794

děje v tom s-tě. Na chudobných s. stojí.
Koll. To může věděti celý svět. Co tomu
řekne s.? Syn můj jest stu podobný (způ-
sobilý). Učený s. (lidé). S-tu výhost dáti;
Milovati s. Kaziti s. (život) ptákům a jiným
živočichům. Zlý svět (život) s někým míti.
O živý svět ne, s. světoucí, pod s-tem, kde
celý s. Pod s-tem jest mi protivný. Nemohu
ío najíti pro živý s. Nechce se jim odtud
pro živý s. Ti páni nás drou, co s. volá.
Us. Věc všemu s-tu známá (vůbec známá).
Ros. Z kláštera opět do s-ta se vrátiti. Jg.
S-tem pohrdnouti. V. Okusíš vrchovatě, po
čem psota na s-tě platí. Pán Bůh vysoko,
král daleko; pravdy a spravedlnosti v s-tě
málo. Prov. Jg. Ještě nebyl ve světě ten
rod, jenž by trefil každému v hod. Kor.
Z toho s-ta odejíti; Na onen s. appellovati;
Všechen na onen s. hledí; Nebudeť s. s di-
vokými husami hlídati (vz Smrť); Světem
páchnouti; Toť je, co s. volá (co se svě-
tákům líbí). Vz Zhýralý. 0. Však se mi
s tebou s. nezaváže (nebudeme svoji. Vz
Manželství); S. nic není než změť; Svět se
mění a my v něm; Užívej s-ta, dokud hoví
léta; S. mu kvete (vz Štěstí). Č. Dějiny,
dějepis světa. Nz. Jaký s., taký květ. Vz
Zvyk; Nikdo celému světu koláčů nena-
peče; Světe, ty panuješ (nedůslednost ve
s-tě). Lb. S. každému mil, ale přijde se roz-
loučiti s ním. Pk. — S. = kus, das Stück.
Má veliký s. lesa, pole atd. Mor. Brt. —-
S. --- ženský běh, měsíčné, das Monatliche,
die Menstruen. D., Bdl. — Nový svět (ulice
v Praze), die Neue Welt.

2. Svět, vz Svatý.

Svěť, i, f., zastr. = rada, porada, der
Rath. MV. Nebo s Vlastú s. jmiejechu. Dal.
k. 11. Křestěné ni světi nciměchu. Rkk.
48. Dokonavše svěť povstalo 12 starců. Ld.

Světácký, weltlich. S. člověk, tulák Vz
Světák.

Světáctví, n., die Verweltlichung, Dch.,
der Weltsinn, das Weltleben.

Světačiti, il, ení — světácky živu býti,
hýřiti, liederlich leben, der Welt nachhän-
gen. Mrhal a světačil, dokud groše měl. Č.

Světacka, y, f., das Weltweib. — S. =
tulačka, die Vagabundin. D.

Světák, a, m. Vz Zhýralý. Kom. — S. ---
tulák, der Vagabund, D.; šumař. Us. Msk.

Světa matka, y, f. — matka světa. Diana
za velemáteř či s-ku odbývala. Sš. Sk. 227.

Světan, a, m. = dvořan, der Weltmann;
světoobčan, der Kosmopolit. Balbi.

Světanství, n., der Kosmopolitismus.

Světaobčan, a, m. = světan.

Svetár, u, m. — svícen, der Leuchter.
Slov. Dbš. 167.

Světba, y, f. — svěcení, svetitъba (Mkl.
B. 217.), die Weihe. Svátosť s-by kněžské.
Sš. II. 306.

Světboh, n, m., osob. jm. Pal. Rdh.

Světce, něm. Swietce, ves u Jindřichova
Hradce. PL.

Světě = svaté (Kateřině). Kat. 1182.

