Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |
|
|||
767
|
|||
|
|||
Sušení, n., das Trocknen. S. dolův, die
Wasserlosung. Šp. Sušení usní, die Leder- í trocknung; sušení ve světnici, die Stuben- trocknung. Šp. S. chmele na půdě, na lís- kách. Us. Postup, prostora na s. Šp. — S. = sušená píce pro dobytek, das Dürrheu. Mor. Hý. Sušenice, e, sušenička, y, f. == sušeny
syreček. Sušenina, y, f., ku př. v zemčatech při
škrobaření, der Trockenstoff. Dch. Sušenka, y, f. = sušánka. Slov. Koll.
Sušený; -en, a, o, getrocknet, trocken,
Dürr-. S-né ovoce, kůže, švestky, hrušky, višně, jablka, borůvky, cihly atd. Šp., Dch. — kdy. Kraviny v létě s-né. Šp. — kde.
Chmel na půdě, na lískách s-ný. Us. S. na slunci; ve stínu. Šp. — Sušené (= peníze nastřádané tím, že si někdo od huby utr- hoval). Ten má těch s-ných! Us. U Žambk. Dbv. Sušetice, Suschetitz, ves u Sedlce. PL.
Suší, n. = souší. Vz Souš. 1. Sušice, e, f. — suchá země, das Fest-
land. Ž. wit. 94. 5. — S., pl., f., suché dřevo, dürres Holz. 2. Sušice, e, f., Schüttenhofen. Sussicium,
mě. v Písecku. Vz S. N., Tf. 393., Pč. 17., Tk. I. 625., II. 361., III. 660., IV. 741. — Sušičan, a, m. — Sušičský, sušický. — S., Suschitz, vsi u Benešova, u Herm. Městce, u Lipníka na Moravě, u Napajedel; německy Oschitz, ves u Dubé. PL. Sušič, e, m., der Trockner, Exsikkator.
S. N. S. odstredivý. Vz KP. II. 49. Sušidlo, a, n. = místo n. príprava k su-
šení, der Trockenplatz, der Trockenapparat, die Schwebe. D., Šp. Sušil, a, m., osob. jm. Vz S. N. — S.,
suchý kašel. U Rychn. Msk. Sušina, y, f. = suchá větev u čihadla,
dürrer Zweig. — S., na Mor. = chvůje. Jg. — S. = suché místo, hrouď, protiva: mo-
křina, trockener Boden. Slez. Šd. Kai je s., tam by mohlo růsti obilí. Slez. Šd. Se- čete? Odp.: Ještě na těch s-nách. Slez. Šd. — S. kvasničná v pivovářích. Dch. — S. =
ariditas, suchota, die Darre. Rámě jeho sušinú uschne. BÓ. Sušinka, y, f., sušenky, sušené ovoce atd.,
Dürrobst, n. Pečeně se s-kami. Slov. Dbš. 3. — S., y, m. = hubený člověk, kostroun, ein dürrhagerer Mensch. U Jižné. Vrů. Sušírna, sušárna, y, na Mor. a na Slov.
