797

s pánem Bohem. Sš. P. 55. Už mně rozží-
hajte s. Sš. P. 59. (Tč.). Darmo s-la pálí.
Vz Marný. Cf. Oleum operamque perdere.
Lb. Zhasne-li světlo večer aneb praskne-li
uhel z pece, přijde jistě někdo návštěvou.
Kda. — Světla — oči vysoké zvěři, zaječí,
die Lichter. Vz Oko. — S. = co rozum
osvěcuje. S. pravé již svítí. Us.

Světloba, y, f. = světlost. An byli po
celou noc s Pánem na modlitbách trvali, s.
je zase obudila. Sš. Mt. 238. (Hý.).

Světlobarevný, lichtfarbig. Šp.

Světlobor, u, m., lichter Kieferwald. Dch.

Světlobrunátný náprstník Koll. C. 47.

Světločervený, hochroth. Šm.

Světločist, u, m. = utěradlo, die Licht-
putze. Kom. J. 745.

Světlodárce, e, m., der Lichtspender. Šm.

Světlodáný, lichtspendend. Dch., Sš.
J. 167.

Světlohladkosť, i, f., lichte Glätte. Jg.

Světlohladký, glatt u. licht. Č.

Světlohnědý, licht-, blassbraun. S. vlasy.
Němc.

Světlojev, u, m., die Lichtphase. Astr. 87.

Světloka, y, f., rutela, hmyz. Krok. II.
254.

Světlokruh, u, m., die Photosphäre. Nz.

Světlolačnosť, i, f., der Lichthunger. Nz.
lk.

Světlolom, u, m., die Strahlenbrechung.
Astr. 134.

Světlomasť, i, f.. mazlavá hmota ve slz-
níku, das Hirschbezoar, die Hirschthränen.
Šp.

Světloměr, u, m., der Photometer. Vz
KP. II. 124. S. Rumfordův, Bunsenův, Ed-
geův, differencialní Zengrův, Ritschieův,
Wheatstoneův. Ck.

Světloměrství, n., die Photometrie. Vz
KP. II.123.

Světlomocný dalekohled, lichtstark. Sedl.
Astr. 123.

Světlomodrý, lichtblau.

Světlomuška, y, f., komár, die Nacht-
mücke, der Feuerkäfer. 2. muška v noci
svítící, cantharis noctiluca, der Johanniswurm.
V. Vz Svetluška.

Světloň, ě, m., der Kronleuchter. Plk.

Světlonoš, e, f. = kdo světlo nosí, po-
chodník, der Lichtträger. V. — S. = den-
nice, že světlo přináší, lucifer, der Morgen-
stern. Ros. V MV. nepravá glossa. Pa.
Krasopaní ráno dennici (světlonošem), večer
zvířednicí jmenují. Kom. — S. = anděl
padlý, Lucifer. Solí'., Pís. br. — S., na
Slov. = bludička, také v Krkonš., das Irr-
licht. Koll., Leg. — S-ši = tela v temnosti
svítící, fosfory, die Lichtträger. Nz. Ku př.
diamant, sířičník vápníkový. Pr. Chym. —
S-ši == mužíci s lucerničkami (světýlka), kteří
lidi do bařin zaváděli. Mor. Brt.
Světloobraznictví, n., das Daguerrotyp.
Šm.

Světloočka, y, f. S. štíhlá, lamproglaena
pulchella, členovec. Vz Frč. 90.

Světlooděnec, nce, m., der Lichtgehar-
nischte. Dch.

Světlooký, lichtäugig. Slov.

Světlopis, u, m., die Photographie. Nz.

Světlopisectví, n., Die Lichtbildnerei.
Daguerrotypie. Srn.

Světlopisný, Daguerrotyp-. Šm., photo-
graphisch.

Světloplachosť, i, f., die Lichtscheu.

Světloplachý, lichtscheu. Nz. lk.

Světloplynný, lichtströmend. Dch.

Světlorodý = svěllorozenec. Šm.

Světlorozenec, nce, m. = ve světle zro-
zený, světlorodý, der Lichtgeborene, Šm.

Světloryjecký, daguerrotypisch. Šm.

Světlorytina, y, f., das Lichtbild, der
Lichtdruck. Šm.

Svetlosť, i, f. = světlo, lesk, der Glanz,
die Helle, das Licht. Ž. wit. 89. 17. S-losť
hvězdy, barvy. Us. S. od sebe pustiti, vy-
dati; měsíc svou s. potratil (zatměl se). V.
S. dnová, Troj., obličeje. Us. Povedu tě
skrze muky do temnosti, kde není žádné
s-sti. Sš. P. 26. Síla s-sti, die Lichtstärke.
Nz. Inhed veliká s. s nebes přišedši jej
obklíčila. Pass. 26. (Hý.). Lépe jest k do-
mové s-sti tři okénka míti než dvě. Pass.
33. (Hý.). Oblecme sě v oděnie s-sti t. j.
přijměme ctnosti, jenž vedú nás k věčné
s-sri. Hus II. 6. — S. řeči, spisu = jasnost,
srozumitelnost, die Deutlichkeit, Klarheit. Us.
S-sti v něčem nabyti. J. tr. Já mu dal toho
s. (vysvětlil jsem mu to). U Rychn. Hsp.
S. pravdy. CJB. 411. — S. = vnitřní prázd-
nost, průměr, die Spannweite, Lichtenweite.
S. klenby. Kláda má l^J/₂ lokte ve s-sti. S.
kola (šířka mezi kruhy), s. nebo šírka díry.
Vys. S. trouby, Šp., oblouku. Nz. S. cesty
lesní. Mrk. Pokoj má 5 sáhů ve světlosti;
napnutí mostu ve s-sti, Šp.

Svěllostroj, e, m., das Feuerwerk. Šm.

Světlošedý, lichtgrau. Šp., Tč.
Světloška, y, f., die Lampe. S. visací,
papírová (Lampion), plynová, věčná, na líh.
Dch.

Světlota, y, f., šp. m.: světlost. Jg.

Světlotisk, u, m., der Lichtdruck, die
Phototypie. Vz KP. IV. 539., Prm. 1878.
2. III. č. 3.

Světlov, a, m., Swietlau, zámek u Boj-
kovic na Mor. Vz S. N. — S., něm. Lich-
tenberg, ves u Mor. Ostravy. PL.

Švětlovati, vz Světliti.

Světlověda, y, f., die Optik. Šm

Světlovina, y, f. = látka světlová, der
Lichtstoff. Šm.

Světlovodný. S-ní andělé boží. Sš. Oa.
165.

Světlovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp.
II. 190.

Světlový, Licht-. S. dráždidlo, der Licht-
reiz. Nz. lk. Sláva značí oblesk s. Sš. Sk. 75.

Světozdroj, e, m., die Lichtquelle. Dch.

Světlozelený, lichtgrün. Tč.

Světloznalský = optický, optisch-. S.
umění. Sedl. F. II. 7.

Světloznalství, n., nauka o světle, die
Optik. Sedl. F. II. 7.

Světlozpyt, u, m., die Optik.

Světlozpytec, tce, světloznalec, lce,
m., der Optiker. Šm.

Světložlutý = jasnožlutý, lichtgelb. Šm.

Světluška, y, f., hmyz, lampyris, der
Scheinkäfer. S-ška obecná (řeřátko, světlo-