781

Kom., ruce a nohy. Hus II. GO. Na Peršténě
štyří kněží kážou, poď má milá, ti nám
ruce svážou; Kup mi radši pentličky, co si
sváženi ručičky; Svázal sem jí ručky na mú
milú dušku, už mám z ní ženušku. Sš. P.
356., 391., 657. (Tě.). Dna obě nohy mu svá-
zala. Bl. Živ. Aug. 56. Byl tu, kde všem
čertům ocasy svazovali. Prov. — co kde
čím. Někomu ruce za zády lýkem s. —
se s kým (jak, v co). Pes se s čubkou
svázal. Us. Č. Též o vlcích, liškách atd. Šp.
S-zati se s kým v boj. Troj. S ciesařem se
v přiezni svázal. Dal. 114. Nejednu panenku
s mládenečkem sváže. Sš. P. 431. A tak
tqto osmé prikázánie svázáno jest s jinými.
Hus I. 221. Bože mój, otče mój, s kým mi
len svet sváže (= komu mě dá za muže)?
Sl. ps. II. 5. 166. - proč kde, aby. S-li
zloděje pro velikou krádež v zahradě před
mýma očima provazem, aby neutekl. Os.

Svazba, y, f., der Verband. Us.

Svazcový, Flechsen-. S. neohybnosť. Ja.

Svazček, vz Svazek.

Svazec, zce, m. = malý svaz, sval, svalení,
die Knochenschwiele. Ja.

Svazečenka, y. f., phocelia. Rostl. I.
244. a.

Svazečkovitý, büschelartig. Miner.

Svazečnatý, büsehelig. Nz. S-té květy.
Rostl. III. b. 496.

Svazečný, büschelförmig, büschelig. ge-
büschelt. Slb. XLVII., Rst. 499.

Svazek, zku, svazeček, svazček, zečku,
m. Vz Svaz. — S. = čím co svázáno jest,
das Band. S-y cévní. Schd. II., 162., Kk. 7.
S. svalový, Muskelbündel. Šp. S-ové těla.
D. lidové spolu se drží svazky ustavičnými
v míře přislušné. Kom. A rozvázán jest
svazek jazyka. Br. — Prenes. S. milosti
a přátelství; nejtužší s-zek aneb uzel přá-
telství; s. krevnosti. V. S-ové slov. Jel. S.
společného obcování lidského. Br. S. lásky
je spojil. Troj. S. manželský. D. S. služební.
Er., příčinný (Kausalnexus). Hš. S. čelední,
obecní (Gemeindeverband); odtržení od s-u
státního, Losreissung vom Staatsverbande.
J. tr. S. mistrů, cechovní. Sp. Ve s. s kým
vniknouti; Manželského svazku rozvázati
nelze; Logický slov s.; S-ky rodinné podlé
věčných zásad křesťanské víry upraviti. Sš.
I. 4., 156., J. 212., II. 137. (Hý.). Svazkem
bázně a milovánie božieho svázáni sú. Hus
III. 59. Manželstyie jest s. nerozdílný. Hus
III. 200. (Tč.). Žádného jistějšího s-zku ve
přátelství není než shoda a spoj porady a
vůle. Kmp. S. pokoje. ZN. — S. - něco svá-
zaného, zvl. z několika částek, das Gebünde,
Bündel, Packet, Päckchen, der Bund, Büschel,
Ranzen, die Partie. Jg., V. S. spisů, strun,
der Bezug, D., listů, ein Pack, Žer.; s. nití
moravský (120 nití), český (128 nití), Chmela;
s-zek česneku, lnu, der Kloben, per, klíčů,
Bund. Us. S. obilí, slámy, sena (vz Otep);
cibule a česneku: vrkoč, pleten, Bündel;
křoví: vál, válek, janek; trávy: nářitek;
hrachoviny: snopek. Šp. S-zek v botanice,
chomáč, der Blütenbüschel. Nz. Vz Rst. 499.
S. vláknový, das Fasergewebe. Šp. Svazek
ptáků (der Spiess, 4 větší ptáci (Ganzvögel)
n. 8 drobných ptáků (Halbvögel) svázaných).

