756

sirkou podpáliti. Us. Dbv. Suchá mrcha, ale
dobře táhne (pije). Skl. Někdy i s. kůň
dobře táhne. Skl. — S. = samý, bes omastku,
ohne Zuthat, trocken. S. chléb. — S. půst
(o suché strave), die Xerophagie (Fasten,
bei welchen nur trockene, ungekochte Nah-
rungsmittel genossen werden dürfen.) Hý.
— Suché dni, čtyřikrát v roce po tři dni
v týden připadající. V. Suché dni, nej-
spíše překlad lat. jejunus, hubený, suchý,
lačný. Die Fasttage, die Quatemberfasten.
S. dni adventní, postní, letniční. Vz více
v Gl. 326. Aby stál k té při při suchých
dnech. Čr. Aby chudé krmili v suché dni.
Hus I. 451. Na s. dni hnůj vozijú. Sš. P.
45. Včil panenky nastávajú, ve dni suché
vínky vijú. Sš. P. 46. Jaký čas je v suché
dni, takové počasí následuje v tom čtvrt-
letí. Kda. Kdož by dal po rozsudku n. po
právu staném suchým dnům projíti a potom
teprv ze škod by obeslal, bude obeslání
zdviženo. Nál. 213. — S. neděle, druhá ne-
děle postní. — S. = nechutný, prázný,
trocken, leer, unschmackhaft. Suchá řeč.
Bern. — S. čert, Beiname des Hynek von
Jaispitz, worauf dann dieser Beiname der
Linie der Herrn von Kunstat bis zum Ende
des 15. Jahrh. blieb. Gl. 326., Tk. III. 421. —
S. důl = Suchodol. — S. louka, samota
u Neveklova; S. loza, něm. Suchalosa, ves
u Uher. Hradiště; S. rybná, něm. Rybna,
ves u Kostelce n. Orl. PL. S. břehy, něm.
Sutobřeh, ves u Holic. S. dvůr, Neuhof, ves
u Skalice; S. kámen,_t Dörrstein, ves v Kla-
tovsku ; S. mlýn u Únoště. PL. S. kruty,
Dürnkrut, mě. v Dolních Rakousích. Pal. —
S. hory. Vz Krč. 253., 345., 509. — S. běta,
capsella elliptica, kokoška, das Täschel-
kraut. Mor. Tč. — S., osob. jm. Frt.

Suid-as, y, m., řec. lexikograf z 11. stol.
po Kr. Vz S. N.

Suite (fr., svit), v ob. mluvě suita, y, f.
= průvod, družina, das Gefolge, die Suite.

Suj, strsl, vanus, soll für sagъ, svajъ
stehen u. dem aind. śūnja entsprechen; suj
dürfte vielmehr durch Vokalsteigerung und
Suffix ъ o. jъ aus der Wurzel śu, schwellen,
abzuleiten sein. Vgl. Fk. II. 62., 63., Mkl.
L. 175.

Sujačka, y, f., graleola, pták slukovitý.
Krok. I. c. 124.

Sujdačka, y, f. = torba plátená. Slov.
Hdk.C. 145.

Sujet (fr., syže), z lat. subjektum, podmět,
predmet, látka; věta hudební, der Stoff,
Gegenstand, das Sujet.

Suji, vz Souti.

Sujný == prázdný, marný, pustý, neuži-
tečný. V sujnú řeč se vsívá, Výb. I. 156. 19.

1. Suk, u, souček (zastr. súček), čku,
rn. S. = sval, svalec, krkoška, kamnovec,
bakule-, na stéble: kolínko, souček, der
Knorren, Wimmer, Knoten. Šp. S. = po-
čátek větve ve stromu, zavilá, tvrdá částka
dřeva. I). S-ky odsekati. Rohn. Bez suku.
S. v holi. D. Tvůj bratr jest jako suk. Us.
Dhn. Již jest sekyra k s-ku přiložena, tuf
jest n. suku skočiti, neb sekeře zlomiti se.
Ctib. Chrupá, jakby do suku řezal. Sych.

