796

Světliště, ě, n., der Lichthof. Rk.

Světliti, il, en, ení = světlým činiti,
lichten. — co: les (= prosekávati), Um.
les., věc, myšlénku, temné místo ve spisu.
Ros. Pradlena světlí tenké prádlo (= činí,
aby mělo světlou, bílou barvu). Mor. Šd.

Světlnice, e, f. — světnice. — S. - lampa,
die Lampe. — S. = lucerna, die Laterne.
Žena světlo v s-nici rojžhla jest. Hus II.
260., 265., 26tí.

Světlo, světélko, a, m. S. od svit (svit-
nouti, strb. svьtnati). Gb. Hl. 144. S. jest
příčina jasnosti, das Licht. Vz více v 8. N.,
8chd.II. 234., KP. II. 117. S. drumondské,
elektrické, elektrické ve zředěném vzduchu,
elektrické ve zředěných plynech, s. hořícího
drátu magnesiového, s. jednorodé, lom jeho,
s. polarisované, rychlosť jeho, s. složené.
Vz KP. II. 124. (131. 154.),131. (154., 218.),
241., 124,, 140., 136., 124., 120. (123.), 140.
Cf. Ib. 404. 8. měsícové, sluncové. BO. S.
dáti (osvítiti); ze světla červený; za světla
(dokud den trvá) někam přijíti; na světle
státi (cloniti); knihu na s. vydati; na světlo
nechoditi (tajiti se), na světlo vyjíti (ukázati
se), na s. vyvedenu býti (naroditi se). V.
Slunce, hvězdy vydávají s. Jg. S. proráží
skrze oblaky; s-em prorážeti: na s. vynésti,
vydati, přivésti (na svět). D. Svrchní s-tlo,
das Oberlicht, bočné, noční s.; Něčemu na s.
pomoci. Dch. S-tlo sluneční, zodiakalné či
zvěrokruhové (Zodiakal-); světélko hvězdité
(padajícíhvězda, die Sternschnuppe); světélko
filosofické, lumen philosophicum, v lučbě; kří-
žení s-a, die Interferenz des Lichtes; s. a
stín. Nz. Pocit, obraz s-la. Nz. lk. Odrážení,
odraz, odraznosť s-a; odražené, odrážené s.;
s. vržené se láme; síla n. důraz s-a (svet-
losť), paprsek s-a. Nz. S. silné, pronikavé;
okno pro s. Us. Pravda dlouho utlačována
jsouc přece přijde jednou na s. Kmp. Oblud
s-a, die Aberration des Lichtes. Š. a Ž. S.
se odráží, se láme, se rozkládá, se rozpty-
luje. Než zvíme, kde se ve tmě s. skrývá,
vlastnímu zraku světla již ubývá. Shakesp.
Tč. Pusť od sebe s., ó slunce jasné, bez
tebe nám svíce života hasne. Sš. P. 57.
Něco na s. vynésti. Bart. 4. 3. Každý, kdo
zle činí, nenávidí s-la a nejde k s-lu, aby
nebyli trestáni skutkové jeho. Hus II. 213.
Kdo činí pravdu, jde k světlu, aby byli
zjeveni skutkové jeho; Člověk nenávidí
s-la, když zle činí, neb když chce spáti,
neb když blázní; Neb což jste v temnostech
řekli, bude v světle řečeno; Tak svěť s-tlo
vaše před lidmi, ať by viděli skutky vaše
dobré. Hus II. 213., 217., III. 10. (Tč.). 8.
podstatné, s. odrážené, odbíjené od prvo-
světla; prvotné, odvozené, podružné; Ješto
hvězdy svítí s-lem smyslným, apoštolé s-lem
myslným a duchovným; S. pravé, pravdivé
či piavedné; s. nedokonalé, dokonalé, dru-
hotné, odvodné; Sami blaženci v nebesích
zvláštního s-la, s-la slávy potřebují, aby ...;
S. pravé, dokonalé, nedokonalé, liché, vzta-
žité, naprosté, absolutné, prvotné, nestvořené,
bytelné, potažité, duchovné, nadpřírodné, od-
věké. Sš. J. 18. S. osvěcuje, zahřívá, rostí,
všady proniká, všecko oživuje. Sš. II. 105., II.
169., Mt. 73., Sk. 18., J. 17., 18., 25., 139.

