Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |
|
|||
758
|
|||
|
|||
Suknovatělý, pannosus, faserlappig n. př.
stélka některých lišejníků porostlá frňochy kratšími, přehustými, dílem v laločky ro- haté srostlými. Rst. 499. Suknovatka, y, f., racodium. Rostl. I.
274. b. Suknovatý, suknovitý = k suknu po-
dobný, tuchartig. D. — S. = ze sukna, aus Tuch. Slov. Bern. Suknový = sukna se týkající, Tuch-.
S. barvíř, lis, rám, střihač, postřihač, nůžky, sklep, kupec. Bern. Sukohrad, u, m., Zuckeradel, ves v Dub-
sku. Sukora, y, f., scandalum, zastr. Rozk.
Sukorady, dle Dolany, ves u Dubu a
n Hořic. Vz S. N. Sukovatěti, ß, ění, knorrig werden.
Strom s-tí. Us. Č. Sukovati = uzliti, knoten, Knoten ma-
chen. U Olom. Sd. Sukovatosť, sukovitosť, i, f., die Knor-
rigkeit. Ros. Sukovatý, sukovitý = plný suků, knor-
rig, knotig, ästig. S. prkno, D., sochor, Reš., dříví, Br., hůl. Hajnému borovice i nejsu- kovatější skrze krk projde. Prov. Mus je sukovitý kus. Pk. S-tí a nekolní muži. Reš. — S. práce (nesnadná). Smrž. Tolik s-tých šíjí jste shloučili. Koule. Sukoví, n., knorriges Holz.
Sukovice, e, sukovka, y, f., der Knoten-
stock. Dch. Sukovka, y, í., vz Sukovice. — S-, su-
covia. Rostl. I. 217. a. Súkromí = soukromí, zastr.
Súkrvica, e, f. = talov. Na mor. Zlínsku.
Brt. Súkup = soukup.
Sukurs, u, m., z lat., vz Sukkurs.
Suky, dle Dolany, ves u Žďáru. PL.
Sukýnko, sukénko, vz Sukno. Jg.
Sůl, genit. soli, f. S., solt, latinsky sal,
řecky alt;, skr. sara, německy das Salz. Schl., Mkl. L. 70., 313. Sůl = nerost ve vodě rozpustitelný, na jazyku chuť zname- nitou vzbuzující, ve kterémž smyslu i cukr sem náleží. Z jiného ohledu soli (v lučbě) slovou polučeniny potrojné zakončením -an (lat. -as) znamenané jako: síran. Jg. Sůl kamenná neb kuchyňská objevuje se buď v krystalech n. v nepravidelných útesech, buď smíšená s jinými látkami n. ve vodách rozpuštěná. S. kamenná skládá se ze dvou prvků: sodíku (prvku kovového) a chloru (prvku plynného). Dobývá se lámáním, vo- dou se vyluhuje, vypařuje, teplem sluneč- ním odpařuje. Vz Bř. 114. Sůl hořká skládá se z kyseliny sirkové, kysličníku horečna- tého a vody (kysličník horečnatý z kyslíku a hořčíku). Vz Bř. 122. S. glauberova obsa- huje kysličník sodnatý s kyselinou sirkovou. Bř. 123., 241. Soli slovou sloučeniny zásad s kyselinami a jsou nerosty vidu nekovo- vého, malé tvrdosti a hutnosti. S. kamenná, salmiak, kamenec, ledek sodnatý n. chilský, ledek draslový n. sanytr, hořká sůl, soda n. salajka, sůl glauberova, borax n. bledna, skalice (zelená, modrá, bílá). Bř. S. Sylviova, sylvín. Bř. 117. Sůl haloidná, halová, krevní, |
kyselá, louhová (draslo, potaš), mořská, nor-
