795

hen. Jg. V gloss. 13. stol. Mus 1880. 123. —
abs. S. a zaháleti. Reš. Mnozí se holí, řídcí
světí (ne každý hodí se za kněze). Prov. —
co: školu, svátek, den (nepracovati) atd.
Us. Světí Míchala (pije; bryndá nápoje).
Us. Šd. S. vodu, sůl, palmy, víno, svíce,
sochu atd. Us. Šd. Tam památku veselí
tvého s. budu. Žer. 11. S. věc n. osobu —
od služby světské odrůzniti a jediné službě
boží přivtěliti. Sš. Sk. 150. Post' pateček,
svěť svateček, požehna ti Bůh stateček. Sš.
P. 787. S. ciesaře. Dal. 107. S. neděli, Hus
I. 112., 369., kostel, Ib. I. 303., den svá-
teční, 1b. II. 73., 373., 409. Neděli s. jest se
od hřiechu zdržeti, diela tělestného pone-
chati a pilnosti světské a o Bohu mysliti,
jemu slúžiti a všichnu snažnost' k svému
spasení libě přiložiti. Hus II. 409. Buoh
přikázal jediný den do téhodne s. Hus II.
410. S. půst. popy. BO. Martinka rád svě-
tívá (rád dobře papá). Kdo Martinka často
světí, husy, koury mu zaletí (statek dýmem
mu vyletí), dům, dvůr, louku i dědinu při-
vede vše na mizinu. Prov. — koho nač:
na kněžství, na biskupství. D., Dal. 5tí., Br.
— co komu: život svůj Bohu (obětovati),
D., někomu svou píseň s-titi. Puch. — co
za co: Turci pátek za neděli světí. Vrat
67., Mk. — co čím s kým: něčí svátek
s přátely hodováním s. Někoho holí světiti
(bíti). Kto tě knězem světil. M. Olejem ho
světiv zmazal. Hus I. 180. — koho kde:
v kostele. Us. Filibert kostely po Praze
znova s-til. Let. 115. Jméno božie sě v tom
rodu světí, když sě vôle božie naplní. Hus
I. 327. — čeho: kněží, kostelů, šp. místo
co: kněze, kostely. Brt. — proč. Netoliko
z peněz světí žáky ale i pro přízeň. Hus
I. 417. Pro penieze duchovně malomocného
světil; S. oltáře z peněz. Hus I. 418. Onen
pro obroky na kněžstvo sě světí, by těch
nebylo, nesvětil by se. Hus III. 171. —
jak. A jeho s velikú ctiú světichu. Dal.
129. — k čemu. Když jest svěcen k bi-
skupstvie, co jest dal, bylo jest zlato, co
jest ztratil, byla jest duše. Hus III. 235. —
kdy. V svátek s. Hus I. 121. Každá víra
jinak světí: Turci v pátek, židé v sobotu,
křesťané v neděli a ševci v pondělí Bayer. —
se s čím — dlouho něco dělati. Us. Tr.

2. Světiti se, il, cení — odměniti se, splatiti,
vergelten. Tkad. — čeho. Dokavadž bych
té puol druhé kopy grošuov se nesvětil.
Výb. II. 347., 17.

Světitosť, i, f. —jasnost, zřejmosť, die
Klarheit, Jg.

Světitý — zrejmý, klar. S. jako slunce.
D. S. láska. Dříve nežli přijde den Páně
veliký a s-tý. Sš. Hc. 57., Sk. 22. Toť s.
hanba, es ist Schande und Spott, pravda.
Us. — St. skl. Pro hanbu s-tou (v jižních
Čech.). Kts.

Světivý = jasný. Vký. Cf. Světitý.

Světka, y, f., smyšlené jm. žen. Puch.

Světlá, é, ť. S. nad Sázavou, Swietla,
mě. v Ledecku; něm. Zwettel, mě. v Doln.
Rakousích. Vz S. N. S., Swietla, vsi u Vla-
šimi, Skalice, Kostelec nad Orlici, u Lom-
nice v Jičínsku, u Čes. Dubu, u Sušice,
u Telče; samota u Votic, myslivna u Zdou-

nek; S. horní a dolní, vsi u Ml. Vožice;
něm. Swietlay, osada v Tannvvaldsku. PL.
Vz Tk. IV. 364., 381. — S. Karolina (Joh.
Mužáková), čes. spisovatelka. Vz S. N.