sušáren, sušíreň, rné, f., die Trockenstube, -kammer, das Trockenzimmer, -haus, -lokale. Sp., Nvk. S. na kůru, der Rindentrocken- schuppen, Šp., na prádlo. Dch. S. na cukrové homole. Pta. S. na len, konopě, ovoce. Us. V sušárně se suší švestky. Us. S. v pivo- váře, kde se slad suší: hvozd, die Darre; s. lesního semene: sušírna, buberta. Šp. Sušiti, suš, -še (íc), il, en, eni; sušívati =
suchým činiti, trocknen, auftrocknen, dürre machen, dörren, darren. Jg. — co: prádlo, chléb, ovoce, Us., hory (vodu z nich od- váděti), pec (vyhříti novou pec, aby páry z ní vyšly). Vys. S. dni (dle lat. jejunare). Že by po nich křestěné sušili středu (postili se). Mus. 1853. 419. Sušiti zuby, hubu, drštku |
(nemíti co jísti). Us. Dch., Drsk., Šd. Dříve
utrácel daremně a teď musí s. hubu. Hý. Su- šiti kůže. Šp. Baby lidi s-ly (činily, aby souchotinami zemřeli). Dač. I. 172. Smutný duch (smutek) suší kosti. Prov. Jg. — co kde: (houby) na slunci, D., Er. P. 195., prádlo na slunci, na větru, Us., zuby na slunci (hladem se mořiti; 2. zaháleti). Jg., Č. S. kůže pod kolnou. Us. Na zelených lókách, na hedbávných šňůrkách tam bych je (košile) s-la, Sš. P. 87.. Er. P. 49. Kde bych já ji sušila? Za kamny v koutku na zeleným proutku (u paní báby). Er. P. 63. S. na kamnech koření. Er. P. 241. Sníh v peci s. (něco nesmyslného dělati), V., len v pazderně, Sych., koření ve stínu s. Byl. — se. Někteří se postili, sušili a tak svůj život trudili. Pass. 956. Co se sušíš (trápíš, si ne- přeješ)? Us. Dbv. co komu. Proč bych já tam skákala, svou sukničku mákala? kde bych si ji sušila? Sš. P. 734. co, se, si čím: ryby dýmem s. (uditi), Reš.; se péčí, Koc, se sluncem sušiti. Rvač. Málo, tuším, hlavy s-li pěvci jich grammatikou. Kos. Ol. I. 65. — kdy. Kdo nepracuje v létě, musí hubu sušiť v zimě (hladověti). Us. Mtl. Sušivý, trocknend. S. vítr. Us. Dch., Šp.
Suška, y, ť. = suchá ženská, ein mageres
Weib. — S., suchár, suchý stromek v lese, ein dürrer Ast o. Baum. Mor. Šd. — S. souchotiny. V Krkonš. Kb. Sušna, y, ť. = sušárna. Rk.
Sušňák, a, m., der Faulenzer. Slov. Cl.
Sušeň, 1. Sušné, ého, n. = plat od sušení, das Darr-
geld. Šm. Sušno, a, n., Suschno, ves u Starých Be-
nátek. PL. Sušný, ého, m., osob. jm. Mor. Sd.
Sušovice, e, f. = šocovice. Slov.
Sušprd, a, m. = ničema, zmetek. Je to
takový s. V Kunv. Msk. Sušší, vz Suchý.
Suštík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.
Sut, u, sutek, tku, m.= rum, der Schutt.
Lom. — S. škodnic (krup), na Mor. kru- pobití, die Schlossen. Zlob. — Sntky - kroupy, der Hagel. D. Sút, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.
Suť, i, ť. = rum, štěrk, der Schotter.
Od su-ji v souti. Národ Bohu vzdorný padne v suť. Sš. Sm. bs. 94. Suť třesoucí z prů- lomů svých žhavých. Hdk. Sutana, y, f. = říza kněžská, kratší talár
(dosahuje obyč. jenom po kolena). Šd. Sutek, tku, m. =-průlom. Měl utéci ven
nějakým sutkem na krchově, když by za- pálil. Pč. 38. Vz Sut. — S., tka, m., osob. jm. Sutenec, nce, m. — rána do hřbetu, ein
Rückenschlag. Sá. Sutera, y, m., osob. jm. Mor. Šd.
Sutí, n. = sypání, das Streuen. Ras. -~
S. = vyplácení zástavy. Vš. Vz Ssutí. Sutice, Sutitz, ves u Lomnice v Jičínsku.
PL. Sutina, y, f. = oborení, rum, der Trümmer-
haufen, Schutthaufen. D. — S. - sutky. Vz Sut. Pl. Sutivý — špatný, slabý, sesouvající se.
S. podklad. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |