753

Sudkovice, Sudkowitz, ves u Strakonic.

Sudlice, e, f. = končíř, burdýř, kopí.
Bj., V. Staroslov. sulica, hasta. Das Böhm,
sudlice zeigt, dass sulica nicht mit litau.
šullas zusammenhängen kann. Cf. staroslov.
suja, sovati, mittere. Mkl. L. 175, Sudlice =
druh kopí s dlouhým bodcem, pod nímž
vyvstávaly stranou dva háky. S. N. Die
Lanze, Partisane. Cf. Hrš. v Km. II. n.
b. 121. A já nejprve dal jsem jemu sudlicí
ploskú. Pč. 25. Tu ani s. ďábla odrazí. Hus
III. 135. S-cí tě hodím; Sudlicí bil na ty,
kteří as . . . NB. Tě. 78., 104. Z rathauzu
okny mecíce na sudlice a voštípy brali. V.
Neustoupím z svého místa proti oštípu a
dlouhé sudlicí. Rad. zv. Železnými sudlicemi
jejie prsy z kořen vydřievše. Leg., Kat.,
Výb, I. 298. 23. Podobné jako motovidlo
s-ci. C. M. 572.

Sudlicolomce, e, m., der Lanzenbrecher.
Puch.

Sudličník, a, m., který sudlicí bojuje,
der Hellebardier, Spiessknecht. — S., u,
m., curtisia, die Kurtisie, rostl. Rstp. 299.

Sudlina, y, f., v stavit., die Widerlage.
Šm.

Sudlinář, e, m., v stavit., der Wider-
läger. Šm.

Sudnaŕ, e, m., sportulanus, zastr. Veleš.

Sudně, é, f., tribunal, zastr. Rozk,

Sudní = sudého počtu, gerad. 8. den. S.
kosti (dvé a dvé). Krok.

Súdnice, vz Soudnice.

Sudníček, čku, m., vz Sudník.

Sudničenka, y, f., cymbaria. Rostl. J.
243. a.

Sudník, u, m., menší súden, košík z pro-
stého proutí pletený. ('.

Súdný, vz Soudný.

Sudobati se. Jak statek pochází od Boha.
tak i chudoba od něho se s-bá. Lom.

Sudolichý. S. číslo, sudolicha (v, i),
ungerad-gerade Zahl. Nz,, Std. Alg. 59. Hra
na sudolicho (o fazole). Us. Brt.

Sudoměr, u, m., das Visir. Šp., Skv.
Měření s-rem. Měření buď vodou buď vi-
sirem (sudoměrem), Abaichungsart, -me-
thode; S. křížový, der Kreuzvisirstab, Dia-
gonalstab; S-rem vyměřiti, den Inhalt eines
Fasses abstechen. Suk. S. k šroubování,
Visir zum Zusammenschrauben. Skv.

Sudoměr, e, f., vsi a) u Bělé, b) u Vod-
ňan. Vz S. N., Tk. IV. 33., 43.

Sudoměřice, dle Budějovice, Sudomie-
řitz, vsi u Bechyně, u Strážnice, v Táborsku.

Sudoměřič, e, m., der Visirer. Šp.

Sudoměrný. S. tyčka (ku měření sudu),
der Vísirstab. Sedl.

Sudomír, a, m., mě. polské. Pal. Dj. II.
1. 268.

Sudomístný, geradstellig. Nz.

Sudopeřený; -řen, a, o — paripinnatus,
gleichpaarig gefiedert. S. list, nemající na
konci lístek lichý; naopak: lichopeřenv.
list. 499.

Sudoslabičný, parisyllabus. Nz.

Sudospeřený, vz Sudopeřený.

Sudostranný kosočtverec, das Deltoid.
Nz.

Sudostupný, geradzahlige Exponenten
habend: x¹, y^2n. Nz.

Sudosudý. S. mocniny imaginarní jed-
notky. Stč. Alg. 59.

Sudotvar, u, m., das Diploid, halbes
Tetrakontaoktaeder mit parallelen Flächen.
Nz.

1. Sudovati. — co: pivo = sudy pivem
plniti, das Bier einschlauchen. Suk.

2. Sudovati sobě = slibovati sobě, tušiti,
sich versprechen. Us. u Krásné hory. Lg.
Nesudnj sobě, že se ti žádosť vyplní. Us. -
Měst. bož., Ces. vč.

Sudovice, Sudowitz, ves u Dobříše. PL.

Sudovina, y, f. = desky na sudy, dužiny,
Fassdauben. Vz Deska. — S. = páchnutí
sudem, das Riechen nach Fass. D.

Sudovitý, fassartig. S. tělo. Světz.

Sudovka, y, f., creusa, živočich sedák.
Krok. II. 131.

Sudovský, osob, jm. Žer. Záp. I. 40.

Sudový, Fass-. S. most, nádobí, droždí,
obruč (posudní), zboží. Šm.

Súdový (súd = soud), Gerichte. Jakož je
právem sudovým dovedeno. Št. N. 81.

Sudozpeřený list = zpeřený, jehož vře-
teno nekončí se lichým lístkem, nýbrž to-
liko hrotem n. rozvilinou. Čl. Kv. XXVII.

Sudozvrat, u, m. = zvratný stroj na
sudy, die Sturzmaschine für Fässer. Suk.

Sudpan, a, m. = župan, der Gerichtsherr.

Súdský, Richter-. S. úřad. Mus. III. d.
104.

Sudslavice, Zutzlawitz, ves u Vimberka.
PL.

Súdství - súdský úřad, soudcovství, das
Richteramt. Faukn., Bart. S. zemské, dvor-
ské, vojenské, krajské, zemanské. Jg. S. ve
věcech sporných, mimosporné. J. tr.

Sudy, hierdurch, adv. Běhá sudy (tudy)
i onudy. St. skl., Št.

Sudý; sířd, a, o, gerad. Sudé číslo, které
jest 2 dělitelné, sudolicha. S. N. Suda nebo
licha. V. Sudem čili lichou. D. Sudou mu
dal. Us. Z liehy sudu dělají. Reš. Sud n.
licha; sudo-li čili licho. Na Slov. Lich suda
(hra) jest věc dětinská. Kom. Lich suda
v ořechy. V. Suda nebo licha hráti. Hory
v doly vraziti a pět za sudu počítati. Prov.
Reš. — Suda, y, f. = dvé pár, das Paar.
Sal.

Sudýnek, nku, m. = opálka na způsob
košíku zhotovená. Us. u Něm. Brodu. Všk.

Suessa, y, f., mě. v Kampanii. Vz S. N.
— Suessan, a, m. - Suesský, sueský.

Suetoni-us, a, m. G. Šuetonius Tran-
quillus, řím. dějepisec, nar. okolo r. 65. po
Kr. Vz S. N.

Suevové, staroněm. národ Germanie. Vz
S. N.

Suez, a, m., mě. v Aegyptě. Vz S. N. —
Suezská úžina, 15 mil dlouhá, spojuje Afriku
s Asií. Rk. Vz S. N.

Suffix, u, m., lat., přítvorek, přípona
(přirážka), das Suffix, Anhängsel. Nz.

Suffragan, a, m., každý duchovní, který
má místo a hlas (suffragium) v shromáždění
duchovních; biskup arcibiskupovi v diecesi
podřízený; někdy také podbiskup, světicí
biskup. Š. N.