761

herab-, heruntergehen, herunternehmen. Jg.
Vz Bž. 50., N.— co: klobouk (smeknouti).
D., Dhn. — koho. Dítě se stolu. Us. S.
půlmistra = sesaditi, absetzen. Us. u Pa-
cova. Dr. Fr. Šohaj. — čeho. Sundejte těch
tabulek s domu, šp. m.: co. Brt. — co
komu odkud: klobouk s hlavy, kůži se
sádla (stáhnouti), D., řetěz s hrdla, Plk.,
psu klacek n. koš. D., Šp. — co čím kam:
sundal mu rukou chléb s police na stůl.
Us.

Sundský archipelag. Vz S. N.

Suueční = slunečný, Sonnen-. S. světlo.
Št. N. 240.

Suuiperk, a, m., něm. Sennenberg, mě.
v Chomútovsku. Vz S. N., Tk. III. 133.

Suni-um, a, n., předhoří v Attice. Vz
S. N. — Sunijský.

Sunua, sonna. y, f., tradice, ústní podání
mahomedánská. Šd. Odtud: sunnité. Hý.

Suno, a, n. = truhlice. Slov. Hdk. C. 80.

Sunouti, ul, utí; souvati = pomykati,
strkati, schieben. — co, se kam (jak).
Sunuli se k němu. D., Krok. Dvě z nich
sunou v horší k ní se zlobě. Sš. Snt. 51.
Meč pochvátiv na sv. otce se sunul (ein-
dringen). Pass. 519. — co čím: kámen so-
chorem, strojem s. Us. Cf. Souti.

Suntati se na koho proč, sich ärgern.
U Napajedel. Tč. Cf. Slintati se.

Sup, a, m., dravý pták: falco buteo vul-
garis, der Wespenfresser; vultur, der Geier;
milvus, die Weihe, gypaétos, der Grimmer.
Krok., D., V., Kom., Plk. Strsl. sapъ, vultur,
pol. sep; sr. malorus. supyty, finster blicken.
Mkl. L. 99. S-vé mají hlavu a krk jen útlým
chmýřím pokryté, zobák jest až na konci
zahnut, drápy jsou tupé. S. hnědý, vultur
cinereus, bělohlavý, gyps fulvus, s. mrcho-
žrout, neophon percnopterus. Vz Frč. 363.,
Schd. II. 445. Supové jsou náramně smělí.
Hlas. — Jg Vz více v S. N.

Supati, supám a supi; supěti, ěl, ění;
supávati; supiti, il, ení — chrápati, těžce
oddychovati, schnauben, keuchen, schnar-
chen. Jg. — abs. Spící supá. Koňové su-
pají. Č. — proč. Chrti unavením a radostí
supají. Nej. Vojsko vztekem supá. Puch.

Supavý, schnaubend, schnaubig. S. spřež.
Sš. Oa. 31.

Súpeř = soupeř.

Superarbitrace, e. f., z lat., vyšší po-
souzení, rozhodnutí v druhé stolici. S. N.

Superarbitrarní (-trární), kommisse, Su-
perarbitrirungskommission. Čsk.

Superintendent, a, m., z lat., vrchní do-
zorce zvl. v evangelické církvi, der Kirchen-,
Schulaufseher, Superintendent, Rk. Vz S. N.

Superintendentura, y, f., Superintenden-
tur, f. Bdl.

Superior, a, m., lat., vyšší; představený,
zvl. v klášteřích a kolejích. S. N.