(Hý.). Není s-tlo jen v oknách, za okny ho
ještě více. Pk. Zjevné i tajné věci na jevo
(na světlo) vyjdou. Kom. Měsíc nemá vlast-
ního s-la, ale půjčené od slunce. Hořící svíce
dává jasné s-lo. S. plné, poloviční, odražené;
lámání, lom s-a, Sedl., lámavosť s-a. S. půl-
noční. S. světa opustiti, zanechati (umříti).
Bern. Něco proti s-u držeti. Na s-e na něco
se podívati; něco do s-a, na s. postaviti;
jiti komu ze s-tla. Kniha na s. vyšla. Ne-
snésti s-a (slabé oči míti; báti se veřejnosti).
Us. S pravdou na s. jíti. Sych. Stavením
novým sousedu s-a neodnímej. Pr. Věty: To
vrhá na něho špatné s.; Muž ten jeví se nám
ve špatném světle jsou z němčiny vzaty a
místo nich sluší říkati: To ho zlehčuje,
snižuje, činí podezřelým, není n. neslouží
mu ke cti a p.; Muž ten ukazuje n. jeví se
býti podezřelým, špatným, povaha jeho zdá
se býti špatna. Brs. 2. vyd. 241. — S. —
jasné poznání, das Licht, die Erkenntniss.
Z poskytnutého božího s-tla. Kom. Světla
v něčem nabyti; s-a uděliti; s. dáti, rozžíci,
rozsvítiti komu. Jg. S. rozumu. Na s. něco
postaviti, vynésti (objasniti). Vyšlo to na s.;
S-la o něčem nabyti; Správy nabývají s-la;
Dáti někomu v něčem s-la. Dch. Aniž s-lům
(zjevením) svým příliš důvěří; I ve zlém
člověku jiskra světla se nalézá; Z nichžto
(úkazů) se s. nějaké na vyrozumívání blaho-
darům věku apoštolského slívá. Sš. II. 18.,
J. 56., I. 248. (Hý.). Často trudně nad knihou
dřepíme, v níž pravdy s-lo úsilně hledáme.
Shakesp. Tč. Ježíši, světlo života, na zemi
nejsem nežli host, uděl, ať sem hříchů svých
prost. Sš. P. 57. Ktož s-tla věčné jasnosti
nezná, slepý jest. Ne falešného zbožie, ne
zemských daróv, ne zhynujících ctí od Pána,
ale s-la žádajme; Neb jest s. věčné ztratil,
v temnosť věčnú upadl; S-a toho, to věz
božstvie v člověctvie, vietr závisti a zlosti
kněžské nemohl jest uhasiti; S. nebeské
dáváš cierkvi svaté; Tak svěť s. vaše před
lidmi, ať vidie dobré skutky vaše. Hus II.
82., 85., I. 184., II. 266., III. 268., I. 300.
Pravda na s. šla. Čr. Od tebe s. mé věci
berou. Kom. — S. = Bůh, Gott. — S. =
život, das Licht, Leben. S. jeho shaslo. —
S. = práznost rámu atd., též průměr, die
Leere, Licht-, Spannweite, der Durchmesser.
Jg. S. kolejí. Bc. Vz Světlosť. — S. = sví-
tící věc, tělo blesk dávající, ein leuchtender
Körper. Jg. Světla nebeská (slunce, měsíc,
hvězdy); s-o (svíce, lampa, pochodně, louč
atd.). V. S-a bludná (světélko), bludice. Us.
Vz Světýlko ve S. N. Darmo s. páliti; s.
utříti. V. To světlo jen mrká = blíká. Us.
Hý. Ta práce nestojí za světlo. Bern. Při
s-tle pracovati, Us., při páleném, dělaném
s-le. Dch. Dali po groši na s. (v kostele).
Us. Šd. Nebude dlouhého s-la páliti (nebude
dlouho živ). U Olom. Sd. Ten tam dlouho
s-a nepálil (nebyl). Us. Lg. S. dohořívalo,
oharek čadil. Dvorský. S. posilniti (oleje
do lampy přiliti). Ib. To bylo v neděli večer
při s-le. NB. Tč. 96. V lucerně s. od větru
nemóž býti uhašeno. Hus II. 265. Přeležení
nedám, mnoho ožralců mám, ve dne v noci
pijú, s-la nezhasujú. Sš. P. 31. Opatrujte s.,
oheň, ať není žádnému škoden, odpočiňte



