766

Surmitovati — na nurmitu troubiti, die
Schäferposaune blasen. Slov. Plk.

Surmovati, surmovávati = na surmu
pískati, hráti, Zinke blasen, posaunen. —
S. — silně plakati, bečeti, heulen, plärren.
Slov. Rybay.

Surmovač, e, m.. der Posaunenbläser.
Slov. Bern.

Surmovka, y, f. S. čeřitá, buccinum un-
datum, měkkýš. Vz Frč. 238.

Suro = příkro. Dosti mi s. bylo na to
se dívati. Ler.

Surok, u, m., cirok, sorghum. Sorg, rostl.
Slb. 17G., Tč.

Surovatosť, i, f., vz Syrovatosť.

Surovatý, vz Syrovatý.

Surovčák, a, m., osada u Vsetína. PL.

Surově, vz Syrově.

Surovec, vce, m., ein roher Mensch. —
S., osob. jm. Tk. VI. 255.

Surověti, vz Syrověti.

Surovica, e, f., širica = halena, svrchní
šat. Slov. Dbš. 9.

Surovík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Surovina, y, f. = surové železo, das Roh-
eisen. S. bílá, míchaná, šerá. Č. S. vůbec
každá surová látka, surová plodina, das
Rohprodukt, der Rohstoff, die Rohwaare,
das Rohmaterial. Šp., Šd. Dodavatel, cena,
sklad s-vin; jednota k opatrování surovin,
der Rohstoffverein; obchod, obchodník se
s-nami; s. k moření, das Beizmaterial; trh
na s-ny. Šp. — S., die Nasskälte (in ge-
schlossenen Räumen). U Olom. Sd.

Surovinka, y, f. = mladý les. Slov.

Surovosť, i, f., vz Syrovost', Střídání.

Surový, vz Syrový. Vz Střídání.

Surrogat (surrogát), u, m. = náhradek,
prostředek, jímž se má něco nahraditi, der
Ersatz, das Ersatzmittel, das Surrogat, na př.
cikorie jest s-tem kávy. Rk. Oběť ta byla
nástava či s. Sš. Ž. 85.

Suruba, y, f., ruyschia, rostl. Rstp. 207.

Surůvka, y, ť. syrorinka. Mor. Jg.

Surýn, u, m. S. úhořovitý, siren lacer-
tina, mlok. Frč. 310.

Suržice, e, f. = míchanina žita se pše-
nicí na poli zasetého. Mor. Šd., Mtl., Vck.,
Inv., Tč,, Nl.

Suržičný chléb (z míchaného obilí). Vz
Suržice. Mor. Tč.

Sus-a, gt, Sus, pl., n., mě. v strperské
říši. Vz S. N. — Susan, a, m, pl. -ané —
Susský, suský. — Susiana, y, f.. krajina,
ve které Susa ležela, Vz S. N.

Susak, obyč, súsek (vz Súsěk), u, m.,
na Slov. nádoba, ve které se obilí scho-
vává, der Getreidekasten. Bern.

Susaník, a, m., samota u Milevska. PL.

Susanna, y, f., osob. jm. S. lazebnice.
Tk. III. 327.

Súsed, zastr. = soused. 1. wit. 43. 14. aj.

Súsek, u, m. (t. j. sou-sěk) = přehrazená
truhla na řezanku, mouku, obití a pod. Na
Mor. a ve Slez. Pk., Vck., Klš., Šd., Mtl.
Vz Susák.

Sůsek, sku, m. = malý sos, das Saug-
rüsselchen. Dch.

Súsák, u, m. súsík. Na Ostrav. Tč.

Suseti, el, ení = vrzati, säuseln. V. —
kde. Větřík ve větvích susí. Č.

Súsík, u, m. = perna ve stodole. Na Ostrav.
Tč.

Suský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

Suslav, a, m., místo Sudislav. Bž. 48.

Suslík, u, m., na Slov. = záhrobec (za
kamny). Plk.

Susliti, il, en, ení = šuměti, rauschen,
säuseln. Tu ty lípy přepodivně suslí. Sš.
Bs. 62. (Hý.). — komu. Tu mně suslí sladce
vzduch. Sš. Sm. bs. 1870. č. 1. — odkud.
Tu to víří, plače, suslí jako z fujar, harf
a huslí. Hdk. C. 264.

Suslivý, säuselnd. Větérek s-vým lesem
vane. Sš. Hc. 14.

Súsněžný, zastr. = sousněžný.

Suspendovati, z lat., odložiti, odročiti
něco, aufschieben, verzögern, suspendiren;
úředníka na čas s úřadu složiti, des Amtes
entsetzen. — Suspense, e, f., z lat. = od-
ložení, odročení něčeho, der Aufschub, die
Verzögerung, die Suspension; zastavení
(práva); odsazení úředníka na čas s úřadu,
einstweilige Amtsentsetzung. — Suspen-
sivní, z lat, = odkládající, rušící, einst-
weilen aufschiebend, hinhaltend, suspensiv. —
In suspenso = nerozhodnuto, nevyřízeno,
unausgemacht. Rk. In suspenso nechati, něco
ve své míře zůstaviti, věc stojí ve své míře,
zůstává na rozeznání, na odporech, jest ne-
rozhodnuta. J. tr.

Suspensori-um, a, n., lat., průtržní pás,
hace, die Tragbinde, das Bruchband, vz
Podpínadlo.

Sustentace, e. f., z lat., výživa, vydržo-
vání, podpora, die Unterstützung. Verpfle-
gung, der Unterhalt. S. N.

Sústo, vz Sousto.

Sústruh, vz Soustruh.

Súš, e, m. = suchá země, kopno, das
feste o. trockene Land. Strsl. sušъ, siccitas.
Mkl. B. 55. A rozumí zemi úžeji než v pře-
dešlém verši totiž súš či kopno, ježto hned
proti ní klade vody- a moře. Sš. Zj. 462.
Vz Souš. — S. voština bez medu. Mor.
Šd. - S. = suché palivo. Kat. 2906. — S.,
e, m., něm. Tusch, ves u Krumlova. Vz Tk.
III. 104.

Sušán, a, m. = suchán. Prk. Př. 27.

Sušánka, y, f., sušánky, pl. něco su-
šeného, ku př. bramborv, hrušky, gedörrte
Erdäpfel, Birnen. Rostl III.. 93., 124

Sušany, dle Dolany. něm. Zuscha, ves
u Chomutova. PL.

Sušárna, vz Sušírna.

Suše, komp. suššeji; trocken. Tam na
hoře je souš (suššeji). Ús. v Tab.

Sušebna, y, f., lépe: sušírna, das Trocken-
liaus. Dch.

Sušek, ška, m., hubený člověk, hagerer
Mensch. Zlob.

Sušek (Soušek), ška, m., osob. jm. Mor.

1. Sušeň, šně, m., holoubě v nose, der
Rotz, Butz. Jg. Na Mor. obyč. šušen. Utři
si nos, vylízá ti š. Us. Hý. — S., šušen,
knot lampový ohořelý: oharek od knotu.
Mor. Hý.

2. Sušen, šně, m., calopus, hmyz. Krok.
II. 255.