758

Suknovatělý, pannosus, faserlappig n. př.
stélka některých lišejníků porostlá frňochy
kratšími, přehustými, dílem v laločky ro-
haté srostlými. Rst. 499.

Suknovatka, y, f., racodium. Rostl. I.
274. b.

Suknovatý, suknovitý = k suknu po-
dobný, tuchartig. D. — S. = ze sukna, aus
Tuch. Slov. Bern.

Suknový = sukna se týkající, Tuch-.
S. barvíř, lis, rám, střihač, postřihač, nůžky,
sklep, kupec. Bern.

Sukohrad, u, m., Zuckeradel, ves v Dub-
sku.

Sukora, y, f., scandalum, zastr. Rozk.

Sukorady, dle Dolany, ves u Dubu a
n Hořic. Vz S. N.

Sukovatěti, ß, ění, knorrig werden.
Strom s-tí. Us. Č.

Sukovati = uzliti, knoten, Knoten ma-
chen. U Olom. Sd.

Sukovatosť, sukovitosť, i, f., die Knor-
rigkeit. Ros.

Sukovatý, sukovitý = plný suků, knor-
rig, knotig, ästig. S. prkno, D., sochor, Reš.,
dříví, Br., hůl. Hajnému borovice i nejsu-
kovatější skrze krk projde. Prov. Mus je
sukovitý kus. Pk. S-tí a nekolní muži. Reš.
— S. práce (nesnadná). Smrž. Tolik s-tých
šíjí jste shloučili. Koule.

Sukoví, n., knorriges Holz.

Sukovice, e, sukovka, y, f., der Knoten-
stock. Dch.

Sukovka, y, í., vz Sukovice. — S-, su-
covia. Rostl. I. 217. a.

Súkromí = soukromí, zastr.

Súkrvica, e, f. = talov. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Súkup = soukup.

Sukurs, u, m., z lat., vz Sukkurs.

Suky, dle Dolany, ves u Žďáru. PL.

Sukýnko, sukénko, vz Sukno. Jg.

Sůl, genit. soli, f. S., solt, latinsky sal,
řecky alt;, skr. sara, německy das Salz.
Schl., Mkl. L. 70., 313. Sůl = nerost ve
vodě rozpustitelný, na jazyku chuť zname-
nitou vzbuzující, ve kterémž smyslu i cukr
sem náleží. Z jiného ohledu soli (v lučbě)
slovou polučeniny potrojné zakončením -an
(lat. -as) znamenané jako: síran. Jg. Sůl
kamenná neb kuchyňská objevuje se buď
v krystalech n. v nepravidelných útesech,
buď smíšená s jinými látkami n. ve vodách
rozpuštěná. S. kamenná skládá se ze dvou
prvků: sodíku (prvku kovového) a chloru
(prvku plynného). Dobývá se lámáním, vo-
dou se vyluhuje, vypařuje, teplem sluneč-
ním odpařuje. Vz Bř. 114. Sůl hořká skládá
se z kyseliny sirkové, kysličníku horečna-
tého a vody (kysličník horečnatý z kyslíku
a hořčíku). Vz Bř. 122. S. glauberova obsa-
huje kysličník sodnatý s kyselinou sirkovou.
Bř. 123., 241. Soli slovou sloučeniny zásad
s kyselinami a jsou nerosty vidu nekovo-
vého, malé tvrdosti a hutnosti. S. kamenná,
salmiak, kamenec, ledek sodnatý n. chilský,
ledek draslový n. sanytr, hořká sůl, soda
n. salajka, sůl glauberova, borax n. bledna,
skalice (zelená, modrá, bílá). Bř. S. Sylviova,
sylvín. Bř. 117. Sůl haloidná, halová, krevní,

