757

Sukkurs, u, m., z lat., pomoc, posila, die
Hilfe, der Beistand.

Suknakrajec, suknakrajič, sukna-
krojeř, e, m., der Tuchhändler. Zlob.,
Ottersd.

Suknář, e, m., der Tuchhändler. Nz.

Suknář, e, m., der Frauenrockschneider.

Šuknářka, y, f., die Tuchhändlerin.

Šuknářka, y, f., die Frauenrockschnei-
derin.

Suknárna, y, f., die Tuchfabrik. Techn.
I. 8.

Suknářský, Tuchhändler-.

Suknářský, Frauenrockschneider-. Bern.

Suknářství, n., der Tuchhandel. Us.

Suknářství, n., die Frauenrockschnei-
derei. Bern.

Sukně, ě, suknice, e, suknička, y, f.,
gt. pl. sukní n. sukeň S. = oděv ze sukna,
tuchenes Kleid. BO., Ros. — S. = jakýkoli
svrchní oděv. S., od sukna, bylo roucho
vlněné, které za starodávna nosili muži
i ženy. Jir. Der Rock, das Obergewand. 8.
oděvací (plášť), dlouhá městská s. (toga), s.
s rukávy, zlatohlavová ; vráska (záhyb) s. V.
S. pod kůtky, s. dlouhá až do kůtků. Kom.
S. žákovská, plátěná (plátěnka). V., krátká
jezdecká, vojenská na zbroj. Kom. S. pre-
movaná něčím, šedá, umlená, strhaná, lněná,
vlněná, všední, sváteční atd. Šp. Lněná s.
nejvyššího kněze u židů. Dch. Sukně muž-
ská. Pč. 46. a j. S-ně vlaská se spínadly.
Dač. I. 361. Chodil v Markově s-ni; S. bru-
natná. NB. Tč. 10., 206. A na jeho sukni
byla jest krev. Ib. 251. Pobrala mně i mým
sirotkóm stříbro se dvú sukní; Sukni i jiné
věci unesli mi na jeho tvrz. Půh. II. 352.,
425. (Tč.). Ač kto bude chtieti tobě sukni
tvú vzieti, daj jemu i plášť; Také sem měl
ty taparty, s. s křidlami i kápě s běliznami.
Hus I. 337., 454. (Tč.). Řídkou sukni mívá,
kdo často hody měnívá. Pk. Bližší košile
než sukně (kabát). V. Sukně košile bližší
nebývá. Dal. 63. Bližší jest těla košile nežli
s. (t. j. syn, dcera, strýc než cizí). Červinka.
To by jistší bylo než nová s. (když se bo-
jíme, že se něco stane). Ros. Hustá služba
řídká sukně (kámen často se hýbající ne-
obroste). Koll. — S. = ženský šat od beder
až pod kůtky, der Weiberrock. D. Kasati
sluší sukničku, když jest bláto. Sych. Kar-
tounka, mezulánka (s. z kartounu atd.); s.
škrobená, obroučková (Reifrock). S. svrchní
žíněná, s vlečkou, s. spodnička. Šp. S. do
bláta, Dch. Bude panáčkem tam, kde děv-
čata zvoní sukněmi; Zavoněly mu sukně;
Nedrž se pořád sukně (matčiny)! Us. TJ.
S. ženská. PČ. 46. Kosá, rovná, přední, po-
stranní, zadní částka, pole klínové, výstřižek,
záhyb, kraj, délka, šířka pole, rozparek,
kapsa, podsazení, límec, háčky s-ně. Š. a Ž.
S. se jí krátí = těhotní. Us. Za dva zlata
sukna jí k sukni kúpil; Za to ženě sukni
opremoval. NB. Tč. 48., 63. Zdvihni, milá,
sukničku, ať se netkneš trávníčku; Počkaj,
starý vývodo, až světelko zahasím, sukničku
zavěsím; Měla sukničku zelenu a šnurovačku
červenú; My vám ju nedáme, až mi jí zelenú
sukničku zjednáme; Panímama se ulekla, na
ruby sukňu oblíkla; Vona má sokničku le-

