Předchozí (754)  Strana:755  Další (756) |
|
|||
755
|
|||
|
|||
Suchopádný (lépe suchopárný?) člověk
= hubené tváři, mager im Gesichte. Us. Suchopal, suchopel, a, m. = horký.
Rozk. Suchopalný = suchopárný. S. půda.
Kouble. Suchopár, suchopar, n, m. = místo
suché, vyprahlé, kde nic n. málo co roste, prahlina, apricum, locus arridus, trockene Heide, dürrer Boden. Jg., Rst. 499. Žádnému nemůže býti samota s-rem, když víra jeho živa jest. Sš. L. 92. Žalo děvče, žalo trávu u panského suchoparu. Č. Na tom s-u nuzně se napase ovce. Us. Nyní sedím na s-u (na holičkách). Prov. Vz Nesnáze. Jg., Č. — S., a, m., trockener Patron. Rk. Suchopárno, a, m., die Dürre. Ústa s-nem
mrou. Chmelens. 19. Suchopárnost, i, f., die Dürre. Veleš.
Suchopárný , suchoparný, -parý =
suchý, steril, trocken, dürre. S. louka, Kom., krajina, pole, dědina, Jel., chléb. Us. S. země. BO. Koně s-ného se nedokrmíš. Č. M. 176. — čím: duchem. Dch. — S. = na suchoparu rostoucí. S. rostliny. Rst. 499. — S. správa (suchá, nudná). Jg. Suchoper, e, m. = suchopýr. Rstp. 1698.
Suchopeřník, u, m. = suchopýr.
Suchopýr, u, m., eriophorum, das Woll-
gras. Schd. II. 268., Kk. 116., FB. 17., Čl. Kv. 99. Vz Suchopeřník. S. obecný (sucho- pýr, kočičky), pošvatý, trsnatý, širokolistý, horní, Flora: na Mor. zezula, Mrk. Suchoruký; -ruk, a, o, eine verdorrte
Hand habend. Byl tam s. člověk. Sš. Mr. 15. Suchorybný trh, der Markt, wo gedörrte
Fische verkauft werden. Us. Suchosť, i, suchota, y, f., die Trocken-
heit, Dürre. S-ta panovala. Us. Tč. S. ba- rev, prádla, krku, roku, povětří. V s-tách. BO;, Bern. Vz Sucho. S. v Čechách. Vz Tk. 11. 62. — S. očí, xeropthalmus. Ras. — S. údův, churavosť, souchotiny, die Auszeh- rung. Jg. Na Mor. == souchotiny. Tč. — S. — suchá, pevná země, das trockene Land. Pohnu mořem i suchostí. Plác. Jenz obratil morze v suchotu. Ž. wit. 65. 6. Suchostina, y, f. = suchosť. Položím po-
toky v s-nu, ponam flumina in siccum. BO. Suchosuchý, ganz trocken. Km.
Suchotin, a, m, Sichotin, ves u Kun-
štátu. PL. Suchotina, vz Souchotina.
Suchotný = suchý, dürr, trocken. S. léto.
Háj. Šuchoun, a, m., vz Suchán.
Suchounký, schmächtig, sehr mager. Šm.
Suchoutký = suchý. Klečel na s-kém
písku. Km. Suchov, a, m., ves u Strážnice na Mor.
Suchovil, a, m., osob. jm. Šd.
Suchovrbny, dle Dolany, Dirnfellern,
ves u Budějovic. PL. Suchovrchý, dürr am Wipfel, abständig.
S. les. Um. les. Suchovršice, Saugwitz, ves u Trutnova.
Suchrovice, Suchrovitz, ves u Mnichova
Hradiště. PL. Suchtati = šukati, herumsuchen. U Opav.