Světlák, u, m., na Slov. = chrpa polní,
modrák, centaurea cyanus. FB. 46., Rstp. 930.

Světlanosič, e, m., der Lichtträger. Reš.

Světlárna, y, f. = maják, der Leucht-
turm. Koll. Vz S. N.

Světlava, y, f., Swettlau, ves v Hradišť-
sku na Mor. Jg.

Světle = jasně, licht, hell. S. bílý. V.
Světle se ukázati. I). — S. = srozumitelně,
zřejmě, deutlich, klar, verständlich. Tomu
s. odporuje. K dluhu s. se přiznati. Ms. S.
něco dokázati, V., prokázati, NB. Tč. 157.,
praviti Br., říci, D., věc předkládati, Kom.,
rozkázati. Bart. 220. 5.

Světlé, ého, n., Swietly, ves u Boskovic.
PL. Světlé dolní a horní, Unter-, Ober-
Zwiedlern, vsi u Krumlova. PL.

Světlec, lce, m., klášter. Vz Tk. I. 432. —
S., světlé těleso, Lichtkörper, m.

Světlení, n. S. či exponování desk světlu.
Prm.

Světleti, el, ení = světlým se díti, licht
werden ; na Slov. sinati, bläulich werden. Bern.

Světlice, e, světlicka, y, f., na Moravě
světýlko (Hý.) = bludné světlo v bahnitých
místech, das Irrlicht. V bahně hrály svět-
ličky. Puch. — S., na Sloven. = světnice.
Slov. Plk. Prv než vstúpiš do světlice, na
dvere zaklopaj. Slov. Tč. Světlice, která
nemá okna ani dvéře. Hdk. C 82. Vejdi
do světličky. Sš. P. 147. — S-lice, rost-
lina, carthamus, die Bürstenpflanze. S-lice
obecná n. barvířská (žlutidlo, planý šafrán),
carthamus tinctorius, der Safflor, Šfk. 588.,
FB 46., Čl. Kv. 204., Rstp. 933., Slb. 403.,
vlnatá, lanatus, kretská, creticus. — S.,
camera. lucida, lichte Kimmer, optický pří-
stroj, jímž se vzdálené předměty na papíře
okreslují. Nz. Vz S. N., KP. II. 138. - S.,
Swietlitz, ves u Humpolce.

Světlicový, od světlice. S. žlutina, das
Gelb ces Safflors. Chym. II. 171., Šp.

Světlíček, čka, m., das Johanniswürm-
chen. Na Ostrav. Tč.

Světlík, u, m. — lucerna, Laterne. — S. =
otvor ve střeše sklem pokrytý k osvětlení schodů
atd., das Oberlicht. — S. = světlice, bludné
světlo, das Irrlicht. Mor. Šd. Po bahnách
s-ci chodá. Na Ostrav. Tč. S. vede v noci,
švarné děvče ve dne. Slez. Tč. Vz Připlá-
polati. — S., a, m., osob. jm. Sd. — S., u,
m.. Photogen, n. - S., rostlina, euphrasia,
das Hirnkraut. S. lékařský, e. officinalis,
gemeiner Augentrost, Kk. 189. Rstp. 1153.,
žlutý, e. lutea, ambrožka, e. officinalis. Byl.,
FB. 5!). S. zdravinek, e. odontides, luční,
e. pratensis, lesní, e. nemorosa. FB. 59. Cf.
Čl. Kv. 246., Slb. 306. - S., Kirchschlag,
ves v Krumíovsku. S. N. — S., německy
Swietlik, dvůr u Budějovic. PL.

Svěllikovsky dvůr u Středokluk. PL.

Světlina, y, f. — světlé místo, lichter
Fleck. — S. = svíce. Uhotoval jsem svět-
liny Kristu mému. Ž. wit. 131. 17. Dle Gb.
vydání: vhotoval sem svieczen pomazan
memu. — Na Slov. = modřina.