další (750) |