	796

	Světliště, ě, n., der Lichthof. Rk. Světliti, il, en, ení = světlým činiti, lichten. — co: les (= prosekávati), Um. les., věc, myšlénku, temné místo ve spisu. Ros. Pradlena světlí tenké prádlo (= činí, aby mělo světlou, bílou barvu). Mor. Šd. Světlnice, e, f. — světnice. — S. - lampa, die Lampe. — S. = lucerna, die Laterne. Žena světlo v s-nici rojžhla jest. Hus II. 260., 265., 26tí. Světlo, světélko, a, m. S. od svit (svit- nouti, strb. svьtnati). Gb. Hl. 144. S. jest příčina jasnosti, das Licht. Vz více v 8. N., 8chd.II. 234., KP. II. 117. S. drumondské, elektrické, elektrické ve zředěném vzduchu, elektrické ve zředěných plynech, s. hořícího drátu magnesiového, s. jednorodé, lom jeho, s. polarisované, rychlosť jeho, s. složené. Vz KP. II. 124. (131. 154.),131. (154., 218.), 241., 124,, 140., 136., 124., 120. (123.), 140. Cf. Ib. 404. 8. měsícové, sluncové. BO. S. dáti (osvítiti); ze světla červený; za světla (dokud den trvá) někam přijíti; na světle státi (cloniti); knihu na s. vydati; na světlo nechoditi (tajiti se), na světlo vyjíti (ukázati se), na s. vyvedenu býti (naroditi se). V. Slunce, hvězdy vydávají s. Jg. S. proráží skrze oblaky; s-em prorážeti: na s. vynésti, vydati, přivésti (na svět). D. Svrchní s-tlo, das Oberlicht, bočné, noční s.; Něčemu na s. pomoci. Dch. S-tlo sluneční, zodiakalné či zvěrokruhové (Zodiakal-); světélko hvězdité (padajícíhvězda, die Sternschnuppe); světélko filosofické, lumen philosophicum, v lučbě; kří- žení s-a, die Interferenz des Lichtes; s. a stín. Nz. Pocit, obraz s-la. Nz. lk. Odrážení, odraz, odraznosť s-a; odražené, odrážené s.; s. vržené se láme; síla n. důraz s-a (svet- losť), paprsek s-a. Nz. S. silné, pronikavé; okno pro s. Us. Pravda dlouho utlačována jsouc přece přijde jednou na s. Kmp. Oblud s-a, die Aberration des Lichtes. Š. a Ž. S. se odráží, se láme, se rozkládá, se rozpty- luje. Než zvíme, kde se ve tmě s. skrývá, vlastnímu zraku světla již ubývá. Shakesp. Tč. Pusť od sebe s., ó slunce jasné, bez tebe nám svíce života hasne. Sš. P. 57. Něco na s. vynésti. Bart. 4. 3. Každý, kdo zle činí, nenávidí s-la a nejde k s-lu, aby nebyli trestáni skutkové jeho. Hus II. 213. Kdo činí pravdu, jde k světlu, aby byli zjeveni skutkové jeho; Člověk nenávidí s-la, když zle činí, neb když chce spáti, neb když blázní; Neb což jste v temnostech řekli, bude v světle řečeno; Tak svěť s-tlo vaše před lidmi, ať by viděli skutky vaše dobré. Hus II. 213., 217., III. 10. (Tč.). 8. podstatné, s. odrážené, odbíjené od prvo- světla; prvotné, odvozené, podružné; Ješto hvězdy svítí s-lem smyslným, apoštolé s-lem myslným a duchovným; S. pravé, pravdivé či piavedné; s. nedokonalé, dokonalé, dru- hotné, odvodné; Sami blaženci v nebesích zvláštního s-la, s-la slávy potřebují, aby ...; S. pravé, dokonalé, nedokonalé, liché, vzta- žité, naprosté, absolutné, prvotné, nestvořené, bytelné, potažité, duchovné, nadpřírodné, od- věké. Sš. J. 18. S. osvěcuje, zahřívá, rostí, všady proniká, všecko oživuje. Sš. II. 105., II. 169., Mt. 73., Sk. 18., J. 17., 18., 25., 139.	