759

samó devandoló; Dybych já věděla, kdo
mě s milým lóci, nasypala bych mu soli
plné oči. Sš. P. 463., 562., 783. (Tč.) Ó pane
Bože! by (kdyby) to tvé slovo plněno bylo,
co by bylo kněží jako zlé soli vykydáno!
Zblázněná sól k ničemuž se nehodí, jedné
aby byla vyvržena ven a od svini utlačena;
Dobrá jest suol, a (= ale) zmisá-li suol,
čím sě ozdobí? ani v zemi, ani v sráč
užitečna jest, ale ven bude vyvržena; S. od
hnisu a od červóv zachovává a chutna činí
a obecně každé krmi se hodí. Hus I. 183.
Posolíť jich kněžie solí. BO. I stará kráva
(koza) ráda líže sůl (smilní). Tč. Sůl na
chléb a chléb na stůl se dává. Nečije soli
na jazyku. Vz Hloupý. Lb. Mokne-li s. aneb
kameni, bude pršeti. Kda. Nevěř hned na
kvap každému, lečbys prve s ním prostici
soli strávil. V. Ztratil se jako s. ve vodě
(vz Zmizení); Kdo dobře zažívá, netřeba
mu soli (hladovému); Sůl a cukr rozeznati
neumí (vz Hloupý); Zmařená sůl téměř (vz
Zhýralý); Jest toho potřeba jako soli; Sůl
na chléb a ne chléb na sůl se dává (po-
čínej si vtipkuje a žertuje střídmě). Č. Nech
tak milá brachu, všeť solí navře. Ani chleba,
ani soli. Jest mu mil co sůl v očích. Tenť
mi jest co sůl v očích. To jest mi s. v očích.
Us. Vrů. S. je v očích nepřátelům, kdo
poctivě žije. Na Ostravě. Té. Rád o něm
slyší, co by s. v oči sypal. Bylotě to vděk,
jakoby mu sůl v oči sypal. Jakoby mu v oči
soli nasypal. Jg. Vz Oko, Koza. Vz také
více v S. N. — S. = vtip, rozum, das Salz,
der Witz, die Vernunft. S. před sebou
vždycky stavěj. Mus. Řeč vaše budiž ozdobná
solí. Marek. Attická s. To rozuměti jest
se zrnem soli (cum grano salis). Jg.

Sulačka, y, f., vepres, zastr. Rozk.

Sulava, y, t., hora u Radotína,

Sulc, e, m., z něm. Sulze, huspenina, ro-
sol, drkotina. Us. S. šípkový, vz Prm. III.
č. 15., jablkový, masový atd. Vz Huspenina.

Sulec, lce, m., ves u Panenské Týnice.
PL.

Sulejovice, Sulevice, dle Budějovice,
Sullowitz, ves u Lovosic. Vz Tk. IV. 741.,
Š. N. Vz Sulovice.

Sulek, lka, m., osob. jm. Pal.

Sulena, y, f., osob. jm. Pal., Mus. VI. 66.

Sulevice, Sullowitz, ves u Lobosic. PL.,
Tk. III. 660., Žer. Záp. I. 184. Vz Sulejo-
vice.

Sulfanilidový, sulfanilový, Sulfanilid-.
S. kyselina. Nz.

Sulfesatyd, u, m.: C₁₆H₆N0₂S._J. Vz Šfk.
594.

Sulfhydrat, u, m., vodíkosimík, Sulf-
hydrat, n. S. ethylnatý, merkaptan: C₄H₆S₂.
Vz Šfk. 476.

Sulfid, u, m. = sirník, sloučenina síry
sjinými prvky, das Schwefelmetall, Sulphid.
Šfk. 50.

Sulfobenzid, u, m., Sulfobenzid. Nz.

Sulfokyan, u, m., rhodan. Vz Šfk. 418.,
Nz.

Sulfokyanid, u, m., rhodanid, Schwefell
cyanmetall, Rhodanmetall. Šfk. 418, Nz. S.
draselnatý. Nz.

Sulfokyanovodík, u, m., HCyS,, Schwe-
felcyanwasserstoff, Schwefelblausäure. Šfk.
418.

Sulfomellan, u, m., Sulfomellan. Nz.

Sulfomellanid, u, m., Sulfomellanraetall,
n. Nz.

Sulfomellanovodík, u, m., Sulfomellan-
wasserstoff, m. Nz.

Sulice, dle Budějovice, ves u Jílového.
Vz S. N., Tk. III. 59., Tf. 267.

Sulík, a, m., osob. jm. = Sulislav. Pal.

Sulikov, a, m., ves u Kunštátu. Tč.

Sulíř, e, m., nějaký řemeslník. Boč. e ms.
1496.

Sulislav, Sudislav, i, f., něm. Sollislau,
ves u Stříbra. Vz S. N. — S., a, m., vz Sulík.

Sulislava, y, f., osob. jm. Pal.

Sulivoj, e, m., osob. jm. Pal.

Sulkovec, vce, m., ves v Boskovicku. PL.

Sulla, y, m. Lucius Cornelins Sulla, dikta-
tor římský. Vz S. N.

Sulm-o, ona, m., mě. v Italii, nyní Sul-
mona, y, f. — Sulmonan, a, m. — Sulmonský.

Sulovice, Sulowitz, ves u Čáslavi. PL.

Súložnice, súložník, vz Souložnice atd.

Sultan, a, m., pán, mocný pán; turecký
císař. V.

Sultanka, y, f., manželka sultanova, die
Sultanin.

Sultanky, pl., f., druh hrozinek, Sulta-
nien.

Sultanovati, als Sultan herrschen. Jg.

1. Sum, a, sumec, mce, sumeček, oka,
m., sumice, e, f., silurus, der Wels, die
Scheide. Strsl. a rus. somъ, pol. sum, lit.
šamas. Mkl. B. 70. O původu vz Mz. 77. S.
obecný (na Slov. hrča), s. glanis, vousatý,
mystus, delfinovitý, callichthys, pružný =
elektrický, břichatý, ascita, Jg., elektrický,
malapterucus electricus, štítnatý, loricaria
setigera, S. N., podzemní, pimelodes Cy-
clopum. Frč. 286. Cf. Schd. II. 449., KP. II.
244. Je jako s. (má veliké břicho). U Po-
ličky. Sn. — S. = náramně veliký velryb,
physetter, der Spritzwall. V.

2. Sum, u, sumek, mku, m. (zastr.) =
kožený pytel, lederner Sack. Zlata káza je-
den sum naklásti. St. skl. 4. 7. U Prachatic
sumy vzebravše s kořením. Pč. 17.

3. Sum = sebou. Chlapců za sum ně-
vodzum. Sš. P. 775.

Suma, vz Summa.

Sumach, u, m., škumpa, škumpina, vulgo
jelení roh, rhus coriaria. strom, der Sumach,
der Hirschbaum. S. španělský, sicilský, por-
tugalský, vlaský, francouzský, tirolský, ne-
pravý, karolínský (Karolina), virginský (Vir-
ginia-), valadolidský, malínský (Malina-). Šp.

Sumachovna, y, f., školka sumachová,
die Sumachplantage.

Sumachový, Sumach. S. extrakt, školka,
tříslovina (Sumachgerbstoff, m.), roztok (Su-
machlösung, f.), Šp., kůra. Techn. III. 85.

Sumanka, y, f., ascidia, mlž beznohý.
Krok. II. 129.

Sumarní, vz Stručný.

Sumarov, a, m., Sommerau, ves u Nov.
Jičína.

Sumatra, y, f., ostrov východ. Indie. Vz
více v S. N.