799

Světonek, nku, m., pyropus, kámen,
zastr. Rozk.

Světoobčan, a, m., der Weltbürger,
Kosmopolit. Nz., Jg.

Světoobčanský, kosmopolitisch. Jg.

Světoobčanství, n., der Kosmopolitismus.
Nz., Č., Jg.

Světoobrazný, weltdarstellend. Div. z och.

Světopanství, n., die Weltherrschaft. Šm.

Světopis, u, m. = popsání světa, die
Weltbeschreibung. D.

Světopisec, sce, m., der Weltbeschreiber.

Světopisný, weltbeschreibend. Jg.

Světoplatný = ve světe platný, weltgil-
tig. S. moudrost. Sš. I. 184.

Světoplavec, vce, m.. der Weltumsegler.
Šm.

Světoplodí, n.= světoploze.

Světoploze, e, f., světoplozí, f. = moc
světy plodící, natura creans, die Schöpfrings-
kraft. St. skl., Výb. I. 791.

Světoplozí, weltzeugend. Moc s. Sš. Sk.
97 , Bs. 175. Vz Světoploze.

Světopojný, weltverbindend. S. Bat.
Krok. Vz Světospojný.

Světopopis, u, m. = světopis. Aqu.

Světopřekonavý, weltbezwingend, -über-
windend. S. moc svaté víry. Sš. Sk. 66.

Světoředitel, e, m., der Weltregierer
Krok.

Světosáhlý, weltverbreitet. Sm.

Světosklad, u, m., spousta světa, das
Weltgebäude. D. exc.

Světoslavný, weltberühmt. S. vítězství,
Pcht., učitel. Sš. Sk. 252.

Světosloví, n., die Kosmologie. Nz.

Světosmírný, weltversöhnend. Apoštolé
měli s-né úkoly Páně vyplňovati. Sš. J. 267.

Světospojný, weltverbindend. Vz Světo-
pojný.

Světostrůjce, e, m., der Demiurg. Gno-
stikové o demiurgovi či s-ci, nižším duchu
nějakém, mluvili a snili. Sš. J. 14. Aniž
jsou mezi námi a mezi Bohem mnozí s-ci
a božské bytosti. Sš. I. 218.

Světošírý = světosáhlý.

Světoucí. Svět s. Bdl., D.

Světovan, a, světovec, vce, m. = světan.

Světovarhany, pl., m., die Weltorgel.
Dch.

Světověda, y, f.. die Naturphilosophie.
Šm.

Světověký, so alt wie die Welt. S-ká
pravda. Obrn. čas. duch. 3.

Světovít, vz Svatovít.

Světovláda, y, f., die Weltherrschaft.
Jg. To je ta ironie s-dy boží. Sš. Sk. 51.

Světovladařství, n. = světovláda. Bdl.

Světovládce, e, m., der Weltbeherrscher.
Ráj. Půtka proti s-cům tmy této. Sš. II. 139.

Světovládkyně, ě, f., die Weltbeherr-
scherin. Jg. Objevila se tu církev co s. Sš.
Sk. 177.

Světovládný, weltbeherrschend. S. císař.
Bdl., Říman. C. S-ný princip, budova, my-
šlénka, věc, děj, rozšiřování vlády mezi po-
hany, významnosť, všeobecnosť náboženství
křesťanského, ústav (církev). Sš. I. 64., J.
71., 287., Sk. 3., 17., 68., 128., 174., 177.
( Hý.).

Světovo = lidské, nevlastní, cizí jako
na př. ve mlýně obilí n. prkna na pile. Čí
jsou to desky (prkna)? , Světovo, odpoví-
dají. Us. na Mor. Vck.

Světovost, i, f., der Kosmopolitismus.
Poesie naše pídíc se po jakési mlhavé s-ti.
Kos. Ol. I. 193.

Světový, což světa jest, kosmisch, Welt-.
S. kolotání, Presl, protivnosti, Kon., vý-
stava (londýnská, pařížská, vídeňská), Us.,
pospoj, obrazy, Welttableau, město, Dch.,
odbyt, Weltabsatz, m., trh, pověsť, tržba,
obchod, Šp., řád, Us., jazyk. MP. Tyrus
město ve starém světě bylo středem s-vého
kupectví. Sš. Zj. 476. S. občasí. Sš. II. 110.
S. dějiště. Pal. — S.= světský. S. moudrost'.
Sš. 1. 166.

Světozákonnosť, i, f., die WeltoRdnung.
Sm.

Světozákonný, Weltordnungs-.

Světozářný, durch die Welt glänzend.
Šm.

Světoznalec, lce, m., der Weltmann. Dch.

Světoznalý, weltkundig. Šm.

Světoznámý, weltbekannt. S. výrok. Sš.
II. 166.

Světozor, u, m., die Weltschau, das
Kosmorama. — Světozor, obrázkový týden-
ník v Praze vydávaný. Vz Noviny.

Světozorný, kosmoramatisch. Šm. S.
mapa.

Světozvratný, weltumstürzend. Šm.

Světozvučný, durch die Welt tönend. S.
chvalozpěv. Koll.

Světožal, u, m. = světobol. Šm.

Světoživný, weltbelebend. Šm.

Světliti se, il, ení sčuchnouti se, po-
znati se, stejné smýšlení míti, gleichgesinnt
werden, sich einverstehen. Jak se s-li, hned
jedna ri.ka byli. U Počát. Zl.

Světskost', i, f., die Weltlichkeit. Sš. J.
267.

Světsky, weltlich. Aby biskupové s. ne-
panoval:; Věci skvostné, s. okrášlené. Hus
II. 80., 244. Cf. Po světsku smýšleti. Us.
Dch.

Světský ku světu náležitý, kdo ze

světa jest, weltlich, irdisch. S-ské (císařské)
právo; duchovní aneb světský. V. S. stav,
vrchnosť, člověk, statek (ne duchovní), du-
chovní, kněz (op. klášterník), Us., D., moc,
správa, vz Rb. str, 272. Jsa světským jako
já pohoní mne k duchovnímu právu země.
Půh. II. 566., 395. A tak jakož neslušie
s-skému lichviti, tak neslušie knězi kupčiti;
Kněžie, by byli chudí, nesahali by na ně s-ští;
Kněžským neřádem jsú s-ští vinni; A v tom
svatokupectví jsú světští i duchovní; Kní-
žata světská panují jeden nad druhým, ale
vy ne tak; Uzříš, že na dobré kněží a na
dobré zákonníky i na dobré s-ské nejde
tresktánie, ale na hřiechy zlých; Světští
dadí-li co komu, tehdy chtie, aby heroltové
provolávali; Protož velmi nerádi vidie, že
lidé světští umějí písmo a bránie jim, aby
nečtli; Odkud přielišná v kněžiech pýchá
nad světské. Hus I. 219., 369., 447., 473.,
478., II. 44,57., 81. (Tč.). Všem duchovním
i s-kým všecko dobré vkazujeme. Nar. o h.
a k. — S., opak: nábožný, Bohu oddaný,