Šp. — S. = více listů n. archů sešitých, sešit,
das Heft. — S. = spolek, der Bund. Zlob.

Svázeti, vz Svésti.

Svázka, y, f. S.„ vrchní, hambalek vrchní,
der Spitzbalken. Šp. S. na plti, das Floss-
band.

Svazkovitý = chomáčkovitý, fascicularis,
büschelartig. Rst. 500.

Svazkový, Band-. S. básník (který píše
mnoho svazků básní). Kos. Ol. I. 191.

Svazkozub, a, m., desmodus, savec řa-
sonosovitý. Ssav. 166.

Svazkule, e, f., dorthesia, hmyz rovno-
křídlý. Krok II. 264.

Svaznosť, i, f., die Bindbarkeit, Jg.

Svazný = málo sporý. Obilí je s-né =
jde ho mnoho na mandel, jest tedy slabé.
U Chrud. Kd. U Rychn. Ntk.

Svazoprstý. S-tí ptáci, srostloprstí, syn-
dactyli, die Heftzeher.

Svazosloví, n., svazozpyt, u. m,, die
Sehnenehre. Srn.

Svazovací = spojovací, verbindend, Ver-
bindungs-, Verknüpfungs-.

Svazovadlo, a, n., čím se co svazuje, das
Band. Us.

Svalovanec, nce, m., moučné jídlo, jež
v ubruse jsouc zavázáno se vaří, der Pudding,
Us. Č.

Svazování, n., das Zusammenbinden. Dvě
kron. 363.

Svazovati, vz Svázati.

Svazovina, y, f., Bindegewebe, n.

Svahovitý, svazovatý, ligamentosus,
sehnig. Nz. lk., Byl., Reš.

Svazový, Sehn-. S. spojení, syndesmosis,
Verbindung durch Bänder. Nz. lk. S. žíla,
die Sehnader, V-, dna. Čern.

Svazulka, y, f., nosodendron, hmyz zlo-
menokrídlý. Krok. II. 253

Svážení, n., das Zusammenführen. V hor-
nictví = vození po svážné, převozka svážná,
die Bremsbergförderung, Hř.

Svážeti, vz Svézti.

Svážidlo, a, n., das Gegengewicht. Šm.
Vz Svažovadlo.

Svážiti, il, en, ení; svahovati, svažovati =

dolů vážiti, tlačiti, herunterdrücken. — co.
Svaž mi to maso. — se = nahnouti se, sich
neigen: na váze ubyti, sich einwägen. Jg. —
se od čeho: od směru. Dch.

Svážka, y, f. = svážení, das Zusammen-
führen. S. dříví. Víd. list. Dnes na nás čeká
ještě trojí s. (obilí atd.). Us. Hý.

Svážná, é, f. == svážná střída v hornic ,
der Bremsberg. Dvoustranná s., beidersei-
tiger, zweiseitiger Bremsberg oder Brems
Schacht. Jednostranná s., einseitiger B.;
dvouvozná s., zwei-, doppeltrümmeriger B.
Hr. S. kladka, s. kolo, s. kotouč, die Brems-
scheibe; s. výška (traťová), die Bremsberg-
höhe, Abhauhöhe; s. jáma, s. komín, der
Bremsschacht; s. pole, das Bremsbergfeld;
s. stroj (brzdný), die Bremsvorrichtung; s.
pilíř (obradní), der Bretnsbergpfeiler; s-žný
vrat, die Bremshaspel. Hř.

Svažný, was leicht ein Uibergewicht
nimmt. Us.

Svažovadlo, a, n., das Gegengewicht.
Šm. Vz Svážidlo.