772

Svalovci, Trichinen-. S. epidemie, ná-
kaza. Nz. lk.

Svalovčitý, Trichinen-. S. maso. Nz. lk.

Svalovec, vce, m., trichina spiralis, hlísta.
Vz Frč. 71. lá. stočený, t. spiralis. Nz. lk.

Svalověda, y. f., die Myologie. Šm.

Svaloví, n., die Muskeln. Dch.

Svalovina, y, f., hmota svalová, die
Muskelsubstanz. Šp.

Svalovitý, muskulös. Vký.

Svalový, Muskel-, Knorren-. S. dřevo,
fladrové, svalovité, D., krk, rána, die Fleisch-
wunde. Nz. lk. S. vlákno, zvazeček, míza,
hmota (svalovina). Šp.

Svalstvo, a. n., die Muskulatur. Stažli-
vosť s-a elektřinou. Nz. lk.

Svan, a. m., osob. jm. Pal.

Svanouti, vz Sváti.

Svanov, a, m., něm. Swanow, ves u Mo-
helnice; něm. Wojes, ves u Mor. Třebové.
PL., Žer. Záp. I. 104.

Svanšín, a, m., ves. Vz Tk. IV. 480.

Svantník, a, m., ves ve Vratislavsku. Pal.
D. V. 1. 140.

Svantovit, Svatovitl, a, m., byl nej-
vyšší bůh Slovami polabských. Vz Š. N.

Svar, u, m. = svaření, der Absud.
S. = svaření boule na ráfu kolovém; též
místo, kde železo se sváří, die Schweissung.
Us. — S., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

Svár, u, svárek, Rku, svára, svárka,
y, f. = sváda, váda, hádka, roztržka, der
Wortstreit, Zank, Hader, Zwist, Handel, die
Fehde, Stänkerei, das Gezänk. V. S-ry mi-
lovati, tropiti, stropiti, zbuditi, rozsívati,
porovnati, odložiti, V., rozvésti. CJB. 395.
Vyvrz buřiče a přestane svár. Mus., Č. Ze-
mané pozdvihli mezi sebou svár. Kom. Pří-
činu k sváru dáti. Sych. Sváry osnovati.
Sych. S-róv kněžských a lakomstvie mnoho.
Hus I. 382. Pro ten článek nemalá jest mezi
nimi byla svárka nemohouce se o to snésti.
Bart. 296. 28. Je tu samý svár! Us. Dch.
Staví v čeledi mnoho s-rů. Št. Kn. š. 105.
O s-řiech řéci zjevno jest, že se jich máme
varovati; Česť jest člověku lúčiti se od
sváróv, ale vaditi se ohavné; S. počíti; S.
jest obyčej ďáblóv, s. lúči od stavu nevin-
nosti; Políček někomu ve s-ru dáti. Hus I.
254., 255., 382., II. 173. Ve sváry se dáti.
Bart. Mír staví, s. boří. Rb. S-ry, nesvor-
nosti jedny k druhým napraviti i strestati
(1585.). Er. Kde husy, tu smrad a štěbety,
kde ženy, tu svár a klevety. Prov. Jg. S.
míti o česť. Johannit. Lidský s. cizí zisk.
Pk. Přijď raději později k hodům než brzo
k s-rům. Prov. Pk. Vz Svornosť.

Svař, i, f. = něco svařeného, Dekokt, Ab-
sud. Kn. lék. Vz Odvar.

Svařanov, a, m., Swařanau, ves u Vel.
Meziříčí. PL.

Svářati = hrubý oděv plátěný horkým
louhem odvarovati. Mor. Šd. -Barky svářajú
říká se na mor. Slovácku, když na uher.
Karpatech vše mhlou jest zastřeno. Šd.
Lišky svářají n. hraběnka sváří znamená
tam totéž. Tč. Vz Svařiti.