Na tvrdý s. tvrdého třeba klínu a palice.
Č. Na tvrdý s. musí býti tvrdý klín. Ros.
Hledá suku v sítí, a ryby na stromu. Vz
Nejapný. Prov., Jg , Lb. — S. = nesnad-
nost, die Schwierigkeit, der Knoten. Totě
suk! Us. Trefil na s; Přišli jsme na s. Vz
Nesnáze, Svéhlavý. Č. Tu suk (da liegt der
Hund begraben. Hic Rhodus, hic salta).
Slibovali a když přišlo k s-ku, ani jeden
nedostál. Kom. Tužil se a když k suku
přišlo, oslábl. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. —
S. = větev, der Ast, Zweig. Dub rozkládá
se v suky šíř a šíř. Rkk 26. S. stromu se
zlomil. Us. Skočich s koně, viezech na suk
za střiebrnú uzdu. Rkk. 62.

2. Suk, u, m., z lat., succus, der Saft.
Vz Succus.

3. Suk = uzel, der Knoten. Mor. Na suk
něco zavázat; udělati suk. Kd. Už se mu
s. rozvazuje (už se něčemu přiučuje n za-
číná mluviti). Na Mor. Brt.

4. Suk, a, m. = člověk svéhlavý, neústupný,
ein Starrkopf. To je suk! Us. Brt., Šd.

Suka, y, sučka, y, f. = tísta, hodka,
čuba, fena, psice, die Hündin. 0 původu vz
Mz. 315. Cizoložila, než co s. mýdla toho
zažila, Tabl. — S. = nevěstka, die Hure.
D. Ty suko! U Místka. Škd. S. Na Slov.
užívají slova tohoto také ve smyslu něžném :
Suka moja! Frt.

Sukač, vz Soukač.

Sukačka, y, f., das Spulen. Žije ze s-ky.
Na Ostrav. Tč. — S., die Spulerin. Ib. Tč.,
Škd., Nvk.

Sukada, y, f. = citronát, rus. cukát, pol.
cykata, z fr. succade. Mz. 133. Kůrka plodů
cedrákových do cukru naložená slove cedrát
či citronát či s. a jí se jako pamlsek. Kk.
230., Rstp. 191.

Sukadlo, a, n., nástroj k natáčení příze
na cívky, das Spulrad. Nvk., Vrů. Vz Sou-
kadlo.

Sukař, e, m. = soulcač, der Spuler.

Sukařka, y, f., soukačka, die Spulerin.

Šukati, spulen. U Místka. Škd. — co.
Druhý sedě vzdy brádku sukáše. Žk. 30.

Sukati se, läufig sein. Suka se suká,
suče. Us. Tč. — S. se, běhnou býti, o děv-
čatech. Tč.

Sukazovati = ukazovati, zeigen. — co.
Již světlo záři sukazuje. Cant.

Sukcedovati, z lat., následovati, nastou-
piti po kom, nachfolgen, succediren.

Sukcess, u, m., z lat., prospěch, guter
Erfolg, Sukcess.

Sukcesse, e, f., z lat., posloupnost dě-
dická, die Erbfolge, Sukcession.

Sukcessivní, -ný: postupný, postoupný,
sukcessiv.

Sukcessor, a, m., lat., nástupce, následník,
der Nachfolger, Sukcessor.

Sukcinit, u, m., jantar. Vz Bř. 231.

Sukdol, a, m., vz Suchdol. — S, samota
u Něm. Brodu.

Sukence, e, sukénko, a, n. = tenké
dobré sukno, feines Tuch. Plk. — S. = kousek
sukna, ein Stück Tuch. Boč. exc.

Súkenice, e, f. soukenice. NB. Tč. 9.

Súkeník, a, m. = soukeník.

Súkenný = soukenný. S. šaty. Záp. měst.