movanó, všecko do kolečka do kola; Zajtra
sa vydávat mám, zelenej sukně nemám,
proste chlapci moju mamu, ať mně kúpí
zajtra na ňu; Trávníčkova dcera, velká pa-
rádnica, dala si vyšívat na sukni zajíca;
Tancuje při ní dceruška švarna, vleče se
za ňu sukňa zelená. Sš. P. 22., 106., 116.,
427., 518., 612., 637., 663., 752. (Tč.). Snad
dá suknici za několik kop a otejme panen-
stvie, jehož nemôže zaplatiti všeho světa
zbožie tělestné; V sukni choditi; Svlekla
sem s sebe s-ni svú, kterak se v ni obleku?
Hus I. 223., II. 305., III. 60. (Tč.). - S.
(mázdra) na květu, na semeni, ku př. na
cibuli = vrstva tlustší n. tenčí slupitelná,
šupinovitá, tunica, die Schale. Rst. 499., V.
Sukuičkatý — ze sukní soustředních slo-
žený, tunicatus, schalig, ku př. puk česne-
kův, lilijí, tulipánův. Rst. 499.

Sukničkovatý, tunicatus. S-vatá cibule,
česnek. Vz Sukně (konec).

Sukníř, e, m. = suknář. Rk.

Sukno (zastr. soukno), sukénko (su-
kýnko), a, n., od suk (soukati), tedy něco
soukaného, otáčením spřádaného. Jir. Su-
kati, torquere, ar. skatb, sku, skešь d. i.
sьka usw., lit. sukti. Davon sukno, pannus.
Mkl. L. 175., B. 116. Lok. pl. v suknech
a suknách. Na Moravě a na Slov. posud:
soukno, das Tuch, Wollentuch. S. vlněné,
Kom., poloviční, Us., nevalchované, nezpra-
vené, Br., husté, řídké, nadělané, tenké,
tlusté, pevné, chatrné, Us., hrubé, šedivé,
černé, bílé, modré, červené, žluté, zelené,
hnědé, tmavé, světlé, kropenaté, pruhované
atd., bavlněné, velmi hrubé (houně), Šp.,
humpolecké, kastorové, namodralé, plášťové,
tříkorunní, Kh., liberecké, brněnské. S. po-
rusné, linostrina, vestis est ex lana linoque
texta. MV. Kus s-na, který se v postavu
(= rámu) dřevěném natáhne a suší n. z jedné
osnovy dělá: postav; s., které nad postav
se přidává a odřezuje: důtka; s. neválené:
luden; špatně válené: ludníček; šedé: šeř,
šerka; modravé: bělávek; ze lnu a vlny:
poncovanka, poncovanina. Srn. S. prali. Bj.
S-a váleti. Sukno se srazilo, se poddalo, se
smrštilo, D.; s. do vody, do lisu dáti. Rub,
líc sukna. Us. To s. jest jako z cápoviny
(hrubé). Sych. S. postřihovati, ztuha natá-
hnouti, modřiti, na modro atd. barviti; s.
z první, z druhé, z třetí vody stříhati; s.
se třepí. Šp. S. knoflíčkovati, das Tuch
mit der Scheibe aufreiben. Šm. Suken kra-
ječi. Vz Tk. II. 549. To sukno drží barvu,
pouští barvu, barví.. Dch. Sukenko modre
vyblechuje (ausbleichen); Kupil postav
sukna. Sš. P. 594., 710. Sukně z svého s-na
našel; S. své prodal; S. ohledati. Kúpil sem
od něho s-na palík za 110 zl. NB. Tč. 10., 49.
Krajci da zpósob suknu, aby bylo plášť
nebo sukně nebo kukla. Hus III. 213. Ze
sukna kabát, vestu, kalhoty ušiti. Sukna
prodávají nyní nejvíce židé. Us. -- S. =
tlustá mázdřice na oku, tuchförmiges Augen-
fell, pterygium crassum; tenčí mázdřice: po-
vlak«, pterygium tenue. Jg.

Sukuokraj, sukuokraječ, e, m. = sukna-
krajec. Bhmr.