Předchozí (758)  Strana:759  Další (760) |
|
||||
759
|
||||
|
||||
|
samó devandoló; Dybych já věděla, kdo
mě s milým lóci, nasypala bych mu soli plné oči. Sš. P. 463., 562., 783. (Tč.) Ó pane Bože! by (kdyby) to tvé slovo plněno bylo, co by bylo kněží jako zlé soli vykydáno! Zblázněná sól k ničemuž se nehodí, jedné aby byla vyvržena ven a od svini utlačena; Dobrá jest suol, a (= ale) zmisá-li suol, čím sě ozdobí? ani v zemi, ani v sráč užitečna jest, ale ven bude vyvržena; S. od hnisu a od červóv zachovává a chutna činí a obecně každé krmi se hodí. Hus I. 183. Posolíť jich kněžie solí. BO. I stará kráva (koza) ráda líže sůl (smilní). Tč. Sůl na chléb a chléb na stůl se dává. Nečije soli na jazyku. Vz Hloupý. Lb. Mokne-li s. aneb kameni, bude pršeti. Kda. Nevěř hned na kvap každému, lečbys prve s ním prostici soli strávil. V. Ztratil se jako s. ve vodě (vz Zmizení); Kdo dobře zažívá, netřeba mu soli (hladovému); Sůl a cukr rozeznati neumí (vz Hloupý); Zmařená sůl téměř (vz Zhýralý); Jest toho potřeba jako soli; Sůl na chléb a ne chléb na sůl se dává (po- čínej si vtipkuje a žertuje střídmě). Č. Nech tak milá brachu, všeť solí navře. Ani chleba, ani soli. Jest mu mil co sůl v očích. Tenť mi jest co sůl v očích. To jest mi s. v očích. Us. Vrů. S. je v očích nepřátelům, kdo poctivě žije. Na Ostravě. Té. Rád o něm slyší, co by s. v oči sypal. Bylotě to vděk, jakoby mu sůl v oči sypal. Jakoby mu v oči soli nasypal. Jg. Vz Oko, Koza. Vz také více v S. N. — S. = vtip, rozum, das Salz, der Witz, die Vernunft. S. před sebou vždycky stavěj. Mus. Řeč vaše budiž ozdobná solí. Marek. Attická s. To rozuměti jest se zrnem soli (cum grano salis). Jg. Sulačka, y, f., vepres, zastr. Rozk.
Sulava, y, t., hora u Radotína,
Sulc, e, m., z něm. Sulze, huspenina, ro-
sol, drkotina. Us. S. šípkový, vz Prm. III. č. 15., jablkový, masový atd. Vz Huspenina. Sulec, lce, m., ves u Panenské Týnice.
PL. Sulejovice, Sulevice, dle Budějovice,
Sullowitz, ves u Lovosic. Vz Tk. IV. 741., Š. N. Vz Sulovice. Sulek, lka, m., osob. jm. Pal.
Sulena, y, f., osob. jm. Pal., Mus. VI. 66.
Sulevice, Sullowitz, ves u Lobosic. PL.,
Tk. III. 660., Žer. Záp. I. 184. Vz Sulejo- vice. Sulfanilidový, sulfanilový, Sulfanilid-.
S. kyselina. Nz. Sulfesatyd, u, m.: C16H6N02S.J. Vz Šfk.
594. Sulfhydrat, u, m., vodíkosimík, Sulf-
hydrat, n. S. ethylnatý, merkaptan: C4H6S2. Vz Šfk. 476. Sulfid, u, m. = sirník, sloučenina síry
sjinými prvky, das Schwefelmetall, Sulphid. Šfk. 50. Sulfobenzid, u, m., Sulfobenzid. Nz.
Sulfokyan, u, m., rhodan. Vz Šfk. 418.,
Nz. Sulfokyanid, u, m., rhodanid, Schwefell
cyanmetall, Rhodanmetall. Šfk. 418, Nz. S. draselnatý. Nz. |
Sulfokyanovodík, u, m., HCyS,, Schwe-
felcyanwasserstoff, Schwefelblausäure. Šfk. 418. Sulfomellan, u, m., Sulfomellan. Nz.
Sulfomellanid, u, m., Sulfomellanraetall,
n. Nz. Sulfomellanovodík, u, m., Sulfomellan-
wasserstoff, m. Nz. Sulice, dle Budějovice, ves u Jílového.
Vz S. N., Tk. III. 59., Tf. 267. Sulík, a, m., osob. jm. = Sulislav. Pal.
Sulikov, a, m., ves u Kunštátu. Tč.
Sulíř, e, m., nějaký řemeslník. Boč. e ms.
1496. Sulislav, Sudislav, i, f., něm. Sollislau,
ves u Stříbra. Vz S. N. — S., a, m., vz Sulík. Sulislava, y, f., osob. jm. Pal.
Sulivoj, e, m., osob. jm. Pal.
Sulkovec, vce, m., ves v Boskovicku. PL.
Sulla, y, m. Lucius Cornelins Sulla, dikta-
tor římský. Vz S. N. Sulm-o, ona, m., mě. v Italii, nyní Sul-
mona, y, f. — Sulmonan, a, m. — Sulmonský. Sulovice, Sulowitz, ves u Čáslavi. PL.
Súložnice, súložník, vz Souložnice atd.
Sultan, a, m., pán, mocný pán; turecký
císař. V. Sultanka, y, f., manželka sultanova, die
Sultanin. Sultanky, pl., f., druh hrozinek, Sulta-
nien. Sultanovati, als Sultan herrschen. Jg.
1. Sum, a, sumec, mce, sumeček, oka,
m., sumice, e, f., silurus, der Wels, die Scheide. Strsl. a rus. somъ, pol. sum, lit. šamas. Mkl. B. 70. O původu vz Mz. 77. S. obecný (na Slov. hrča), s. glanis, vousatý, mystus, delfinovitý, callichthys, pružný = elektrický, břichatý, ascita, Jg., elektrický, malapterucus electricus, štítnatý, loricaria setigera, S. N., podzemní, pimelodes Cy- clopum. Frč. 286. Cf. Schd. II. 449., KP. II. 244. Je jako s. (má veliké břicho). U Po- ličky. Sn. — S. = náramně veliký velryb, physetter, der Spritzwall. V. 2. Sum, u, sumek, mku, m. (zastr.) =
kožený pytel, lederner Sack. Zlata káza je- den sum naklásti. St. skl. 4. 7. U Prachatic sumy vzebravše s kořením. Pč. 17. 3. Sum = sebou. Chlapců za sum ně-
vodzum. Sš. P. 775. Suma, vz Summa.
Sumach, u, m., škumpa, škumpina, vulgo
jelení roh, rhus coriaria. strom, der Sumach, der Hirschbaum. S. španělský, sicilský, por- tugalský, vlaský, francouzský, tirolský, ne- pravý, karolínský (Karolina), virginský (Vir- ginia-), valadolidský, malínský (Malina-). Šp. Sumachovna, y, f., školka sumachová,
die Sumachplantage. Sumachový, Sumach. S. extrakt, školka,
tříslovina (Sumachgerbstoff, m.), roztok (Su- machlösung, f.), Šp., kůra. Techn. III. 85. Sumanka, y, f., ascidia, mlž beznohý.
Krok. II. 129. Sumarní, vz Stručný.
Sumarov, a, m., Sommerau, ves u Nov.
Jičína. Sumatra, y, f., ostrov východ. Indie. Vz
více v S. N. |
||
|
||||
Předchozí (758)  Strana:759  Další (760) |