755

Suchopádný (lépe suchopárný?) člověk
= hubené tváři, mager im Gesichte. Us.

Suchopal, suchopel, a, m. = horký.
Rozk.

Suchopalný = suchopárný. S. půda.
Kouble.

Suchopár, suchopar, n, m. = místo
suché, vyprahlé, kde nic n. málo co roste,
prahlina, apricum, locus arridus, trockene
Heide, dürrer Boden. Jg., Rst. 499. Žádnému
nemůže býti samota s-rem, když víra jeho
živa jest. Sš. L. 92. Žalo děvče, žalo trávu
u panského suchoparu. Č. Na tom s-u nuzně
se napase ovce. Us. Nyní sedím na s-u (na
holičkách). Prov. Vz Nesnáze. Jg., Č. — S.,
a, m., trockener Patron. Rk.

Suchopárno, a, m., die Dürre. Ústa s-nem
mrou. Chmelens. 19.

Suchopárnost, i, f., die Dürre. Veleš.

Suchopárný , suchoparný, -parý =
suchý, steril, trocken, dürre. S. louka, Kom.,
krajina, pole, dědina, Jel., chléb. Us. S.
země. BO. Koně s-ného se nedokrmíš. Č.
M. 176. — čím: duchem. Dch. — S. = na
suchoparu rostoucí. S. rostliny. Rst. 499. —
S. správa (suchá, nudná). Jg.

Suchoper, e, m. = suchopýr. Rstp. 1698.

Suchopeřník, u, m. = suchopýr.

Suchopýr, u, m., eriophorum, das Woll-
gras. Schd. II. 268., Kk. 116., FB. 17., Čl.
Kv. 99. Vz Suchopeřník. S. obecný (sucho-
pýr, kočičky), pošvatý, trsnatý, širokolistý,
horní, Flora: na Mor. zezula, Mrk.

Suchoruký; -ruk, a, o, eine verdorrte
Hand habend. Byl tam s. člověk. Sš. Mr. 15.

Suchorybný trh, der Markt, wo gedörrte
Fische verkauft werden. Us.

Suchosť, i, suchota, y, f., die Trocken-
heit, Dürre. S-ta panovala. Us. Tč. S. ba-
rev, prádla, krku, roku, povětří. V s-tách.
BO;, Bern. Vz Sucho. S. v Čechách. Vz Tk.
11. 62. — S. očí, xeropthalmus. Ras. — S.
údův, churavosť, souchotiny, die Auszeh-
rung. Jg. Na Mor. == souchotiny. Tč. — S. —
suchá, pevná země, das trockene Land. Pohnu
mořem i suchostí. Plác. Jenz obratil morze
v suchotu. Ž. wit. 65. 6.

Suchostina, y, f. = suchosť. Položím po-
toky v s-nu, ponam flumina in siccum. BO.

Suchosuchý, ganz trocken. Km.

Suchotin, a, m, Sichotin, ves u Kun-
štátu. PL.

Suchotina, vz Souchotina.

Suchotný = suchý, dürr, trocken. S. léto.
Háj.

Šuchoun, a, m., vz Suchán.

Suchounký, schmächtig, sehr mager. Šm.

Suchoutký = suchý. Klečel na s-kém
písku. Km.

Suchov, a, m., ves u Strážnice na Mor.

Suchovil, a, m., osob. jm. Šd.

Suchovrbny, dle Dolany, Dirnfellern,
ves u Budějovic. PL.

Suchovrchý, dürr am Wipfel, abständig.
S. les. Um. les.

Suchovršice, Saugwitz, ves u Trutnova.

Suchrovice, Suchrovitz, ves u Mnichova
Hradiště. PL.

Suchtati = šukati, herumsuchen. U Opav.
Klš.

Suchy, dle Dolany, ves u Boskovic; sa-
mota u Holešova na Mor. PL.