Superlativ, u, m. = svrchovatel, der Su-
perlativ, lat. S. jmenuje se při srovnávání
vlastností, přídavnými jmény vyslovených,
ten stupeň, na kterém se znamenaná vlast-
nosť jistému předmětu u větší míře přisu-
zuje, nežli kterémukoliv jinému, tedy u míře
největší: Bůh jest nejspravedlivější. —S. tvoří
se týmiž příponami, které jsou v kompara-

tivu (vz Komparativ), přidáme-li ještě před-
ložku -naj. přehlas, nej: sladký — sladší —
nejsladší. Předpona naj- vykládá se z před-
ložky nad, kterou také doložiti lze příkla-
dem ze Št,: nadjednější jest to nade vše,
co . . . Vz Naj-. Druhdy jmenujeme super-
lativem sesílený positiv, na př. přesladký,
velmi hladký, rozmilý; touto formou připi-
suje se někomu n. něčemu vlastnosť v míře
vůbec rozmnožené, ale srovnání není zde
žádného, pročež formám takovým název s-u
jen neprávě sluší. Gb. Tento sesílený posi-
tiv (někdy ač zřídka i kompar., elativ) tvoří
se přidáním slovcí pře- (někdy roz-), vše-,
vele-, pra-, aneb sesilujících příslovcí: velmi,
tuze, hrozně, hrubě, hodně, náramně, dobře,
výborně: veleslavný, náramně lítý; hrubě
tvrdý boj, Troj.; všemocný, prastarý; dobře
větší částka; přebídný, přeslavný, rozmilý.
Gb., Zk., Bž. 136. — Pozn. 1. Předložkou
pře- i superlativ sám se zmocňuje: přenej-
mocnější král, přenejčistší. — Pozn. 2. Před-
ložkami na-, po-, při- stupňuje se vlastnost
přibližným činem. Dřevo jest kůry náčerné.
Pref. Kosatec má kořen pobělavý. Byl. Pří-
modrý, příčervený, příšedivý. Vz tyto před-
ložky. — Pozn, 3. Často se klade kompa-
rativ místo superlativu. Had byl chytřejší
nad všecky živočichy země. Bibl. Zemský
obchod mezi všemi přednější jest. Zk. Skl.
str. 329. — Jak se tvořil s. v strč.? Vz Kt.
3. vyd. 54. — S. ukončený v í skloňuje se
podlé Dnešní: nejmoudřejší, -šího atd. —
Mnohá jména přídavná nepřipouštějí žád-
ného stupňování a to a) přídavná jména
přisvojovací v -ův, -ova, -ovo, -in, -ina,-ino:
synův, dceřin; b) jména, která látku zna-
menají : dubový, železný, zlatý atd.; c) vů-
bec ta jména přídavná, kterými se věc, účel
a místo znamená a nikoliv vlastnosť, jako:
knížecí, liščí, hovězí, krycí, chodící atd. Zk.
Ml. I. 66. — Věci, s nimiž se co srovnává,
vyslovují se: 1. gt. oddílním (vz Gt. oddílní).
Válka domácí všech válek jest nejškodli-
vější. Vš. — 2. Genitivem s predložkou z
nebo instrumentalem s předložkami: nad,
mezi, nebo lokalem s předložkou v. Vz
Nad. Nejbohatší ze všech lidí. V. Toto
umění jest nejslavnější nade všecky jiné
věci. Háj. Samy kaštany mezi žaludy nej-
libější jsou k jedení. Háj., Zk. Skl. str. 329.

Supernace, e, f. = namáhání, Anstren-
gung. To je ňáká s. NI.

Supernumerär, z lat., nadpočetní, über-
zählig.

Snperrevise, e, f., z lat., druhé, opětné
přehlížení, skoumání, die Superrevision. S. N.

Superstratori-um, a, n., vz Spodnice.
Šd.

Supěti, keuchen. Vz Supati.

Supí, od supa, Geier-. S. hora, Kyšperk,
něm. Geiersberg. mě. v Žambersku. Tk. I.
362. Vz S. N., Tk. III. 660., IV. 741. Supí
krk. V.

Supin-um, a, n., lat., z řec. vntios, do-
stižný způsob, jest tvar substantívni (Bž. 167.)
rovněž tak, jako infinitiv, odtažité jméno,
které se od kmenů časoslovných příponou
-t (-tъ) odvozuje. Jest to vlastně akkus. a
povaha jeho jakožto substantiva tím na jevo