780

rina, ves u Přimdy; němec. St. Katharina,
vsi u Richemburka, u Kutné Hory a sa-
motu u Přibyslavi; Sv. Kateřinka, Katharein,
ves u Opavy; Sv. Máří, nemecky St. Mařa,
ves u Vimberka; Sv. Markéta, St. Marga-
reth klášter u Prahy a samota u Horaž-
ďovic; Sv. Studénka, Heiliges Bründel, ves
u Koryčan na Mor.; Sv. Trojice, sam. u Ml.
Boleslavi a u Pardubic; Svatá Voršila, St.
Ursula, ves u Budějovic; Svatava, němec.
Svatawa, ves u Tábora; Sv. Anny grant
St. Annagrund, předm. v Brně; Sv. Kate-
řiny hora, Katharinaberg, mě. u Mostu; Sv.
Kříže. Heiligenkreuz, ves u Rokycan; Sv.
pole, samota u Smíchova; Sv. pole, Hei-
ligenfeld, fara u Prahy; něm. Heiligfeld,
ves u Dobříše; němec. St. Maria, samota
u Přelouče; Sv. pole dolejší, Unter-Heilig-
feld., samota u Dobříše; Svatý Haštal, St.
Kastul, ves u Křelovce; Svatý Havel, St.
Galius, samota u Kouřimi; Sv. Ivan pod
skalou, St. Johann unter dem Felsen, ves
u Berouna; Svatý Jakub, St. Jacob, ves
u Kutné hory a fara u Písku: Sv. Jan, sa-
mota u Středokluk; Sv. Jan, St. Johann,
ves u Uhl. Janovic, samota u Něm. Brodu
a u Čáslavi; něm. Podskal, samota u Chrasti;
něm. St Johann Nepomuk, .samota u Bene-
šova; Sv. Jan na kopci, Johannesberg, ves
u Králového Hradce; Sv. Jiří, St. Georg,
ves u Vys. Mýta; Svatý Kilian. St. Kilian,
ves u Mníška; Sv. Kříž, Heiligkreuz, ves
u Rychnova; něm. Heiligenkreuz, vsi u Plané,
u Němec Brodu a samota u Čáslavi; Sv.
Matiáš, St. Mathias, ves u Prahy; Sv. Michal,
St. Michael, samota u Přelouče: Sv. Mikuláš,
St. Niklas, vsi n Hlinska a Vys. Mýta; něm.
St. Nikolai, ves u Kut. Hory; Sv. Pankrac,
Pankratz, ves u Prahy; Svatý Prokop, St.
Prokop, samota u Prahy; Sv. Štěpán, St.
Stephan, ves u Zbirova; Svatý Václav, St.
Wenzel, samota u Zbraslavic; něm. Wenzels
berg. ves u Nov. Města nad Metují; Sv.
Vavřinec, St, Laurenz, škola u Zbirova; Sv.
Vojtěch, St, Adalbert, ves u Teplé; něm.
Elsehtin, ves u Vimberka; Svatý Vojtěch
u Hájku, něm. Hájek, samota u Mělníka,
PL. Vz S. N. — S. duch = svatodušní
svátky, das Pfingstfest. Ten čtvrtek před
sv. duchem. Gl. 328.

Svatyně, ě (zastr. svatina), f.. gt. pl. svatyň
nebo svatyní (vz -yně). S. — svaté místo.
modlitebnice, kostel, chrám. S. N., Ž. wir,
82., 13., V., BO., Kom. Der Tempel, Gas
Heiligthum. Do s-ně přibyti, u s-ně bydleti:
Oltář kadidlný stál ve s-ni. Sš. J. 64.. 11.
125. (Hý.). Nejvyšší kněz do s-ě vcházel.
Kom. Neposkvrníme svatyně boha našeho

obětmi cizími. Flav. - S. = svatá věc vůbec

(zastr.,), etwas Heiliges, ein Heiligthum. —
S., oběť, sacrificium. Ž. wit. 140. 2.

Svatynný, Tempel-. S. kamení, opona.

Svatyňský, Tempel-. S. věci. BO.
Svávole, vz Svévole. Mor., slez. Kch,
Klš.

Svávolný — svévolný. Na Moravě a ve

Slez. Klš.

