Předchozí (750)  Strana:751  Další (752) |
|
|||
751
|
|||
|
|||
Subtilní, -ný = tenký, jemný, útlý, něžný,
mdlý, choulostivý, fein, zart, subtil; smyslný, vtipný, genau, spitzfindig, fein; podrobný, důkladný, gründlich. S. N. Subtilniti, il, ěn, ění, subtil, fein machen.
Ros. Subtiluosť, i, f., z lat., tenkosť, jemnost,
die Feinheit. Zartheit; vtipnosť, der Scharf- sinn, die Subtilität. Subtilnůstka, y, f. = malá subtilnosf.
Kos. OL I. 205. Subtrahend, u, m., lat. — menšitel, der
Subtrahend. Rk. Subtrahovati = odčítati, odnímati (v po-
čtech), abziehen, abrechnen, subtrahiren. Rk. Subtrakce, e, f., z lat., odčítání, odní-
mání (způsob početní), der Abzug, die Ab- rechnung, die Subtraktion. Rk. Vz Odčí- tání. Sůbú = s obou, zastr.
Subunák, a, m., z lat. sub una (specie) =
pod jednou (způsobou) přijímající, papeženec. Ottersd. Subvence, e, f., z lat,, pomoc, podpora,
zvl. pomoc peněžní udělovaná (hlavně od vlády) podniku nějakému, který by bez ní neobstál, die Hilfe, Heihilfe, Subvention. S. N. Subversivní, z lat., podvratný, prevratný,
subversiv. S. snahy. S. N. Succinit, vz Sukcinit.
Succus, lat., šťáva, míza, der Saft; trest,
jádro nějaké rozpravy, reci, nějakého pojed- nání, der Hauptinhalt, Extrakt, Sukkus. Vz S. N. Súcěska, y, f. = soutěska. Bibl.
Súci = jsoucí. Na to on je s. = hodí se
k tomu, na to vystačí. Slov. Kd. Súcnosť = jsoucnosť.
Súč - souč. Slov.
Sučany, dle Dolany, Sutschan, městys
v Uhřích. Súčastnělý, betheiligt. Chmela.
Súčastněný, betheiligt. — kde: u že-
leznic. Dch. Súčastniti = účastna učiniti, theilhaftig
machen; se = účastným se státi, theilhaftig werden. — koho, se čeho. Ros. Súčastnil ho svého štěstí. Jg. S. se slavnosti. Us. Tč., Jg. Súčastnil se světla božího, Jg., vy- cházky. — se v čem. Brs. 2. vyd. 240. — se na čem: na některém závodu, šp. m.: čeho n. v čem. Brs. 2. vyd. 240. Vz Účastniti. Súčastný, theilhaftig. S. býti něčeho,
lépe: účasten býti něčeho, míti účastenství něčeho. Sučava, y, f., řeka a město v Bukovině.
Vz více v S. N. — Sučavan, a, m. — Su- čavský. Súček, vz Souček.
Sučin, a, o. = psí. Vz Suka. Nechť jsem
sučin ! Slov. Sučka, y, f. =fena, die Hündin. Vz Suka.
Súčtovati komu co, verrechnen. Us.
1. Sud, u, soudek, dku, soudeček, čku,
m. — bečka, bečva, bečice, bečička, das Fass. Šp. S. vinný. V., svidnický (vinný, 8 věder), pivní, D., kupecký, polouvozí, na mouku Us. Sud vinný má 10 věder, pivní čtyři vědra. S. baňatý, břichatý, bachratý, malý |
(kuňátko), stažený, solní, vejčitý, plochý
(oboňka), půl sud ; dvou-, ťřívěderní (dvojka, trojka); šesti-, sedmi-, osmivěderní (svid- nický) ; kohoutek u sudu; dříví, sklep, obruče na sudy. Šp. Hektolitr = sud na sto litrův; čtvrť, půl hektolitru = 25, 50 litru. Us. S. veliký (kypa), široký (bachna). S. plný, zevnější, das Uiberfass. prací, Wasch-, otevřený, zavřený, zabedněný; s. na mazání usní, Lederschmier-, na rybí tuk, Fisch- thran-, na mazadlo, Schmier-, k vytáčení, Drehkalk-. Sp. Ve větších sudech chutnější jest, protože nevyvětrá. Kom. Bednář sudy dělá a bední. V. Sud piva, vína; soudek soli; s. zbedniti, Us., sudy požahovati; víno smrdí sudem. V. S. pobiti, pobíjeti, bedniti, odbedniti; s. vypařiti, navaliti, osaditi (auf- richten), podložiti, načíti (pivo podtrhnouti, spílati), nahnouti, lüften; sudem páchnouti, smrděti; pivo má chuť sudem; kartáč na sudy ; sud udělati, vyčistiti, kouleti, váleti, vyvaliti, zavaliti, vysmoliti, naraziti, načepovati, oče- povati; vybedniti, vyraziti (vybiti) dno ze sudu; s. má malé dno; sud trousí (teče); pivo do sudů stáčeti. Šm , Šp. Když dojde (= doteče, se vyprázdní) sud. Dch. Víno do sudu způsobilé. S. zabedniti. S. fouká, pfeift; Před načetím sud vyfouknouti. Suk. Sudy ve sklepě se sedlají. Sudy se požehují (ni- koli: vypichují). Holi, beli, hodša, něni doma ctca, išel do Budína pre dva sudy vína a pre treťú bečku, že budze vydávać nejstarší dzevečku; Vyvaiám sudy na pro- střed budy a půjdu do šenku, kde hrajú dudy; Brucko, brucko, gořanlenko má, včeras byla v zlatým soudku a dnes seš už v mém žaloudku. Sš. P. 511., 614., 647. Kdyžby člověk měl velikú žízeň a měl před očima s. vína a kdyby jeho nepil, své žízně neuhasí. Hus III. 186. Obyčejně v malých sudkóch dobré bývá víno; Sud z vína Vy- prázdněný víc sa ohlašuje (hloupý člověk více křičí). Slov. Tč. S. hořkým železným hřeblem požahovati; sud dáti na pípu, do sudu pípu vraziti. Šp. Tlustý jako s., jako soudek. Šp. Lije co do sudu (co na horká kamna). Vz Opilství. Č. Hrom ze sudu ho omráčil (vz Opilství); Prázdný sud se nej- více ozývá; Plný soudek nezvučí; Načněme z jiného soudku (mluvme o jiném); Jde z ji- ného soudku. Vz Mluvení. Č. Vz Špunt. — S. = nádoba, osudí, orudí, quae primitiva significatio est. Č. Das Gefäss, Werkzeug. Měchýř, jenž jest sud moči. Sal. Iako sud hirnczieizovy ztepess jie. Ž. wit. 2. 9. 2. Sud, a, o = sudý. Něco jest sudem,
lichem. Us. Vz Sudý. 3. Sud, u, m. = Sund. — 4. S., a, m.,
osob. jm. Tk. I. 45. Súd, vz Soud. Ž. wit. 9. 17. a j.
Suda, vz Sudý. — S., y, m., osob. jm.
Pal. Sudan, a, m., krajina africká. Vz více
v S. N. Sudanka, y, ť. S. vydutá, dolium galea,
břichonožec, plž. Frč. 241. Sudan, e, m. sudí, soudce. Slov. Hdk.
C. 270. Sudárna, y, f., der Fassschoppen. Us.
Dch., Šp. |
||
|
|||
Předchozí (750)  Strana:751  Další (752) |