(Hý.). Není s-tlo jen v oknách, za okny ho ještě více. Pk. Zjevné i tajné věci na jevo (na světlo) vyjdou. Kom. Měsíc nemá vlast- ního s-la, ale půjčené od slunce. Hořící svíce dává jasné s-lo. S. plné, poloviční, odražené; lámání, lom s-a, Sedl., lámavosť s-a. S. půl- noční. S. světa opustiti, zanechati (umříti). Bern. Něco proti s-u držeti. Na s-e na něco se podívati; něco do s-a, na s. postaviti; jiti komu ze s-tla. Kniha na s. vyšla. Ne- snésti s-a (slabé oči míti; báti se veřejnosti). Us. S pravdou na s. jíti. Sych. Stavením novým sousedu s-a neodnímej. Pr. Věty: To vrhá na něho špatné s.; Muž ten jeví se nám ve špatném světle jsou z němčiny vzaty a místo nich sluší říkati: To ho zlehčuje, snižuje, činí podezřelým, není n. neslouží mu ke cti a p.; Muž ten ukazuje n. jeví se býti podezřelým, špatným, povaha jeho zdá se býti špatna. Brs. 2. vyd. 241. — S. — jasné poznání, das Licht, die Erkenntniss. Z poskytnutého božího s-tla. Kom. Světla v něčem nabyti; s-a uděliti; s. dáti, rozžíci, rozsvítiti komu. Jg. S. rozumu. Na s. něco postaviti, vynésti (objasniti). Vyšlo to na s.; S-la o něčem nabyti; Správy nabývají s-la; Dáti někomu v něčem s-la. Dch. Aniž s-lům (zjevením) svým příliš důvěří; I ve zlém člověku jiskra světla se nalézá; Z nichžto (úkazů) se s. nějaké na vyrozumívání blaho- darům věku apoštolského slívá. Sš. II. 18., J. 56., I. 248. (Hý.). Často trudně nad knihou dřepíme, v níž pravdy s-lo úsilně hledáme. Shakesp. Tč. Ježíši, světlo života, na zemi nejsem nežli host, uděl, ať sem hříchů svých prost. Sš. P. 57. Ktož s-tla věčné jasnosti nezná, slepý jest. Ne falešného zbožie, ne zemských daróv, ne zhynujících ctí od Pána, ale s-la žádajme; Neb jest s. věčné ztratil, v temnosť věčnú upadl; S-a toho, to věz božstvie v člověctvie, vietr závisti a zlosti kněžské nemohl jest uhasiti; S. nebeské dáváš cierkvi svaté; Tak svěť s. vaše před lidmi, ať vidie dobré skutky vaše. Hus II. 82., 85., I. 184., II. 266., III. 268., I. 300. Pravda na s. šla. Čr. Od tebe s. mé věci berou. Kom. — S. = Bůh, Gott. — S. = život, das Licht, Leben. S. jeho shaslo. — S. = práznost rámu atd., též průměr, die Leere, Licht-, Spannweite, der Durchmesser. Jg. S. kolejí. Bc. Vz Světlosť. — S. = sví- tící věc, tělo blesk dávající, ein leuchtender Körper. Jg. Světla nebeská (slunce, měsíc, hvězdy); s-o (svíce, lampa, pochodně, louč atd.). V. S-a bludná (světélko), bludice. Us. Vz Světýlko ve S. N. Darmo s. páliti; s. utříti. V. To světlo jen mrká = blíká. Us. Hý. Ta práce nestojí za světlo. Bern. Při s-tle pracovati, Us., při páleném, dělaném s-le. Dch. Dali po groši na s. (v kostele). Us. Šd. Nebude dlouhého s-la páliti (nebude dlouho živ). U Olom. Sd. Ten tam dlouho s-a nepálil (nebyl). Us. Lg. S. dohořívalo, oharek čadil. Dvorský. S. posilniti (oleje do lampy přiliti). Ib. To bylo v neděli večer při s-le. NB. Tč. 96. V lucerně s. od větru nemóž býti uhašeno. Hus II. 265. Přeležení nedám, mnoho ožralců mám, ve dne v noci pijú, s-la nezhasujú. Sš. P. 31. Opatrujte s., oheň, ať není žádnému škoden, odpočiňte