749

bogen, spona, die Schamfuge, štěrbina (otvor,
luna, luno), die Schamspalte, části (pohlavní),
die Schamtheile. Nz. lk. S. nerv, der Scham-
nerve, tepna, die Schamschlagader. Šm.
Údové s-cí a břicho jsou blízci; Vydati
se v stydké řeči. Sš. II. 130., L. 83.

Stydlavý, stydlivý = ostýchavý, scham-
haft. Cf. Mkl. B. 228.

Stydlivě, schamhaft. Kom. J. 830.

1. Stydlivka, y, f., stydlivá ženská, eine
Schamhafte, Verschämte. Garwod. II. 13.

2. Stydlivka, y, f., rostlina, aeschyno-
mene, die Schampflanze. S. americká, aegypt-
ská, velkokvětá. Rostl. I. 100. a.

Stydlivost, i, f. = stydění se, stud, die
Schamhaftigkeit, Züchtigkeit, Verschämt-
heit. V. Kdo s. zaštěpuje do srdce hluboko,
na tom zlého neuvidí žádné lidské oko.
Slov. Tč S. jest. jestliže kdo pro mrzké
věci se pýří. Kom. j. 375. S. a skromnosť
jsou nerozlučné družky, odejde-li jedna,
druhá za ní pospíchá. Kmp. Pěkná barva
s-sti nebývá u všech v milosti; S. jest
velký poklad a v srdcu prebývá, jak čo
slyší, tehdy hněď krev do tváři vylívá.
Slov. Tč. Nevěstky s. svou mrhají. Kom.
J. 827. S. panenky lépe krášlí než zlatohlav
a kment. Sych. S. člověka od hříchu varuje.
Slov. Tč. — Troj.

Stydlivý = stydící se, stoudný, scham-
haťtig, schamhaft, verschämt, züchtig, scheu.
S. panna. V. S. mravy měla. Dal. 70.
S. osoba. Sych. S. jako panna. C. S. jako
skopový lůj. Pk. — z čeho. Št. 76.

Stydlosť, y, f. = sstydlosť, das Geronnen-
sein, die Erkältung. Jg.

Stydlý = sstydlý, kalt geworden, ge-
ronnen. S. krev (hustá, ssedlá), V., jícha
(huspenina), Kom., voda (krápník). Us. Pm.

Stydno, verschämt. Jest mi s. == stydím
se. Nrd. S. o tom mluviti. Dch. Cf. Stydko.

Stydnosť, i, f. = stoudnosť, die Ver-
schämtheit.

Stydnouti, dnul a dl, utí; zstydnouti,
stydati, sty dávati = chladnouti, kalt werden,
erkalten, frostig werden; styděti se, sich
schämen; se = usaditi se, frieren, gerinnen.
Jg., V. - abs. Vosk, máslo znenáhla s-nou
n. tuhnou. Chym. Láska mnohých s-ne. Us.,
Let. 178. Řeka tak se stydla a ztuhla, že . .
Mosk. krou. — kde. Aby pod niu horkosť
stydla. Alx. — v čem. Jestli zstydl u mi-
losti, druhý jej napomíná, Št. Horlivost
v práci stydne. Us. Když lidé v lásce božie
stydnu. Hus III. 59. — se v co. Voda se
zstydá v křišťál kámen. Mard. - S. se =
styděti se. Tkad.

Stydnutí, n., die Erkaltung. Nz.

Stydný = stoudný, verschämt. Mus.

Stydosť, i, f., staroslov. stydostb, irapu-
denria = stydkosť. Mkl. B. 169.

Styk, u, m., na Slov. = otka, železo, kte-
rým se pluh čistí, die Pflugscharre, Reute.
Bern. — S. = stýkání se, die Berührung.
Má s ním všelijaké s-ky. Us. S-ku s ně-
kým nabyti; ve s-ku s někým býti. Dch.
S. souhlásek. Bž. 46. — S., v horn, die
Stossstelle. Cf. Styčný.

Stýkání, n., die Fühlung, Berührung. Dch.,
Měst. bož.

1. Stýkati — stékati, vz Stéci.

2. Stýkati; setknouti, knul a kl, ut, utí =
dohromady týkati, zusammenthun o. fügen;
se = dotýkati se, dosahati se, berühren,
angränzen. Jg. — se s čím (kde). Soused
s našimi grunty se stýká. V. Pole s polem
se stýká. Us. Kdež se čeština stýkala s řečí
lužickosrbskou. Šb. Lt. I. 19. Židé stýkali
se s národy pohanskými. MP. V němž (Kor-
neliovi) pohanský Řím se poprvé s církví
křesťanskou stýkal; Ta všeobecná domněnka
se stýkala s místní bájí. Sš. Sk. 121., 169.
Hory se s-jí s horami a lidé s lidmi. Us. Mřk.
S. se s kým = potýkati se, streiten, D.;
pojiti se, sich begatten. - se jak. Stýkají
se polen spolu. Us.

