752

Sudava, y, f., která se soudí. Pal. Rdh.
II. 126.

Sudba, y, f. — souzení, das Urtheilen,
Urtheil. Bern. Strsl. sadbba (sadi-ba), ju-
dicium, -ba příp. Mkl. B. 214. Příčinou jed-
noho hříchu a jednoho hříšníka vynesena s.
Sš. 1.165. — S. = kritika, die Kritik. Marek.,
Dk. — S. = osud, das Schicksal, Loos. Č,
Krok. Sv. Matouš vyšší s-bu v tom města
toho vyvolení spatřuje. Sš. Mt. 60. Pořád
snášej príkrou zlobu s-by. Sš. Snt. 9.

Sudbina, y, f. = sudba, osud, das Loos.
Krok. I. c. 22.

Súdce, zastr. = soudce. BO. Ž. wit. 74.
8. a j.

Súdcový. Súdcěva slova. BO. Vz Soud-
cový.

Sudček = soudeček. Zlomek str. exodu.
22. 7. Filolg. 1. 1880., 531.

Sudčí, Richter-. S. knihy. Troj., rozsudek.
Jel.

Sudebnictví, n. = sudebnosť.

Sudehník, a, m., der Kritiker. Nz.

Sudebnosť, i, f. = sudebné umění, die
Beurtheilungskunst. Nz.

Sudebný = kritický, kritisch. S. popiso-
vání, methoda. Krok., Nz. S. rozumování,
der Kriticismus. Nz. S. umění = sudebnictví.

Sudec, dce, m. == sud, zastr.

Sudějov, a, m., ves u Uhlíř. Janovic. PL.

Sudek, dka, m. osob. jm. Pal., Tk. I.
474.

Suden, dnu, m. = police, misník, der
Schüsselschrank. U Domažl. Šb. Dlgt. 18. —
S. = košík. — S. = střez, der Spülnapf. Jg.

Sudety, pl., f., hory jesenické mezi Mo-
ravou a rak. Slezskem, kladské, krkonošské,
jizerské, lužické a Rudohoří. Vz S. N., Krč.
334., 336.

1. Sudí, ího, m. = soudce, der Richter. V.
Skloňovalo se takto. Sg. n. a v. sudia (-ie),
g. -ie, d. -í, ak. -iu (-ie), lk. = í, instr. -iá
(-ím); dual n., ak., v. sudí, gt. a lk. sudiú,
dt. a instr. -iema; pl. n. a vk. -ie, gt. -í,
dt. -iem, ak. -ie, lk.: -iech, instr. -iemi.
Tak skláněno i paní (pania). Bž. 107. Cf.
Gb. Úv. 38. Nyní skloňuje se podlé Dnešní,
ale je-li toto slovo určeno přívlastkem, sklo-
ňuje se podlé Znamení: sudí, -ího, -ímu atd.,
ale nejvyšší sudí, nejvyššího sudí, nejvyš-
šímu sudí atd. Vz Brikcí. Starosl. sadija
(sadi-/-ja), judex. Mkl. B. 43., 46. S. města,
nejvyšší dvorský, der Obersthofrichter, su-
premus curiae regalis judex, dessen Juris-
diktion die königl. Mannen u. Lehen unter-
geordnet waren, vz Gl. 325.), Tk. III. 8.,
dvoru císařského, V-, horní, vrchní, Us.,
nejvyšší s. zemský (der Oberstlandrichter,
supremus terrae judex, er hatte die ganze
Gerichtsverhandlung zu leiten, vz Gl. 325.),
Tk. III. 2., Žer. Záp. II 190., Zříz. Ferd.,
nejvyšší s. království českého, Háj., Vš.,
nejvyšší krajinský s., Plk., nejvyšší dvorský
s. manský. Er. S. menší, der Richter be m
kleineren Landrechte, s. úzké rady, der
Richter im engeren Rathe der Brüderunität.
Gl. 326., Žer. Záp. II. 190. Stolice sudieho.
BO. Když člověk se jim za s-ho vystavuje.
Sš. Ob. 169. Však pán Ježíš neřekl jest
kněžím: Jděte, buďte podkomoří, purkrabí.

sudí, kuchmistři, písaři. Hus III. 247. Václav
Puklice sudí u menších desk; A jsa sudím
zapečetiv ty panské nálezy i jel preč;
K ruce sudího; Jana, nižšího sudí. Půh. II.
33., 427., 516., 612. (Tč.).

2. Sudí, n., nádoba, das Gefäss. Aesop.

Sudice, e, sudička, y, f., bohyně mající
osud lidský ve své moci, Moira, Parca, die
Parze. Ros. Pohanští Slované nazývali po-
dobné bohyně rojenicemi. Vz Rojenice. —
S., Suditz, vsi u Boskovic a u Náměště. —
S., Zauditz, mě. v prus. Slez. Šd. — S. =
soudce, f., die Richterin. Us. Vk.

Sudictví, n. = soudcovství. Bdl.

Sudič, e, m. = soudce. — S., Kritiker,
m. D. — S. — kdo se rád soudí, Process-
macher, m. Us. Kšá.

Sudička, y, f., die Bekrittlerin, Verleum-
derin. Jg. — S., vz Sudice.

Sudidlo, a, n. — znamení, jímž se něco roze-
znává, das Kriterium, Kennzeichen. Marek.,
Nz., Kos. 01. I. 218., 256., Sš. I. 147.

Sudicha, y, f, osob. jm. Pal,

Sudík, a, m. = soudce (s příhanou), das
Kunstrichterlein. Jg

Sudil, a, m , der Krittler. Malicherný s.,
der Splitterrichter. Dch. Vz Sudílek.

Sudílek, lka, m., der Kritikaster, Nz.,
Kritiker.

Sudílkování, n., die Bekrittelung.

Sudílkovati, bekritteln. Sm. — koho
kde s kým. Us.

Sudimír, a, m., osob. jm. Pal. Radh. II.
126.

Sudín, a, m., ves u Dobrušky. PL.

Sudinka, y, í., les u Luhačovic na Mor.
Sk.

Sudinky, pl., f., druh hrušek. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Sudipuška, y, m. - milovník hádek a
soudů, der Processinaclier. Us. Prm. Vz
Sudič.

1. Sudislav, Sudslav, Cuclav, i, f.,
Cuclau. ves u Kostelce nad O. Vz S. N. —
S., Sudislau, ves u Dobrušky.

2. Sudislav, a, m., osob. jm. Pal
Sudislava, y, f, osob. jm. Pal.
Sudislavice, dle Budějovice, Sudislawitz,

ves u Čechtic. PL.

Sudiště, ě, n. = soudnice, das Gerichts
haus; soudná stolice, der Riohteistuhl. Kříž
není toliko sudištěm Páně; Vydají vás na
s-štěch a ve sbornicech biti budete; S. Pi-
latovo bylo vyvýšeno a zástup po schodech
musil vstoupati. Sš. J. 205., Mr. 57., 68.
(Hý.)-

Suditel, e, m., der Kritiker, Nz.; Richter.

Suditelný. Takové jednání jest nes-né,
unqualiíicirbar. Dch.

Suditi se s kým oč = souditi se. U Opav.
Klš. — S. do čeho =. klnouti. U Frenštátu.

Dšk.

Sudivoj, e, m., osob. jm. Pal
Sudka, y, f. = hádka, der Streit. U Opav.

Klš. — S. = sudice, die Parze. Kam. —

S. = pár, ein Paar. — S., vz Sudý (suda).

— S., y, f., osob. jm. Pal.
Sudkov, a, m., Zautke, ves u Zábřehu.

S. N.