malní, obojná, podvojná, potrojná; soli chro- movité, manganité, mědnaté, nikelnaté, pla- tinaté, rtutnaté, železité, železnaté. Nz. S. kuchyňská n. obecná je buď kamenná (V.) n. kopaná aneb jezerní aneb pramenná aneb vařená. Jg. Pevné soli (které od vody od- loučiti lze), tekuté (které od vody odlou- čiti nelze), rozplývající (které na povětří se rozplývají), jednoduché (jako louhové) kyseliny, složené (ze 2 jiných povstalé). Jg. S. alembrothská, ammonatá, ammoniaková, cínatá, cíničitá, cínová, červená krevní, čpav- ková, dešťovková, draselnatá, dřevooctová, fosforečná, hlinitá, hombergova (bolekrotici), chebská, indská (Rstp. 1713.), karlovarská, kyslíkatá, Sauerstoffs., lesní, mikrokosmická, mindererova, mineralní, močová, morellová, neutralní n. obojetná, octová, olovná, per- lová, pevná, pinková, podvojná, popelná, postříbřovací, potašová, povarná, pozlaco- vací, pro dobytek, rostlinná, samosádečná, See-, sírná, Sulphos., solenčáková, Sumpf-, šťavelová, štelečná, štovíková, tartarová, třas- kavá, trpká, v bečkách, v hrudkách, vřídelní karlovarská, zaječická (Bitters.), z jeleního rohu, zásaditá, basisches Salz, železná, žíra- vin, žížalová, žlutá, krevní. Vz Nz. Šp., Kh. Cf. gfk. 801., S. N., Schd. II. 34., 38., 117., KP. III. 150.-173., IV. 180., 181., 202., 305., 404., 409., 454., Krč. 57., 58., 203.. 588., 907. Soli amoniové, barnaté, ci- nleite, dasičité, drasličité, hliníkové, hořeč- naté, manganaté, mědičnaté, rtutičnaté, sod- naté, strontičité, sodičité, zinčité, Jg., ammo- naté, Ammoniumoxyds., barytové, Baryt-, be- ryllité, Berylliumoxyd-, cernaté, Ceroxydul-, draselnaté, Kali-, draselaté, Kaliumoxyd-, hlinité (aluminité), Alumiumoxyd-, chromíté, Chromoxyd-, kademnaté, Kadmiumoxyd-, kyslíkové, Sauerstoff-, lithnaté n. lithinové, Lithiumoxyd-, magnesie, Talkerden-, olov- naté, Bleioxyd-. Nz. S. balvanová (vz Bal- van), šibíková (v Polsku, druh soli kamenné s malým podílem jílu, bílá n. neobyčejně zelenavě šedá; má nejméně přísad), třaskací (kamenná, velkozrná, čistá, bílá; ve vodě se rozpouští a silně třeští), skalní, zelená (jest jen v dole při kahanci poněkud ze- lená, na dni pak šedá; S. zelená jest ve Věličce nejvýše, pod ní jest s. špicová a pod touto šibová, spizová, spížová (tmavo- šedá, nečistá, promíchaná pískem, jílem, uhlím), orlová. Vys. S. vyvětralá, vyčichlá, vypáchlá, stuchlá, otupělá. Sš. Mt. 73. Lo- žiska soli, Na., štipec, špetka, bečka, lízání, kruh soli; daň ze soli; mísa, řešátko na sul. Šp. Prostice, špíšek soli. Jg. Solí něco posypati (soliti); s. krušcovatí, zrnovatí. D. S. na jazyku číti. Mus. S. zmařiti, zkaziti, porušiti. Br. Roztok soli hlinité, Thonerde- salzlösung. Jak tam ani bečku soli nevylíže (nebude tam dlouho). Us. Mužskému na koně a ženě do hrobu pomůže s. U Žamb. Má to na prodej jako s. (rád by to prodal). U Žamb. Kf. Rohlík kmínem a solí posypaný. Dch. Že Filippovi prodala ten kuoň za l1/2 kopy soli špickuov. NB. Tč. 146. Soli, maměnko, soli, nevěsta venku stojí; V té Vavřinče cesta posepaná soló, vonijó tam chlapce |
||
|
|||
Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |