771

Svaková, é, f. = strýna, ujčina se strany
mladých manželů. Us. Šd.

Svakr, a, m. = švagr.

Svakrev, krve, f. = švakrová, die Schwä-
gerin. Veleš.

Svakrovství, n. = švakrovství.

Svakrový, Schwäger.

Sval, u, m. = svalení, pád, der Sturz. —
S. = něco svaleného, srostlého. S. ve stromě,
ve třtině, ve dřevě, der Knorren, Flader. D.
— S. = válec, Walze, f. D. — S. hnoje,
chuchel, Klumpen, f. V. — S., myška, mu-
sculus, die Muskel. Jg. Svaly nazýváme
v obecné mluvě masem ; je jich v lidském
těle 588; pohyby těla vykonávají se nata-
hováním a stahováním-se svalův. Pt. S-ly
(maso libové) jsou ústroje pohybovací, jedny
ohýbají (ohybačové), jiné natahují (nataho-
vačové). Pž. S. míšku vlasového, der Haar-
muskel, lichoběžný (trapezius), kožný krku
(platysma), trojhlavý (triceps), bederný
(psoas), Santorinův či smíchový (der Lach-
muskel). s. vlasů vztýčivý (arrector pili),
lícný (buccinator), deltovitý (deltoides), vě-
sací varlete (cremaster), cévový (der Ge-
fässm.), zpět tahací, Nz. lk., kožní. Šp. Jest
pevných svalův. Sych. Vz více v S. N.,
Schd. II. 330., 331., Sal. 5. 11. — S. =
spojidlo, svazec, svalení = jest stopa po za-
celení zlámané kosti, die Beinnarbe. Ja.,
Sal. — S. nádorec tvrdý v měchýřku
zvláštním schovaný, v pletivě neb žláze
kožní, vlček, die Balg- o. Sackgeschwulst.
S. na klapce, ječné zrno. Ja., Sal. — S. =
boule, nemoc dobytka hovězího, die Knoten-
krankheit. Sal. — S. = zatvrdlost, zapekli-
vosť, hlíza, die Verhärtung. Ja — S.
nádor v mase, der Fleischknoten. D.

Svala, y, f. =sval dříví, der Flader; 2.
poleno sukovité, astiges Scheit Holz. Us. —
S. kra, grosses Stück, Masse. Hrozitánské
svaly kamení, grosse Felsmassen. Žulové
s-ly, Granitblöcke. Ptra.

Svalachovati na valachu vyčistiti. —
co: obilí. Mor. Šd.

Sválati - váleti, mangeln, walken. Mor.
Šd. — co: prádlo.

Svalec, lce, m., kleiner Knorren. Vz Sval
S. kostěný, osteosteatoma, die Knochenspeck-
geschwulst, hladká, něco pružná, prstem po-
hnutelná naběhlosť na vrchu kosti. Ja.

Svalek, lku, m. boule. — S. bába,
einzelne Haufwolke. Nz.

Svalení, n., vz Svaliti. Ale hrubí lidé
minie, by jedné jich s. bylo manželstvie.
Hus II. 39. — S. — stopa po zacelení zlo-
mené kosti, sval. Ja. — S. sval, nádor
v mase. Vz Sval. Sal.

Svalenina, y, f. -- svalený sníh, die La-
vine. D.

Svalenosť, i, f. S. kloubní, die Gelenk-
verwachsung, anchylosis. Ja.

Svalený; -en, a, o, vz Svaliti. S. (srostlý)
kloub, ankylosis. Nz. lk.

Svalík, a, m. = cvalík, malé tlusté dítě.
U Kruml. Bar.

Svalina, y, f. = něco svaleného, svalenina,
die Lavine; das Trümmergestein. — S-na
kostná — nádorec na kosti, das Sandstein-
gewächs. Ja.