Stýkavý = stýkající se, gränzend, ein-
ander berührend, anstossend. S. žebra u listů.
Rostl., úhly, Nebenwinkel. Sedl.

Styknouti, knul a kl, utí = spadnouti,
sinken, fallen. Na Mor. a ve Slez. Mtl. —
kam: do vody. Klš.

Styknutý; -ut, a, o, vereinigt, verbunden.
Vz Svinutý.

Styl atd., vz Stil.

Stýla, stéla, y, f. = stelivo, die Streu.
D. V Třeboňsku stýle, e, n.

Stýlka, y, f., thallus, nať lišejníků. Rostl.
I. 59. a.

Stymphal-os, a, m., mě. v severových.
Arkadii. — Stymfalské jezero v Arkadii.
S-ští draví ptáci, kteří měli kovové drápy,
zobák a křídla, lidi hubili; ty Herakles za-
hnal. Vz S. N.

Stypa, y, m., vlastní jm. Šd.

Styra, y, m., osob. jm. Dal. 20., 5., 38.

Styracin, u, m., látka vonná, bílá, kry-
stalujíc složená do vzorce C₃₆H₁₆O₆. Die
Zimmtsäure, der Zimmtäther. Vz Šfk. 530.,
S. N.

Stýrati, ermüden, zu Schanden jagen,
abplagen. — koho čím : koně jízdou, někoho
prací, D., bitím. — kde. S týral ho v lese
na pastvě.

Styrax, u. m., styrax. rostl, ebenovitá.
Rostl. I. 251. a,

Stýřelosť, i, f.. die Morschheit. Jg.

Stýřelý zpuchřelý. morsch. S. trám,
Sych., látka. U Žamb. Kf.

Stýřeti, el, ení, verwittern, morsch wer-
den. Jg., Šp.

Styrol, u, m., cinnamen. těkavý uhlovodík:
C₁₆H₈. Vz Šfk. 530., S. N.

Styron, u, m., alkohol skořicový, balsám.
Vz Šfk. 530., S. N.

Styskač, e, m., der Jammerer, Kläger.
Veleš.

Stýskal, a, m. — styskač. Co nachoval
(nashledal, čeho nabyl) S., utratil (promrhal,
pozbyl) Výskal. Co nachová pracně S., to
utratí marně Výskal. Lom. (Jo neslušně spoří
S., to utratí s hanbou Výskal. C. Shroma-
žďoval S., vyhazoval Výskal. Sk. Otec S. a
syn Výskal. Prodigus est natus de parco
patre creatus. Dl.

Stýskálek, lka, m., der Lamentirmichel.
Dch.

Stýskalka, y, f. = stále si stýskající, die
Klägerin.



