Předchozí (755)  Strana:756  Další (757) |
|
|||
756
|
|||
|
|||
sirkou podpáliti. Us. Dbv. Suchá mrcha, ale
dobře táhne (pije). Skl. Někdy i s. kůň dobře táhne. Skl. — S. = samý, bes omastku, ohne Zuthat, trocken. S. chléb. — S. půst (o suché strave), die Xerophagie (Fasten, bei welchen nur trockene, ungekochte Nah- rungsmittel genossen werden dürfen.) Hý. — Suché dni, čtyřikrát v roce po tři dni v týden připadající. V. Suché dni, nej- spíše překlad lat. jejunus, hubený, suchý, lačný. Die Fasttage, die Quatemberfasten. S. dni adventní, postní, letniční. Vz více v Gl. 326. Aby stál k té při při suchých dnech. Čr. Aby chudé krmili v suché dni. Hus I. 451. Na s. dni hnůj vozijú. Sš. P. 45. Včil panenky nastávajú, ve dni suché vínky vijú. Sš. P. 46. Jaký čas je v suché dni, takové počasí následuje v tom čtvrt- letí. Kda. Kdož by dal po rozsudku n. po právu staném suchým dnům projíti a potom teprv ze škod by obeslal, bude obeslání zdviženo. Nál. 213. — S. neděle, druhá ne- děle postní. — S. = nechutný, prázný, trocken, leer, unschmackhaft. Suchá řeč. Bern. — S. čert, Beiname des Hynek von Jaispitz, worauf dann dieser Beiname der Linie der Herrn von Kunstat bis zum Ende des 15. Jahrh. blieb. Gl. 326., Tk. III. 421. — S. důl = Suchodol. — S. louka, samota u Neveklova; S. loza, něm. Suchalosa, ves u Uher. Hradiště; S. rybná, něm. Rybna, ves u Kostelce n. Orl. PL. S. břehy, něm. Sutobřeh, ves u Holic. S. dvůr, Neuhof, ves u Skalice; S. kámen,t Dörrstein, ves v Kla- tovsku ; S. mlýn u Únoště. PL. S. kruty, Dürnkrut, mě. v Dolních Rakousích. Pal. — S. hory. Vz Krč. 253., 345., 509. — S. běta, capsella elliptica, kokoška, das Täschel- kraut. Mor. Tč. — S., osob. jm. Frt. Suid-as, y, m., řec. lexikograf z 11. stol.
po Kr. Vz S. N. Suite (fr., svit), v ob. mluvě suita, y, f.
= průvod, družina, das Gefolge, die Suite. Suj, strsl, vanus, soll für sagъ, svajъ
stehen u. dem aind. śūnja entsprechen; suj dürfte vielmehr durch Vokalsteigerung und Suffix ъ o. jъ aus der Wurzel śu, schwellen, abzuleiten sein. Vgl. Fk. II. 62., 63., Mkl. L. 175. Sujačka, y, f., graleola, pták slukovitý.
Krok. I. c. 124. Sujdačka, y, f. = torba plátená. Slov.
Hdk.C. 145. Sujet (fr., syže), z lat. subjektum, podmět,
predmet, látka; věta hudební, der Stoff, Gegenstand, das Sujet. Suji, vz Souti.
Sujný == prázdný, marný, pustý, neuži-
tečný. V sujnú řeč se vsívá, Výb. I. 156. 19. 1. Suk, u, souček (zastr. súček), čku,
rn. S. = sval, svalec, krkoška, kamnovec, bakule-, na stéble: kolínko, souček, der Knorren, Wimmer, Knoten. Šp. S. = po- čátek větve ve stromu, zavilá, tvrdá částka dřeva. I). S-ky odsekati. Rohn. Bez suku. S. v holi. D. Tvůj bratr jest jako suk. Us. Dhn. Již jest sekyra k s-ku přiložena, tuf jest n. suku skočiti, neb sekeře zlomiti se. Ctib. Chrupá, jakby do suku řezal. Sych. |
Na tvrdý s. tvrdého třeba klínu a palice.