Světec, tce, m., Schwatz, ves u Teplice;
S. Bedřichův, Schweiz, ves v okr. moste-
ckém; něm. Schwitz, ves u Veseřic. PL. Vz
S. N., Tk. III. 58. — S. — svatý, ein Hei-

liger. A s ním (zjeví se) světcěv tisúc. Hod
sv. Máří., Ž. wit. 11. 2.

Světecký, ého, m., osob. jm. Vz S. N.

Světější, vz Svatý.

Světek, tku, m. = malý svět, kleine Welt.
St. skl., Koll., Výb. I. 1105. 31. — S. =
svědek. Vz Svědek (začátek).
Světélko, vz Světlo.

Světelkování, n., das Phosphoresciren.
S. nerostů, vz Bř. 61., Schd. II. 18. S-ní
mořské, vz KP. II. 185. Propast temného
s. Sš. L. 104.

Světélkovati — světlo po tmě vydávati,
jako shnilé dřevo a jiní světlonoši, leuchten.
— Světélkuje, blýská se, es wetterleuchtet.
Us. Jg.

Světelné, ého, n., das Lichtgeld. Šm.

Světelnice, e, f., die Lampe. MP. II.
148., BO., Bj., Nz.

Světelný = ku světlu se vztahující, Licht-.
S. paprslek. Tab. lid. S. služebnost. Brikc.
S. úkazy: červánky, duha, kolo sluneční
n. měsíční, soumrak, třpytění se hvězd atd.
Vz S. N. S. vrstvy v rourách Geisslero-
vých; s. dojem, rychlosť a trvání jeho; s.
ether. Vz KP. II. 242., 159., 120. S. loď,
das Leuchtschiff, okno (v hora.), das Licht-
loch, obraz, das Lichtbild, oblouk, der
Lichtbogen, záře, der Lichtglanz, plyn, das
Leuchtgas. Dch. Aby zářil barvami s-ými.
Us. S. kameny, Leuchtsteine. Nz.

Světelska, samota u Skalice.

Světelský, optisch. Mus. 11. 436.

Světelství, n., die Optik. Sedl. F. II. 7.

Světenka, y, f., svietenia. Rostl. I. 220. a.

Světí (Svět, Světy), n., ves u Poličky.
Vz S. N.

Světice, e, f = svatá, die Heilige. V MV.

nepravá glossa. Pa. K s-cem putovati. Br.
-- S., něm. Swietitz, ves u Říčan; něm.
Zwettnitz, ves u Teplice. PL.

Světicí biskup, der Weihbischof.

Světidlář, e, m. — loučar, der Kien-
spanverkäufer. Mor. Sd.

Světidlo, a, n. = čím se svítí, ku př.
louč, dračka, Kienspan, m. Strsl. světilo, lux,
příp. -lo. Mkl. B. 97 (Hý.). Nebeská s-tidla
(hvězdy). Kon. S. nohám mým slovo tvé.
Ž. wit. 118. 105. Dle Gb. vydání: Svietlosť
noham mym slovo tve. Přišel k nim, když
byli s. rožhli; S. shasila. NB. TČ. 76., 85.
Jeví se oni co s-dla. Sš. II. 169. Zamrkl
šohaj mezi dolinama, svítí mu děvča dvěma
s dlatna; U Martínků na rohu, mají dívku
z tvarohu a pacholka ze světidel, já sem
ho tam včera viděl. Sš. P. 403., 687.

Světiliště, ě, n. svatyně. Krok. 2. 507.

Světina, y, f. = svatina. Vz toto. Sš.
Mt. 104.

Světinov, a, m., Swietinow, ves u Zďáru.
PL.

Světislav, a, m., osob. jm.

Světitedlnice, e, f., die Lampe. S. po-
tuchne. BO.

Světitel, e, m., der Weiher. Jg.

Světitelný. V gloss. 13. stol. Mus. 1880.
123. S. chléb. BO

1. Světiti, svěť, -tě (íc), il, cen, ení; svě-
tívati — svaté činiti, Bohu obětovati, weihen,
heiligen; nepracovati, leiern, feierlich bege-