Svaz, u, m. = čím něco svázáno jest, das ;
Band. V. S. souvisí s vez, vazъ. vinculum.

Mkl. B. 36. Pobožnosť a spravedlnost', jenž
jsou svaz a podstata zemí. Skl. V. 303.
Učinili s. přiezni mezi sebú. Bj. On svazy
potrhal. Kom. — Svaz v těle, die Sehne,
Flachse. V. Žíly a s-ové. Br. Vz Schd. II.
329. Svazy obdélné, Längsbänder, děložné,
loketní, Ellbogengelenksband, Nz. lk., měš-
naté, Faserkapsel. Nz. S. příčný, Querband,
n. Sp. S. přídatný (přední), hrotů (výčnělků),
obloukový, základový, hlaviček, kuželovitý
šíjový, paprskovitý, zakrvavělý, kosočtver-
cový. Vz Nz. lk. — S. = pouto. Svěžte jej
železným svazem. BO.

Svazadlo, a, n. = svaz, das Band, die
Sehne. Sal.

Svázání, n., das Zusammenbinden. S-ni
provazy (instr); s-zání kostí chroustačkou.
Krok, S. psa s tistú. Lex. vet. S. chrustné,
knorpelige Gelenkfügung. Nz. S. přiezni a
tovařrišstva mezi lidem. Hus III. 204. — S.
knihy, Einband, m. Knihy knihaři k s. dáti,
zum Einbinden. Kom.

Svázanosť, i, f., die Verbindung. Spoje-
nosť a s. tvorů. Kom.

Svázaný; svázán, a, o, zusammengebun-
den. Chodí jako s. (líně). Chodí, jakoby
měl nohy svázané. Hš. čím: žádostí,

Jel., milostí. V., dnou (stížený). Jel. Vz
Svázati.

Svázati, sváži (zastr. svíži), svaž (zastr.
svěž), sváže (íc), zal, án, ání; svazovati —
vázáním spojiti, zusammenbinden, knüpfen;
slepiti, zusammenfügen; sestaviti, spojiti,
zusammenstellen, vereinigen; stužiti, zusam-
menziehen, binden. — abs. Jinak on (Bóh)
svazuje a rozvazuje a jinak cierkev. — co,
koho: niť, knihu, smečku, zloděje. Us. Sva-
zovati konce (po opici hned zase píti). Ehr.
Sviežíce rucě jeho i nohy pusťte ho v tem-
nosti. Hus II. 379. Dyž je začal svazovati,
ona počala plakati; Dyž ho svazovali, na
maměnku volal: Má maměnko milá, s-vat
mňa nedaj. Sš. P. 114., 569. Svázalo ho
smilstvie; Herodes popadl jest Jana a s-zal
a vsadil ho do žaláře. Hus I. 202.. II. 15.
koho zač. Od pana faráře za ruky svázaný.
Ss. P. 277. — co, koho jak: v hromadu,
V., psy ve smečku. D , někoho v kozelec,
v kozla. Ros. S. do kozla, do kozelce, do
hromady. D. Vše české skutky v jedno
svázal. Dal. 1. S. haluze do otépek. Kn.
poh. 611. Ale ho svaž do šátečka. Sš. P.
209. Již dal se na smrť svázati moha všecky
do pekla poraziti. Hus 1. 185. — v čem.
Aby nebyl svázán ve své žádosti. Hus I.
260. — co, koho čím. S. řetězem. Br. Až
nám p. farář štóló ruce sváže; Horno je mi
horno na mojom srdečku, jak by mě ho
svázal červenú šňúrečkú; Svázalas mně
křídla hedbávím sňúrečkú, nemožu uletět
za jinú děvečkú. Sš. P. 22: , 249., 657. Ne-
mohli sú jemu dáti odpory v řeči, neb jest
jim pravdú ústa svázal. Hus II. 400. Svázav
jeho tesknými okovy přivedl do Babylona.
BO. S. obilí pobřisly, V., někoho provazem,
V., Br., lýkem, Rkk. 60., něco lepenkou
(slepiti). D. — co kde. Cožko-li svížete na
zemi, bude svázáno i v nebesiech. Hus II.
158., III. 217., Br. Sváže náš (pan farář)
u oltáře. Er. P. 290. — co komu: ruce,