798

muška, svatojanská muška, ohnivý brouček,
1. noctiluca, vz Frč. 186.), vlaská, 1. italica,
červcová, 1. coccinea. Vz Schd. II. 508. Aj s.
čilá co smaragd na kvítku spočívá Sš. Bs.
182. Cf. Světlíček. — S. = komár, motýlek
n. muška, která k světiti létá, die Nacht-,
Lichtmücke. V. Cf. Mkl. B. 345., 272.

Světluškovitý = ku světlušce podobný,
lampyridius. Krok. II. 252.

Světlý; světel, tla, o = jasný, svítící se,
netmavý, licht, hell, klar. Strsl. světlt, luci-
dus, von světъ, Suff. -lъ. Mkl. S. noc, karnyol.
Kom Světlým učiniti, udělati. V. S. pokoj,
Jel., studnice (čistá), Reš., oko, Us., barvil.
S-tlý oblak, s. vlasy, les, den. Us. Šm. Rostl.
Světlý odraz, der Widerschein. Dch. Byla
s. noc. Sš. P. 318. Tak z angela s-ho sám se
pýchú učinil ďábla temného. Hus I. 184. S.
muž, das Irrlicht. U Místka. Škd. — čím.
Hospodář sám má světel býti dobrými
skutky. Št. Kn. š. 97. S-tlý ohněm. Št. 71.
Lúka letní travú s-lá. Kat. 713. — S. lom =
dobývání podenní, odkryté, pod širým nebem,
odkrytý lom, roznos. Hř. — S. (zastr.)
vidomý, vidoucí, sehend. Počechu činiti divy,
slepé světly atd. činiti. St. skl. — S. =
srozumitelný, deutlich, klar. S-é učiniti; s.
důvod, ponětí, D., příklad, Kom., výmluv-
nost. Jel. Jest prikázánie Pána s-íé. Hus I.
223. — S. malý a velký, vsi v Krumlovsku.
Vz Tk. III. 104. Vz světlá (ves atd.).

Světnice (zastr. světlnice), e, světnička,
y, f., v obec. mluvě: sednice (Kts.), ve vých.
Cech. a mor. seknice, Jir., u Kyjeva sednica,
u Uh. Hradiště setnica, Tč., jinde na Mor.,
slov. a rus. světlica. Gb. Hl. 96. S. vzniklo
dle Gb. Hl. 96. ze světlice buď bezpro-
středně změnou ĺ v ň, buď přisutím ň a
pak odsutím ľ; druhému prý výkladu svědčí
staroč. světlnice. Dle Prk. v Arch. f. slav.
Phil. II. vzniklo světlice z adj. světъlъ, svět-
nice z adj. světъnъ. Cf. sloven, světen. Jir.
odvozuje s-ce od zastr. sienice, das Zimmer,
die Stube. Mkl. učí, že s. svět -|- ьnъ -|- ica
(ica tritt an durch ьnъ, gebildete Adjektiv).
Mkl. B. 294., 305. S-ce světlá, veselä jizba.
S. soudní, Gerichts-, královská v kostele,
k učení, Studirstube; k modlení, V.; radní
(radnice, Rathsstube , hospodského (krčma),
I)., sedací, rokovací. Er., sněmovní, Land-
stube. Zříz. Ferd. S. hrací, obydelná, dětská,
Us., pro mužstvo, Mannschafts-. Csk. Vzal
pán paní za ručičku a vyved ju na svět-
ničku; Půjděmy do zadni světničky, naj-
děmy v kufrách dvacetničky. Sš. P. 179.,
701. S. obecní, bradýřská (holírna), Scher-
stube. Kom. S. kamny se zahřívá. Kom. Vz
Dům, Nářadí, Pokoj.

Světnička y, f., vz Světnice. — S., y,
m. a f., peciválek, der Stuhensiízer, Stuben
sitzerin. Us. — S., samota u Pelhřimova.
PL.

Světničné, ého, n., deR Stubenzins. J. tr.

Světničný, od světnice, Zimmer-, Stuben-.
S. lůžko, V., dvéře, D., moucha, Ja., ho-
diny, kamna, Us., vězení. J. tr.

Světník, a, m., kdo světí, der Freierer.
S. neděle svléká všední rub, šaty n. rúcho.
Hus I. 121.

Světný, blitzend. Div. z och.

Světoběhlec, hlce, světoběhlík, světo-
běžník, a, m. = tulák, světák, der Vaga-
bund.

Světoběhlice, světoběžnice, e, f. = tu-

lačka, světačka, eine Vagabundin. Us. Jg.

Světoběhlosť, i, f. = světoběžnictví.

Světoběhlý = světobězný.

Světoběžnický = světoběhlý. Us.

Světoběžnictví, n., das Herumstreichen
die Landstreicherei.

Světoběžník, vz Světoběhlec.

Světoběžný, weitläufig, -streichend.

Světobludný, in der Welt umherirrend.
Šmn.

Světobol, u, m., der Weltschmerz. Dch.,
Kos.

Světobolestník, a, m., der Weltschmerz-
ler. Sm.

Světobolný, weltschmerzlich. Šm.

Světoborce, e, m., der Weltstürmer. Sš.
Oa. 73., Krok. III. 43.

Světobořivý světoborný. Sm.

Světoborný, weltstürmend. Šf.

Světoborství, n., die Weltstürmerei. Pcht.

Světobuřič, e, m. světoborce. Mus.

Světoděj, e, m., die Weltbegebenheit. Nz.

Světodějinstvo, a, n., die Weltbegeben-
heiten. Sš. J. 88.

Světodějiny, pl., f., Weltgeschichte.

Světodějný, weltgeschichtlich, welthisto-
risch. Naše s. povolání. Dch. Mezi osoby
s-dějné patří sv. Pavel; S. událosť; Slova
Páně veškera s. význam sebou obnášejíc;
S. dřevo kříže; S-ná významnosť obrácení
Korneliova; To povolání je obšírnějšího a
s-néjšího objemu; S. pouť; Což se s-ué po-
vaze víry Páně příčilo; Tím církev svou
s-nou úlohu konati mohla. Sš. I. 7., L. 31.,
J. 145., 288., Sk. 120.. 150 , 151., 177., 183.
(Hý.). — v čem. Věc v následcích s. Sš.
Sk. 132.

Světodějský = světodějný.

Světodějství, u., die Weltgeschichtlich-
keit. Těžiště s. octnulo se v Římě. Sš. Sk.
145.

Světodějstvo, a, n., die Weltgeschichte.
('hod s-stva. Sš 1. 120.

Světodělo, n.. ein Weltwerk. Sab.

Světoduše, e, f., die Weltseele. Simon
druži svou Helenu co s-duši vystavuje. Sš.
Sk. 100.

Světohistorický světodějný. Us.

Světohromce, e, m., der Weltverwüster.
Nájezdy potloukavých s-mců. Šf.

Světohromný, welterschütternd. Dch.

Světokazný, weltverderbend. Šm.

Světokoule e, f., die Erdkugel. Šm.

Světokruh, u, m., der Erdkreis. Pl.

Světokupectví, n., der Welthandel. Šm.

Světoludce, dce, m. - kdo před světem
klamá, der Scheinheilige, Leutebetrüger.
Hugo.

Světoměnný, weltumändernd. Dch.

Světomil, a, m. = světomilec.

Světomilec, lce, m. světák, der Welt-
mensch. Sš. I. 280.

Světomilý, bei der Welt beliebt. Bs. 67.

Světomrzelý, lebensmüde. Šm.

Světomudre, e, m., der Weltphilosoph.
Šm.