kyselá, louhová (draslo, potaš), mořská, nor-
malní, obojná, podvojná, potrojná; soli chro-
movité, manganité, mědnaté, nikelnaté, pla-
tinaté, rtutnaté, železité, železnaté. Nz. S.
kuchyňská n. obecná je buď kamenná (V.)
n. kopaná aneb jezerní aneb pramenná aneb
vařená. Jg. Pevné soli (které od vody od-
loučiti lze), tekuté (které od vody odlou-
čiti nelze), rozplývající (které na povětří
se rozplývají), jednoduché (jako louhové)
kyseliny, složené (ze 2 jiných povstalé). Jg.
S. alembrothská, ammonatá, ammoniaková,
cínatá, cíničitá, cínová, červená krevní, čpav-
ková, dešťovková, draselnatá, dřevooctová,
fosforečná, hlinitá, hombergova (bolekrotici),
chebská, indská (Rstp. 1713.), karlovarská,
kyslíkatá, Sauerstoffs., lesní, mikrokosmická,
mindererova, mineralní, močová, morellová,
neutralní n. obojetná, octová, olovná, per-
lová, pevná, pinková, podvojná, popelná,
postříbřovací, potašová, povarná, pozlaco-
vací, pro dobytek, rostlinná, samosádečná,
See-, sírná, Sulphos., solenčáková, Sumpf-,
šťavelová, štelečná, štovíková, tartarová, třas-
kavá, trpká, v bečkách, v hrudkách, vřídelní
karlovarská, zaječická (Bitters.), z jeleního
rohu, zásaditá, basisches Salz, železná, žíra-
vin, žížalová, žlutá, krevní. Vz Nz. Šp.,
Kh. Cf. gfk. 801., S. N., Schd. II. 34., 38.,
117., KP. III. 150.-173., IV. 180., 181.,
202., 305., 404., 409., 454., Krč. 57., 58.,
203.. 588., 907. Soli amoniové, barnaté, ci-
nleite, dasičité, drasličité, hliníkové, hořeč-
naté, manganaté, mědičnaté, rtutičnaté, sod-
naté, strontičité, sodičité, zinčité, Jg., ammo-
naté, Ammoniumoxyds., barytové, Baryt-, be-
ryllité, Berylliumoxyd-, cernaté, Ceroxydul-,
draselnaté, Kali-, draselaté, Kaliumoxyd-,
hlinité (aluminité), Alumiumoxyd-, chromíté,
Chromoxyd-, kademnaté, Kadmiumoxyd-,
kyslíkové, Sauerstoff-, lithnaté n. lithinové,
Lithiumoxyd-, magnesie, Talkerden-, olov-
naté, Bleioxyd-. Nz. S. balvanová (vz Bal-
van), šibíková (v Polsku, druh soli kamenné
s malým podílem jílu, bílá n. neobyčejně
zelenavě šedá; má nejméně přísad), třaskací
(kamenná, velkozrná, čistá, bílá; ve vodě
se rozpouští a silně třeští), skalní, zelená
(jest jen v dole při kahanci poněkud ze-
lená, na dni pak šedá; S. zelená jest ve
Věličce nejvýše, pod ní jest s. špicová a
pod touto šibová, spizová, spížová (tmavo-
šedá, nečistá, promíchaná pískem, jílem,
uhlím), orlová. Vys. S. vyvětralá, vyčichlá,
vypáchlá, stuchlá, otupělá. Sš. Mt. 73. Lo-
žiska soli, Na., štipec, špetka, bečka, lízání,
kruh soli; daň ze soli; mísa, řešátko na sul.
Šp. Prostice, špíšek soli. Jg. Solí něco
posypati (soliti); s. krušcovatí, zrnovatí. D.
S. na jazyku číti. Mus. S. zmařiti, zkaziti,
porušiti. Br. Roztok soli hlinité, Thonerde-
salzlösung. Jak tam ani bečku soli nevylíže
(nebude tam dlouho). Us. Mužskému na koně
a ženě do hrobu pomůže s. U Žamb. Má to
na prodej jako s. (rád by to prodal). U Žamb.
Kf. Rohlík kmínem a solí posypaný. Dch.
Že Filippovi prodala ten kuoň za l¹/₂ kopy
soli špickuov. NB. Tč. 146. Soli, maměnko,
soli, nevěsta venku stojí; V té Vavřinče
cesta posepaná soló, vonijó tam chlapce