Suchý; -such, a, o; kompart. sušší (vz
Ch), superlat. nejsušší. S., sucht, lat. siccus,
lit. sausas, skr. koř. çuš. Schl. Strsl. suhъ,
siccus, lit. sausas, susti, sausti, lett. sauss,
sust. Wurzel sъh ve sъhnati, aind. suš,
śušgati aus suš. Mkl. L. 175. S. = vnitřní
vláhy, mízy zbavený, zvl. když se to teplem
stává, trocken, saftlos, dürr, welk, rauh,
spröde. Suchá ratolesť, V., ovoce, D.,
píce, Zlob., zrostlina, Kom., ryby, dříví,
louka, kůže, chléb (okoralý), pysky, Us.,
strom (uschlý, souš, souše), větve (suší,
souš, roždí, chrasť, chrastí, sušina), půda
(suchopár, výsucha, prahlina, výprah, vy-
prahlina, souš), Šp., jetel. Skl. Suchý jako
trnka. Us. Kf. Tvrdo sa rozvíja suchá ha-
luzička, tvrdšie se vydáva chudobna die-
večka. M. S. 1871. 73. Až se rozzelená s.
hájek, suchá linda, dřevo v peci. Sš. P. Vz
Nikdy. Až suchá jabloň rodit bude. Vz
Nikdy. Nebyl o jiném než o suchém chlebě
(živ). Us. u Rycím. Jak živ som o tom ne-
čúvala, aby suchá jabloň rodila, ze starej
baby mladá byla; Podívej se má milá tam
na tu suchú plánku; Aj tráva sochá, kosa
topá (tupá) a šohajek jo seče, ja seče, seče,
neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P.
264., 521. Až se bude suchá lípa u Lym-
burka (Nymburka) zelenat, přijď se na mne,
má panenko, přijď se na mne podívat.
Nár. pís. — S. = nemokrý, nevlhký, troc-
ken, nicht nass. S. země, V., souš, cesta,
D., šaty, prádlo, ruce, povětří (když ne-
prší), Us., mráz. D. Není na něm nitky su-
i ché (naskrze promokl). Us. Všk. Suchý rok
neudělá drahá ale mokrý. Kda. S. jako pec,
Us. u Řenčova, na padrť, na (jako) písek,
Brt., na ohrabky, Šd., jako vějička. Kf.
Suchou nohou potok přejíti (aby nohy ne-
umočil). Us. Suchý březen, mokrý máj, bude
humno jako ráj. Prov. Suchým okem na
něco patřiti (bez slzí). — S. = sušící, trock-
nend, dürr. S. vítr, oheň. Us., Byl. — S.
v rozličném jiném smyslu. S. barvy (které
se při malování nerozpouštějí, tužka ba-
revná, pastel, Farbenstift, Pastellfarbe), lá-
zeň (parní; bití), rány (bití nekrvavé). Us.
Krvavá rána sečmo dělá se nebo bodmo:
suchá rána udeřením n. zhmožděním. Kom.
Žeň jej s dobrými suchými ranami do domu.
BN. S. uhlí, magere Kohle. Hř. S. kašel.
Dch., Šd. Š. lámání, loupání v údech, ve
hlavě, der Rheumatismus. Dch. S. vlk =
kštice, ein Buschen von Haaren. U Klobouk.
Bka. S. duše (jež se v pijanství nevydává).
Sš. II. 131. Neprepustím ťa s-ho (neodpustím
ti trestu). Mt. S. S-mi ranami ho ubil. NB.
Tč. 107. S. směnka, trockener Wechsel. Nz.
— S. nemoc (souchotiny), V., zimnice (tajná),
Ja., kašel (ostrý, bez vyhazování), Ja., žíla
(nerv). V. Suché žíly podřezati, spřetínati. —
S. = hubený, mager. S. noha (nemasitá).
Jelen má s. nohy. Jg. S. člověk. Jel. Suchý
jako pes, D., jako měchačka, jako šindel,
Us., jako kostroun, jako věchet, Dch., jako
koráb (člověk, dobytče), na mor. Zlínsku,
Brt., jako trnka, Kf., jako lunt, jako luňák,
jako trn; vz Tělo. Č. Je suchý, že by ho mohl.