Svarha, y, f., v obecné řeči místo svadba.
A büla s. a já sem na tý svarbě taky ba.
U Domažl. Er. — S. (ne: svadba), od sva-

řiti, svařenina, vz Svar, Svař. S. = hrách
vařený s kroupami, kočičí s. Us. Mk., Psčk.,
Šg., Kf.

Svárce, e, m. = kdo sváry tropí, der
Haderer. Reš.

Svarčivosť, i, f. S. včel, die Büschel-
krankheit der Bienen. Šm.

Svářecí pec, der Schweissofen. Nz.

Svařek, řku, m., das Kompot. Šm.

Svařen, řně, f., Swařen, ves u Vys. Mýta.

Svaření, n., das Einkochen. S-ní kovu
(spojení), die Schweissung. D.

Sváření, n. = váda, der Zank. V.

Svařenice, Schwarzenitz, ves u Štětí.

Svařenina, y, f. = něco svařeného, der
Absud. Sal. Vz Svař, Svarba.

Svařený; -en, a, o, abgekocht. S, mléko.
Us. Dch.

Svarešov, a, m., Sworischau, dvůr u No-
vých hradů. PL.

Svařiti, svař, il, en, ení; svářeti, ejí, ei,
en, ení; svařovati, ein-, ab-, zusammenko-
chen, einsieden, absieden, schweissen, ver-
brauen. — co: mléko, Us., maso (ovařiti),
Us., var (pivo uvařiti), V., kovy, železo
(ohněm spojiti, schweissen), D., víno, vodu
(převařiti). Us. Svař mi trochu mléka k sní-
daní. Us. Šd. S. konopné prádlo. Prádlo se
v louhu a to v sudě (pejchovně), který má
k vypouštění nečisté vody dole díru, hněte,
potom na vodu se nosí a tam na lavici lo-
patkou vytlouká. Mor. Tč. Vz Svářati. —
co s čím kde : železo s železem ve výhni
s. Us. Svař tento kořen se rmenem v bílém
víně. Byl. — co jak. Cukr až do hustosti
s. Byl. S. železo v prut. — co k čemu:
železo k železu. Vys. — se. Mléko se již
svařilo (prevarilo; se srazilo). Us. Kd. —
čím: s. kovy ohněm.

Svářiti, svařiti, il, en, ení (svár), zusam-
menhetzen; se --vaditi se, sich zanken, mit
einander streiten, uneinig sein. — abs. Jest-
liže se vespolek s-te. Sš. II. 60. Budete-li
se s., budeť všieci zemi škoditi. Dal. — se
jak. Dobrým svárem svářil jsem se. ZN.
S. se má člověk o pravdu řádem. Hus I.
382. — se s kým (čím, za koho). BO.
Ještě soudem s. se bude s vámi. V. On sám
chce za ně se s. Pís br. Sváří se s ženú
mú. NB. Tč. 125. — se kde. Opět k vádě
přišed, ve které se dva Israelité vespolek
s-li. Sš. Sk. 82. Tiem činem s-li se před
králem. Bj. — se proč. Zemi čenichá, pro
zemi se sváří. V. Pro něž to sě s tebú sváři.
Kat. 1218. — se oč. Oč se s ním sváříš?
Br. Sváříte se co vrabci o cizí proso. Mus.
Vz S. se jak. Lom. — se proti komu.
Cato. — se o čem (hádati se . O všeobec-
ném léku sváří se. Kom.

Svařivý, schweissbar. Bc. S. železo. Vz
Svařiti.

Svárka, y, f. Pro ten článek nemalá mezi
nimi byla s. Bart. Vz Svár.

Svárka, y, f. = sváření. Dbš. 35. — S.
= svařenina.

Svarkov, a, m., Swarkow, ves u Nepo-
muka.

Svárlivec, vce, m., hašteřil, der Krakeeler.
Stänker. Dch. S-ci ti byli stranníci židov-
ničí. Sš. II. 158. - Č.