Klš. |
Suchy, dle Dolany, ves u Boskovic; sa-
mota u Holešova na Mor. PL. Suchý; -such, a, o; kompart. sušší (vz
Ch), superlat. nejsušší. S., sucht, lat. siccus, lit. sausas, skr. koř. çuš. Schl. Strsl. suhъ, siccus, lit. sausas, susti, sausti, lett. sauss, sust. Wurzel sъh ve sъhnati, aind. suš, śušgati aus suš. Mkl. L. 175. S. = vnitřní vláhy, mízy zbavený, zvl. když se to teplem stává, trocken, saftlos, dürr, welk, rauh, spröde. Suchá ratolesť, V., ovoce, D., píce, Zlob., zrostlina, Kom., ryby, dříví, louka, kůže, chléb (okoralý), pysky, Us., strom (uschlý, souš, souše), větve (suší, souš, roždí, chrasť, chrastí, sušina), půda (suchopár, výsucha, prahlina, výprah, vy- prahlina, souš), Šp., jetel. Skl. Suchý jako trnka. Us. Kf. Tvrdo sa rozvíja suchá ha- luzička, tvrdšie se vydáva chudobna die- večka. M. S. 1871. 73. Až se rozzelená s. hájek, suchá linda, dřevo v peci. Sš. P. Vz Nikdy. Až suchá jabloň rodit bude. Vz Nikdy. Nebyl o jiném než o suchém chlebě (živ). Us. u Rycím. Jak živ som o tom ne- čúvala, aby suchá jabloň rodila, ze starej baby mladá byla; Podívej se má milá tam na tu suchú plánku; Aj tráva sochá, kosa topá (tupá) a šohajek jo seče, ja seče, seče, neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 264., 521. Až se bude suchá lípa u Lym- burka (Nymburka) zelenat, přijď se na mne, má panenko, přijď se na mne podívat. Nár. pís. — S. = nemokrý, nevlhký, troc- ken, nicht nass. S. země, V., souš, cesta, D., šaty, prádlo, ruce, povětří (když ne- prší), Us., mráz. D. Není na něm nitky su- i ché (naskrze promokl). Us. Všk. Suchý rok neudělá drahá ale mokrý. Kda. S. jako pec, Us. u Řenčova, na padrť, na (jako) písek, Brt., na ohrabky, Šd., jako vějička. Kf. Suchou nohou potok přejíti (aby nohy ne- umočil). Us. Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj. Prov. Suchým okem na něco patřiti (bez slzí). — S. = sušící, trock- nend, dürr. S. vítr, oheň. Us., Byl. — S. v rozličném jiném smyslu. S. barvy (které se při malování nerozpouštějí, tužka ba- revná, pastel, Farbenstift, Pastellfarbe), lá- zeň (parní; bití), rány (bití nekrvavé). Us. Krvavá rána sečmo dělá se nebo bodmo: suchá rána udeřením n. zhmožděním. Kom. Žeň jej s dobrými suchými ranami do domu. BN. S. uhlí, magere Kohle. Hř. S. kašel. Dch., Šd. Š. lámání, loupání v údech, ve hlavě, der Rheumatismus. Dch. S. vlk = kštice, ein Buschen von Haaren. U Klobouk. Bka. S. duše (jež se v pijanství nevydává). Sš. II. 131. Neprepustím ťa s-ho (neodpustím ti trestu). Mt. S. S-mi ranami ho ubil. NB. Tč. 107. S. směnka, trockener Wechsel. Nz. — S. nemoc (souchotiny), V., zimnice (tajná), Ja., kašel (ostrý, bez vyhazování), Ja., žíla (nerv). V. Suché žíly podřezati, spřetínati. — S. = hubený, mager. S. noha (nemasitá). Jelen má s. nohy. Jg. S. člověk. Jel. Suchý jako pes, D., jako měchačka, jako šindel, Us., jako kostroun, jako věchet, Dch., jako koráb (člověk, dobytče), na mor. Zlínsku, Brt., jako trnka, Kf., jako lunt, jako luňák, jako trn; vz Tělo. Č. Je suchý, že by ho mohl. |
||
|
|||
Předchozí (754)  Strana:755  Další (756) |