804

černou zvěř); divoká s. trhá mladou zvěř,
vyrývá, se složila, vbíhá do tenat; stádo
sviní, koryto pro s-ě, Šp., s-i zabitou opá-
liti, opařiti. U žida lepší svíňú být než
člověkem. Slez. Tč. Přišel jak sviňa do
židovny. Slez. Tč. Mlčí jako sviňa ve rži
(neodpovídá na obhájenou). Mor. Tč. Když
s. zakvičí, všecky druhé svině od valova
běží. Mor. Tč. Dyž budú s-ně kvičati, co
já jim mám dáti?; Ať se vám daří na svině;
Krávy se budou teliti, s-ně se budú prasiti.
Sš. P. 679., 740. (Tč.). Devatero sviní. Půh.
I. 338. Sviňka brání svého plodu; A jakož
s. párá hluboce v lajně pyskem též utrhač,
co můž nejhlúbě dosáhnouti hřiechu, párá
svým jazykem; Přirovnává písmo utrhače
k svini; Jako s. nechajíc vody čisté válé sě
s libostí v blátě, též utrhač, opustě ctnosti
čisté, válé sě v hřieše; A jakož s. najprve
pysk vstrčí v lajno, též utrhač jazyk vstrčí
v bližnieho hříchy; Kvičíme jako s., aby
dali jísti; S. nečistá v bláto se pohřížie; S.
lajna přemietají. Hus I. 157., 230., 300., 301.,
III. 138. (Tč.). Svine na žaludy hnáti. D.
Jako s. v blátě se váleti; S. zůstane sviní,
byť na sobě zlaté sedlo měla (vz Zvyk);
Na s-i by i zlatohlav vstrčil, přece sviní
zůstane (Č.); Svině se do otrub dostala
(nehospodyně plýtvá. V.; když mrhači veli-
kého dědictví se dostane, vz Marnotratný.
Č.), V. Svině když kaliště mají, na čistou
vodu nedbají. Lom. Netřeba s-i než bláta.
Svini by v zlatohlav oblekl, ona přece do
bláta; Dobře že nedal pán Bůh s-i rohy.
Ros. Nedal pán Bůh svini rohy, aby ne-
trkala (o ženské spurné, hloupé); Dobře
že s. rohů nemá. Č. Dobře že pán Bůh
svini vlny nedal, že by jí čistě chovati
neuměla (vz Špinavý). Šych. Dej s-ni zr-
cadlo a ona se bude přece v blátě váleť.
Hnš.Venku pána činí a jezdí na svini. Slez.
Tě. Švec sedí na s-i, trhá s-i štětiny. Mřk.
Už mu utekla svini s čepcem (prokrčmařil).
Pozdě honí s-i s čepcem (vz Prodělání);
Nemysli, že jsem s ním cepy ošíval (svině
pásl); Sluší mu to jako s-i sedlo (o pyšném);
Svědčí mu to jako svini kord, Sk., jako
svini rohy. U Opav. Klš. Sluší mu to jako
s-i zvoneček a tykvi obrouček; Jakoby s-i
osedlal (když se nehodnému dá úřad); Darmo
s-i učit housti (vz Hloupý); Dal s-i housle
a oslu buben (vz Marný); Vzácný jako s.
v židovském domě (vz Nemilý, Nejapný);
Tučné s-i řiť mažeš (boháčům dary dávaje);
A tak dále — co svině vyryly (hodí se na
spisovatele, kteří u vyčítání nic dále nevě-
douce ve vševědoucím: atd. si libují). Č.
Svědčí jí ten zlatý kokrhel jako svini ko-
runa ; Tys to spravil jako s. pytel; Sytá s.
věchtera zmítá (hrá; vz Osud); Já pán, ty
pán. kdo bude s-ě pásti?; Sluší mu to jako
s-i chomout; Kdo se mezi otruby míchá,
s-ě ho sežerou; Svině pytel najde a mošna
lotra; Ukálená s. ráda jiné kalí; S. do kaž-
dého lejna nos vstrčí; Svini netřeba než
mláta; Kdo nechceš od sviní sněden býti,
nepleť se mezi mláto. Šp. Sluší mu to jako
s-ni šmisetka. Na Mor. Hý. Od losa losata
a od svině prasata. Km. Když se s. do cho-
moutu dostane, divně řádí. Sk. Rozlila s.