Svaliti, sval, -le (íc), il, en, ení; sváleti,
3. os. pl. -ejí, sválej, sváleje (íc), il, en,
ení; svalovati = dolů valiti, ab-, herabwälzen;
do hromady valiti, zusammenwälzen, zusam-
menziehen, häufen; spojiti, zusammenfügen;
se = padnouti, hinstürzen; srůsti, zusam-
menwachsen. Jg. —co, koho: klády, Rkk.,
zeď (sbořiti), Jg., kameny (dohromady va-
liti). Us. Rád by něco svalil. Vz Vyzvědač.
Prov. Jg., Lb. Rozchodník hnojí a svaluje
všecky rány (spojuje). V. Kámen mlejnský
může s., ale ženy se nemůž zbaviti. Hus I.
197. Svalte ji dolóv. Bj. — co, se odkud:
kámen s hor, Us., se s koně s. Výb. II. 48.
Se sebe něco s. Dch. I svalichu s násep
klády mocné. Rkk. 52. — co, se na koho:
klády s hradby na nepřítele. Us., Scip.
Všecky bídy se na mne svalily. V. Zlé věci
se naň svalily. Br. Břímě na někoho s-liti;
vinu na koho s. Dch. Abys udělal, aby se
chřípěcí s-lo na které místo chceš. Db. Tam
ju na zem svalil, na tělo jí stoupil. Sš. P.
13G. S-il ho na zem. Šd. Sváleli na otvor
jeskyně kamení. BO. — Kram., Jel. — se
jak kam. Svalil se s hráze po hlavě do
strouhy. Svalme je po hlavě doluov. Pass.
361. — se. S. se jako snop, jako klát, jako
měch (= pytel). Us. Brt., Šd. Ježek se
v kouli svalí. Jg. — se komu. Již se mu
noha (kosť) svalila (srostla). Ros., Sal.
se, co čím. Svalil sochorem bednu s vozu.
Leknutím se svalila (padla) Ml.

Svalitý, lépe: svalnatý. Šm.

Svalná, é, f. Tanečník, svalí-li se při
hudbě, platí svalnou. Mor. Mřk.

Svalnatý, fleischig. Nz. lk. Vz Svalovatý.

Svalné, ého. n., der Abladetrunk. Dch.

Svalně - hromadně. Aqu.

Svalník, u, m. S. menší, černohlávek,
prunella, die Brunelle. = S. skalní, coris

morspoliensis. — S. větší, celník, kostival,
symphytum officinale, die Wallwurz. — S.
prostřední, ajuga, der Gänsel. — S. králov-
ský, ostrožka polní, rytířská ostruha, del-
phinium consolida, der Rittersporn. — S.
královský také delphinium Ajacis, der grosse
Rittersporn. Us. Jg., Tč. — S., anagallis;
orea. V., Kom., Ras., D., Veleš., Us. Cf.
Slb. 333., 669., Rstp. 20., 21., 1111., 1195.

Svalníkovitý - ku svalníku podobný. S.
železinek, metrosideros corifolius. Rostl. III,
b. 419.

Svalníkový, Wallwurz-. S. voda. Čern.

Svalilý, Wälz-. Vz Svalná.

Svalovací, zum Herab- oder Zusammen-
wälzen dienlich. Jg.

Svalovač, e, m., der Herab-, Zusammen-
wälzer.

Svalovačka, y, f., die Herab-, Zusam-
menwälzerin. Jg. — S., nádoba bednářská,
ein Gefäss der Böttcher. 1693.

Svalování, n., vz Svaliti.

Svalovati, vz Svaliti.

Svalovatosť, svalovitosť, i, f., die Mus-
kulosität, Knorrigkeit. Jg.

Svalovatý, -vitý = co má svaly, boulo-

vitý, knotig. S. dřevo. Ros. — S. = masitý,
muskulös, fleischig. S-té tělo. Hlas. Ruka
v sobě s-té rameno obsahuje, loket, hrsť.

Kom.