Předchozí (774)  Strana:775  Další (776) |
|
|||
775
|
|||
|
|||
Svatiti, .na Slov. — světiti.
1. Svatka, y, f. Stará s., starosvatka. Vz
Svata Na mor. Zlínsku. Brt. 2. Svatka, y, f. = příbuzná manželstvím,
zvl. mužova sestra, des Mannes Schwester. Vz Želva. — S. = bratrova žena, Frau des Bruders. Bern. — S. = mého dítěte tchýně. Plk. Svátkopeníz, e, m., das Feiergeld. Srn.
Svátkosvětil, a, m., der gern Feiertage
hält. Berl. král. 117. Svátkovati = svátek či svátky slaviti,
feiern, feriare. — jak. S. márne a sice ve smyslu mravném ... ve přesných, čistých ctnostech křesťanských. Sš. I. 196. — kde. V apokalypse duch Janův svátkuje, v jiných spisech všedňuje. Sš. Zj. 344. Svatkovice, ves v Bechyňsku u Bernar-
dic. Vz S. N. Svatněsvatý, sacrosanctus. S. sbor. Arch.
III. 417. Svatnice, e, f., zastr. — svatyně, das Hei-
ligthum. Bhm., Ctib. Svatný = svatý, heilig, geweiht. Bel.,
Sal., Sl. 175. S. den. ZN. Svatobáje, f., Paramythion, n. Dch.
Svatobartolomějské rolí, Spitalhof, sta
tek u Karlina. PL. Svatobázeň, zně, f. = svatá bázeň, die
hl. Scheu. Neosmělili tázati se ho z úcty a s-zně. Sš. J. 305., Sk. 58. (Hý.). Svatobitec, tce, m., der für etwas Heili-
ges kämpft o. einen Heiligen tödtet. Jg. Svatobor, u, m. = svatý háj, hl. Hain.
Hlas ze s-ru. Cf. Svatoháj. Šm. — S., vrch u Sušice. - S. = spolek v Praze mající za účel podporováni spisovatelů českých a oslavení památky jejich. S. N. — S., něm. Zwetbau, ves u Bochova. — S., a, m., osob. jm. Pal., Půh. I. 346. Svatobořice, Swatobořitz, ves u Kyjova.
Svatoctíti = s velikou úctou ctíti, heilig
verehren. Kam. Svatocudný, zastr. — svatočisťý, sancte
purgans. Jir. S. voda == čistící, Reinigungs-. LS. v. 54. Cf. Guda, das Reinigungsgericht. Výb. 1. 3. Cud = čistota, s. — svatočistný. Šf. Vz Očista, Bdl. Obr. 106., 108. Svatočinný = svatým činící, heilig-
machend. S. moc. Sš. I. 166. (Hý.). Svatočíslo, a, n., die hl. Zahl. Potom s.
apoštolů doplněno býti musilo. Sš. Sk. 5. (Hý.).
Svatočistný, heiligsühnend. Srn.
Svatodějný = svatočinný. Sš. I. 66. (Hý.).
Svatoduch, a, m., der heil. Geist. Jed-
nota a s. o s-chu svědectví dává. Sš. J. 269. (Hý.).
Svatodušek, ška, m., der Scheinheilige.
Us.
Svatoduší, n., die Pfingsttage. Šm.
Svatoduška, y, m. a f., Scheinheiliger,
Scheinheilige. Us. Svatodušní, -ný, den heil. Geist betref-
fend, Pfingst-. S. svátek, neděle, hod boží, svátky. D. Svatoháj, e, m., der heil. Hain. Kká. S.
93. Cf. Svatobor. Svatohavelský, Galii-. S. kostel, úrok,
plat (o sv. Havlu obyčejný). Us. |
Svatohora, y, f. = svatá hora, der hl.
Berg. Byli na s-ře svědky slávy jeho. Sš. Mr. 64. (Hý.). Svatohorský, vom heil. Berg. Jak si
krásná k milování s-ská Maria; Vypros nám požehnání, ó s-ská pani, ať víra, naděje, láska přebývá mezi námi. Sš. P. 54. (Hý.). Svatohostina, y, f. = svatá hostina, sva-
tovečeře. Sš. J. 278. (Hý.). Svatohrůza, y, í. — cit bázně ze pří-
tomnosti svaté osoby n. sv. věci pochodící, Hk., svatá, posvátná hrůza. Hý. An se ho zmocní s. Sš. Zj. 461. Svatoch, a, m , osob. jm. = Svatoslav.
Pal., Gl. 327. Svatoch, a, m. = svatoušek, der Schein-
heilige. Vz Svatice. Šd. Svatocha, y, f., osob. jm. Pal., Mus. 6. 66.
Svatochlebník, a, m., kdo s chlebem
tělo boží chce jísti. Hol. Svatojakubský, St. Jakobi-. S. kostel,
občanská škola (v Praze), výpověď z nájmu. Svatoján, a, m. 24. června pálí se S.:
chasa mužská nakopí tí hromad haluzí, do prostředku každé kupy zakládá se máj atd. Vz Sš. P. 734. Svatojánek, nku, m., druh štěpů pla-
ných. Us. Dch. — S. = svatojanská muška, Johanniswurm. Msk. 32. Svatojánka, y, f. — svatojanská muška.
Vz Svatojánek. Svatojanky, pl., f., druh hrušek.
Svatojanský, Johannis-. S. kostel, klá-
šter. — S. — co o sv. Janě bývá, Johannis-. S. plat, oheň. Vz S. N. — S. jablko, der Johannisapfel; chléb n. žito n. matečné žito, námel, das Mutterkorn a 2. lusk kožitý, ne- pukavý, s tlustou a masitou vnitřní vrstvou, das Johannisbrod; koření = krevničník; kvítí, die Johannisblume, Chrysanthemum leucan- themum; muška (svatojánka). Hoří, hoří sva- tojanský ohníček, nakládal ho ten volačí syneček; hoří, hoří s. lalija, nakladla jí ta volačja Marina. Sš. P. 734. Oči jeho leskly se jako s. mušky. Stnk., Jg. Vz S. N. — S. hory, Johannisberg, ves u Svín. Svatojirský, St. Georgi-. S. termín, úrok,
kostel a klášter (v Praze). Jg., Pal. Svatokateřinské lázně, St. Katharina-
bad, lázně u Počátek. Svatokon, u, m. = sv. úkon n. výkon,
die hl. Handlung. Sbírka almužny jmenuje se s-nem. Sš. 1. 368. (Hý.). Svatokrádce (dle Rukojmě), e, svato-
krádežník, a, m., der Kirchendieb. Kom., V. Ten, jenž vládne, přikazuje-li proti vóli boží, jako falešný svědek boží a s. jmá jmien býti; Všichni tací jsú zloději, lotři a s-ci. Hus 1. 91., 339. (221., 451.). Vz Rb. 272. Svatokrádcový skutek učiniti. BO.
Svatokrádež, e, f. = odcizení, porušení
n. i neslušné užíváni něčeho svatého, Bohu a cti jeho posvěceného, der Kirchenraub, -diebstahl V. Vz S. N. S. páchati. Gníd. Svatokrádeže se dopustiti, dočiniti. Us. (Hanebná popova) vina bude s-žem (m.!). Št. N. 140. S. jest buď osobná, persönlicher Gottesraub, sacrilegium personale, neb věcná, sachlicher G., s. reale, aneb místná, örtlicher |
||
|
|||
Předchozí (774)  Strana:775  Další (776) |