žbán oleje (dva se soudili, jeden dal soudci
svini, druhý pak džbán oleje; svině vy-
hrála). Vz Nespravedlivý rozsudek. Gl. Ne-
dal pán Boh s-ni rohy ani oslovi ostrohy.
Mt. S. Před s-ě nemáš perel metati, rovně
po nich co po blátě budou šlapati (Rým);
Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmi
žaludy jísti; Rozumí tomu, co s. (koza) pe-
trželi; Vymluvil by prase na svini; Získal
(vyhrál), co Michal na sviních (prodělal).
Jg. — S. mořská, delfin, delphinus, der Del-
phin, das Meerschwein, V.; s. mořská bo-
dlává, hystrix, das Stachelschwein. Kom. —
S. = člověk nečistý aneb nemravný, prase,
neřád, das Schwein, zvl. o ženské: s., necuda,
špindíra, šlundra, die Sau, Unfläterin. —
S. = kaňka inkoustová na papíře atd., der
Klecks, Tintenklecks, die Sau. — S-ně —
(tvrdé) hrušky zimní. — S. v hutnictví =
balvan železa na dvě peci, die Eisensau.
Techn. II. 45. — S. v pivováře = pod vla-
ským hvozdem zděné děravé stavení, jímž
květ se sype. Us. Jg. — S. u vozu = šubka,
Hemmschuh, m. — S. = hra dětská míčem.
Na s-i hráti: s-i do města hnáti, das Treib-
ballspiel. Vz Jg., Mtc. 1879. 1870. — S.,
v horn. kašna, der Stützkasten. Šp. — S.,
Swinie (něm.), samota u Mělníka. PL.

1. Svinec, nce, m., der Schweinkoth. Do-
staneš s. = nic. Na Ostrav. Tč. Vz Svininec.
— S. (sviněc, ňce. m., Št,), der Schwein-
stall.

2. Svinec, nce, m., sirsl: svinьcь, rusky
svinecъ, plumbum, lit. švinas, lett. svins,
Wrzl etwa aind. švit, daher svinьnь das
Leuchtende aus svitnьcь. Mkl. aL. 129. (Hý.).

Svinečka, y, f. = svinka. Bern.

Svinělusky, dle Dolany, osada. Šd.

Svinění, n. = špinění, die Beschmutzung.
Bern.

Svinětice, dle Budějovice, Swinetitz, ves
u Vodňan. PL.

Sviněves, vsi, f., ves v Bydžovsku. Tk.
II. 430., 469.

Sviňha, svinka, y, f., die Schwinge an
der Wagenleiter. D.

Sviní, Sau-, Schwein-. S. rypák, lejno,
hlava, Us., maso (vepřové), Hus I. 38., BO.,
krev, kvik. Us. — S., v botanice. S. cecek,
lentiscus, Aqu.; kořen, scrophularia nodosa,
die Knotenwurz: veška, veš, cicuta, der
Schierling; chléb, helianthus tuberosus, das
Saubrot. Jg. — S. Brod. u, m., Schweinfurt,
mě. v Bavorsku. Dal. Vz S. N. — S., ves
u Křížanova na Mor. Tč.

Svinice, e, f., červ svinský, roup, usia.
MV.

Sviník, u, m., smrdák, der Stinkstein;
Schweinstall. D., Ja.

Sviuikožka, y, f. — svinka, beruška, die
Assel. U Olom. Sd.

Svinina, y, f. = vepřové maso, Schwein-
fleisch, n. Divoká s. V. — S. = sviňská
kůže, Sauleder, n. D.

Svininec, nce, m. = svinec, Saumist, m.
Mor. Šd. Cf. Kobylenec, husinec, holubinec,
kravěnec, kuřenec.

Svinišťany, dle Dolany, Schweinschädel,
ves u Jaroměře. Vz S. N., Tf. 289.