Č. Na tvrdý s. musí býti tvrdý klín. Ros. Hledá suku v sítí, a ryby na stromu. Vz Nejapný. Prov., Jg , Lb. — S. = nesnad- nost, die Schwierigkeit, der Knoten. Totě suk! Us. Trefil na s; Přišli jsme na s. Vz Nesnáze, Svéhlavý. Č. Tu suk (da liegt der Hund begraben. Hic Rhodus, hic salta). Slibovali a když přišlo k s-ku, ani jeden nedostál. Kom. Tužil se a když k suku přišlo, oslábl. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. — S. = větev, der Ast, Zweig. Dub rozkládá se v suky šíř a šíř. Rkk 26. S. stromu se zlomil. Us. Skočich s koně, viezech na suk za střiebrnú uzdu. Rkk. 62. 2. Suk, u, m., z lat., succus, der Saft.
Vz Succus. 3. Suk = uzel, der Knoten. Mor. Na suk
něco zavázat; udělati suk. Kd. Už se mu s. rozvazuje (už se něčemu přiučuje n za- číná mluviti). Na Mor. Brt. 4. Suk, a, m. = člověk svéhlavý, neústupný,
ein Starrkopf. To je suk! Us. Brt., Šd. Suka, y, sučka, y, f. = tísta, hodka,
čuba, fena, psice, die Hündin. 0 původu vz Mz. 315. Cizoložila, než co s. mýdla toho zažila, Tabl. — S. = nevěstka, die Hure. D. Ty suko! U Místka. Škd. S. Na Slov. užívají slova tohoto také ve smyslu něžném : Suka moja! Frt. Sukač, vz Soukač.
Sukačka, y, f., das Spulen. Žije ze s-ky.
Na Ostrav. Tč. — S., die Spulerin. Ib. Tč., Škd., Nvk. Sukada, y, f. = citronát, rus. cukát, pol.
cykata, z fr. succade. Mz. 133. Kůrka plodů cedrákových do cukru naložená slove cedrát či citronát či s. a jí se jako pamlsek. Kk. 230., Rstp. 191. Sukadlo, a, n., nástroj k natáčení příze
na cívky, das Spulrad. Nvk., Vrů. Vz Sou- kadlo. Sukař, e, m. = soulcač, der Spuler.
Sukařka, y, f., soukačka, die Spulerin.
Šukati, spulen. U Místka. Škd. — co.
Druhý sedě vzdy brádku sukáše. Žk. 30. Sukati se, läufig sein. Suka se suká,
suče. Us. Tč. — S. se, běhnou býti, o děv- čatech. Tč. Sukazovati = ukazovati, zeigen. — co.
Již světlo záři sukazuje. Cant. Sukcedovati, z lat., následovati, nastou-
piti po kom, nachfolgen, succediren. Sukcess, u, m., z lat., prospěch, guter
Erfolg, Sukcess. Sukcesse, e, f., z lat., posloupnost dě-
dická, die Erbfolge, Sukcession. Sukcessivní, -ný: postupný, postoupný,
sukcessiv. Sukcessor, a, m., lat., nástupce, následník,
der Nachfolger, Sukcessor. Sukcinit, u, m., jantar. Vz Bř. 231.
Sukdol, a, m., vz Suchdol. — S, samota
u Něm. Brodu. Sukence, e, sukénko, a, n. = tenké
dobré sukno, feines Tuch. Plk. — S. = kousek sukna, ein Stück Tuch. Boč. exc. Súkenice, e, f. soukenice. NB. Tč. 9.
Súkeník, a, m. = soukeník.
Súkenný = soukenný. S. šaty. Záp. měst.
|
||
|
|||
Předchozí (755)  Strana:756  Další (757) |