765

kořene a každá z těchto koncovek se rovná
jiné koncovce příbuzných jazykův. Není tedy
-tъ skrácený infinitiv, ale spíše pravé supi-
num, rovně jako s. litevského, latinského a
sanskritského jazyka, s nimiž, jakož i s ji-
nými jazyky k indoevrop. plemenu patřícími
slovanský tím příbuznějším se ukazuje, čím
důkladněji s nimi jej srovnáváme. Schl.
v Mus. 1849. III. 154. — 157. — Poznam. 7.
Lat. supinum ukončené v -um odpovídá če-
skému supinu. Lat. supinum v -u překládá
se na jazyk český obyčejně infinitivem a
kromě toho i jinak: difficile est dictu, quan-
topere conciliet animas comitas sermonis.
Nesnadno jest říci, jak velice vlídnosť řeči
srdce lidská si získá. Nebo: Nesnadno ře-
kneš, bys říci mohl, se řekne. Hoc facile est
inventu. To snadno jest nalézti, to snadno
nalezneš, bys nalezl, nalezení toho jest snadné.
Kos. Cf. Těžeks mi nésti, mój pane. Bohu
jest snadno to učiniti. Ta voda jest dobrá
píti ráno i večer. Jir. Ml. 87. Oheň dobr
jest se zhřieti. Pass. 132. V tom sklepě jest
voda dobrá píti. Pref. 317. Mandragora jest
ovoce krásné hlédati, ale jísti není chutné.
Št. Kn. š. 127. Dobrým milá by byla pravda
slyšeti i od oslice. Št. Kn. š. 2. Břímě Páně
jest přelehké nésti. Bart. 176. Zdáše se jí
nésti těžek. Výb. I. 898. Což je ta cesta
tvrda orať. Er. P. 183. Ty, věci jsou po-
třebny křesťanu rozuměti. Št. N. 33. (Brt.
v Listech filolog. 1875. 204.). — Pozh. 8.
O chybném užívání supina m. infinitivu
vz Infinitiv.

Supiti, il, en, ení = pošmouřiti, zate-
mniti, finster machen, trüben. L. — se =
tmíti se, sich verfinstern; mračiti se, ška-
rediti se, finster sehen. Jg. Nebe se supí.
L. Nesup se. Us. — se na koho. Ráj.

Suplat, u, m. = prsť, z níž zlato dobý-
vají. Slov. Am.

Supleť. V s-ti choditi. Zastr. Ždk.

Supné, ého, n. Příjem s-ho. Wahrschein-
lich die Abgabe von der Graupenstampfe.
Gl. 326. Vz Supný.

Supný = posupný. Supný zrak. — S. =
stupný? Cf. Stupa. Z každého kola mouč-
ného též supného. Sněm. p. kn. 1607. f. 253.
Vz Supné.

Súpor, a, m., euchitas, kdo myslí, že
prosby ku spasení dostačují, zastr. Rozk.

Súporný = nesnášelivý, unverträglich.
Na Mor. Brt.

Supovitý pták, geierartig.

Supový = supí, Geiers-. Oko supové
(oculus vulturis). BO.

Supplement, u, m., z lat., dodavek, do-
datek, doplněk k literarnímu dílu, der Zu-
satz, Nachtrag, die Ergänzung, das S. Rk.,
S. N.

Supplent, a, m., z lat., náměstek, ná-
hradník, zvl. náměstek řádného professora,
prozatímní učitel na středních školách, der
Supplent. Rk., S. N.

Supplika, y, supplikace, e, f., z lat.,
prosba, prosebný spis, die Bittschrift, das
Bittschreiben, die Supplik. V., Žer. Záp. II.
190.

Supplikant, a, m. = prosící, prositel, ža-
datel, der Bittsteller, Ansucher, Supplikant.

Supplikantka, y, f., die Bittstellerin.
Supplikovati = prositi, žádati, eine Bitt-
schrift einreichen, bitten, suppliciren.
Supplovati, z lat,, zastupovati někoho,
ersetzen, suppliren. Vz Supplent.

Supponovati, z lat., podmiňovati, před-
kládati, annehmen, voraussetzen, supponiren.

Supposice, e, f. = podmínka, die An-
nahme, Voraussetzung, Supposition.

Supremat (supremát), u, m., Suprematie,
e, f. = vrchní dohlídka k něčemu, zvl. primat
papežů = vrchní moc jejich nade všemi ostat-
ními biskupy, die Oberaufsicht, der Supre-
mat. S. N.

Sura, y, f., kapitola koranu. S. N.

Súra, y, f., na Slov. = pospěch, die Eile.
Plk.

Suřanský mlýn u Vsetína. PL.

Surček, šurček, rčka, m. = cvrček. Slov.
Šd.

Surdické číslo, dvojrodé, skládá se z části
racionalní a z části irracionalní = číslo nepo-
chopitelné, nevyslovitelné. Vz Stč. Alg. 50.

Surdík, u, m. = malý, neúhledný pokojík,
komůrka, ein kleines, unansehnliches Zimmer.
Na Mor. Brt., Šd., Bkř., Mřk., Hý.

Surianka, y, f., suriana, rostl. Rostl. I.
231. b.

Suřík, u, m., nerost, minium, der Mennig.
Nz., Šfk. 308. O původu slova vz Mz. 316.

Suříkář, e, m., der Mennigbrenner. Šm.

Suříkárna, y, f., die Mennighütte, Šm.

Suříkovati, mit Mennig färben. Šm.

Surinam, a, m., hollandská Gujana v se-
verových. části jižní Ameriky. Vz S. N.

Súriti, súrati, stossen. Slov. Bern.

1. Surma, y, f. = druh píšťal, die Zinke,
Pfeife, Schalmei; druh hoboje s velikým
otvorem a pronikavým hlasem, die Posaune.
L., Mus. Cf. Mz. 79.

2. Surma, y, f., siřník antimonový, skle-
nec, skleník, das Spiessglas, der Spiessglanz.
Pr. Chym., Šp. — 3. S., y, m., osob. jm.
Mor. Šd.

Surmičitan, u, m. = sůl ze surmy, anti-
monialsaures Salz. S. drasličitý, vodičnatý.
Pr. Chym. 231., 233.

Surmičitý =surmu obsahující, Antimon-.
S. kyselina, dusičnan, síran, soličník. Prs.
Chym. 230.—233.

Surmičnan, u, m.,antimonis. Presl. Chym.
230.

Surmičnatan, u, m., antimonis. Presl.
Chym. I. 230.

Surmičnatý, Antimon-. S. kyselina, ky-
sličník. Pr. Chym. 229., 230.

Surmičník, u, m., das Antimonin. Miner.
228.

Surmičný = ze surmíku, Antimon-. S.
soli (bílé, červené, dávivé), kysličník, sírno-
vodičnatan, solnovodičnatan, sířičník. Pr.
Chym. 229.- 234.

Surmík, u, m., antimonium. S. v obchodu
se sirou sloučený se zná pod jménem surmy
n. sklenníku. Jg.

Surmikový = od surmíku, Antimon-. S.
popel, sklo. máslo, jatra, květ, kyselina.
Presl. Chym. 230.— 232

Surmita, y, f., die Schäferposaune. Slov.
Pulk.