	749

	bogen, spona, die Schamfuge, štěrbina (otvor, luna, luno), die Schamspalte, části (pohlavní), die Schamtheile. Nz. lk. S. nerv, der Scham- nerve, tepna, die Schamschlagader. Šm. Údové s-cí a břicho jsou blízci; Vydati se v stydké řeči. Sš. II. 130., L. 83. Stydlavý, stydlivý = ostýchavý, scham- haft. Cf. Mkl. B. 228. Stydlivě, schamhaft. Kom. J. 830. 1. Stydlivka, y, f., stydlivá ženská, eine Schamhafte, Verschämte. Garwod. II. 13. 2. Stydlivka, y, f., rostlina, aeschyno- mene, die Schampflanze. S. americká, aegypt- ská, velkokvětá. Rostl. I. 100. a. Stydlivost, i, f. = stydění se, stud, die Schamhaftigkeit, Züchtigkeit, Verschämt- heit. V. Kdo s. zaštěpuje do srdce hluboko, na tom zlého neuvidí žádné lidské oko. Slov. Tč S. jest. jestliže kdo pro mrzké věci se pýří. Kom. j. 375. S. a skromnosť jsou nerozlučné družky, odejde-li jedna, druhá za ní pospíchá. Kmp. Pěkná barva s-sti nebývá u všech v milosti; S. jest velký poklad a v srdcu prebývá, jak čo slyší, tehdy hněď krev do tváři vylívá. Slov. Tč. Nevěstky s. svou mrhají. Kom. J. 827. S. panenky lépe krášlí než zlatohlav a kment. Sych. S. člověka od hříchu varuje. Slov. Tč. — Troj. Stydlivý = stydící se, stoudný, scham- haťtig, schamhaft, verschämt, züchtig, scheu. S. panna. V. S. mravy měla. Dal. 70. S. osoba. Sych. S. jako panna. C. S. jako skopový lůj. Pk. — z čeho. Št. 76. Stydlosť, y, f. = sstydlosť, das Geronnen- sein, die Erkältung. Jg. Stydlý = sstydlý, kalt geworden, ge- ronnen. S. krev (hustá, ssedlá), V., jícha (huspenina), Kom., voda (krápník). Us. Pm. Stydno, verschämt. Jest mi s. == stydím se. Nrd. S. o tom mluviti. Dch. Cf. Stydko. Stydnosť, i, f. = stoudnosť, die Ver- schämtheit. Stydnouti, dnul a dl, utí; zstydnouti, stydati, sty dávati = chladnouti, kalt werden, erkalten, frostig werden; styděti se, sich schämen; se = usaditi se, frieren, gerinnen. Jg., V. - abs. Vosk, máslo znenáhla s-nou n. tuhnou. Chym. Láska mnohých s-ne. Us., Let. 178. Řeka tak se stydla a ztuhla, že . . Mosk. krou. — kde. Aby pod niu horkosť stydla. Alx. — v čem. Jestli zstydl u mi- losti, druhý jej napomíná, Št. Horlivost v práci stydne. Us. Když lidé v lásce božie stydnu. Hus III. 59. — se v co. Voda se zstydá v křišťál kámen. Mard. - S. se = styděti se. Tkad. Stydnutí, n., die Erkaltung. Nz. Stydný = stoudný, verschämt. Mus. Stydosť, i, f., staroslov. stydostb, irapu- denria = stydkosť. Mkl. B. 169. Styk, u, m., na Slov. = otka, železo, kte- rým se pluh čistí, die Pflugscharre, Reute. Bern. — S. = stýkání se, die Berührung. Má s ním všelijaké s-ky. Us. S-ku s ně- kým nabyti; ve s-ku s někým býti. Dch. S. souhlásek. Bž. 46. — S., v horn, die Stossstelle. Cf. Styčný. Stýkání, n., die Fühlung, Berührung. Dch., Měst. bož.	1. Stýkati — stékati, vz Stéci. 2. Stýkati; setknouti, knul a kl, ut, utí = dohromady týkati, zusammenthun o. fügen; se = dotýkati se, dosahati se, berühren, angränzen. Jg. — se s čím (kde). Soused s našimi grunty se stýká. V. Pole s polem se stýká. Us. Kdež se čeština stýkala s řečí lužickosrbskou. Šb. Lt. I. 19. Židé stýkali se s národy pohanskými. MP. V němž (Kor- neliovi) pohanský Řím se poprvé s církví křesťanskou stýkal; Ta všeobecná domněnka se stýkala s místní bájí. Sš. Sk. 121., 169. Hory se s-jí s horami a lidé s lidmi. Us. Mřk. S. se s kým = potýkati se, streiten, D.; pojiti se, sich begatten. - se jak. Stýkají se polen spolu. Us. Stýkavý = stýkající se, gränzend, ein- ander berührend, anstossend. S. žebra u listů. Rostl., úhly, Nebenwinkel. Sedl. Styknouti, knul a kl, utí = spadnouti, sinken, fallen. Na Mor. a ve Slez. Mtl. — kam: do vody. Klš. Styknutý; -ut, a, o, vereinigt, verbunden. Vz Svinutý. Styl atd., vz Stil. Stýla, stéla, y, f. = stelivo, die Streu. D. V Třeboňsku stýle, e, n. Stýlka, y, f., thallus, nať lišejníků. Rostl. I. 59. a. Stymphal-os, a, m., mě. v severových. Arkadii. — Stymfalské jezero v Arkadii. S-ští draví ptáci, kteří měli kovové drápy, zobák a křídla, lidi hubili; ty Herakles za- hnal. Vz S. N. Stypa, y, m., vlastní jm. Šd. Styra, y, m., osob. jm. Dal. 20., 5., 38. Styracin, u, m., látka vonná, bílá, kry- stalujíc složená do vzorce C₃₆H₁₆O₆. Die Zimmtsäure, der Zimmtäther. Vz Šfk. 530., S. N. Stýrati, ermüden, zu Schanden jagen, abplagen. — koho čím : koně jízdou, někoho prací, D., bitím. — kde. S týral ho v lese na pastvě. Styrax, u. m., styrax. rostl, ebenovitá. Rostl. I. 251. a, Stýřelosť, i, f.. die Morschheit. Jg. Stýřelý zpuchřelý. morsch. S. trám, Sych., látka. U Žamb. Kf. Stýřeti, el, ení, verwittern, morsch wer- den. Jg., Šp. Styrol, u, m., cinnamen. těkavý uhlovodík: C₁₆H₈. Vz Šfk. 530., S. N. Styron, u, m., alkohol skořicový, balsám. Vz Šfk. 530., S. N. Styskač, e, m., der Jammerer, Kläger. Veleš. Stýskal, a, m. — styskač. Co nachoval (nashledal, čeho nabyl) S., utratil (promrhal, pozbyl) Výskal. Co nachová pracně S., to utratí marně Výskal. Lom. (Jo neslušně spoří S., to utratí s hanbou Výskal. C. Shroma- žďoval S., vyhazoval Výskal. Sk. Otec S. a syn Výskal. Prodigus est natus de parco patre creatus. Dl. Stýskálek, lka, m., der Lamentirmichel. Dch. Stýskalka, y, f. = stále si stýskající, die Klägerin.