806

Svíradlo, a, n., lépe: svěradlo, die Klemm-
vorrichtung. S. na cévy, das Tourniquet.
Nz. lk. S. polypové Gräfeovo, Dupytre-
novo. Vz Nástroje na polypy. Cn. — Š. =
šroub, die Schraube. Sedl.

Svírajíce, dle Budějovice, Swiratitz, ves
u Horažďovic. PL.

Svírák, u, m. = svěradlo, der Schraub-
stock. — S. = šubka, der Hemmschuh. Mor.
Šd. — S. = lista jelení, der Schmecker. Us.

Svírání, n., vz Sevříti S. v břiše, das
Bauchgrimmen. Us. Sd.

Svírati, vz Sevříti.

Švíravina, y, f. S-ny, Adstringenzien,
adstringende Stoffe. Nz. Ik.

Svíravosť, i, f., zusammenziehende Ei-
genschaft. S léků. Ms.

Svíravý, adstringirend, zusammenziehend.
S. hmoty = svíraviny. Šp. S. kazajka, die
Zwangsjacke. Nz. lk. S. trpká věc, svaře-
nina. Ja.

Svirček, čka, m., zastr. = cvrček, die
Grille. Mus.

Svirčeti, el, ení = cvrčeti, zirpen, zastr.

Svíreční zpráva, die Sperrrelation (nové).
Us. Načerad.

Svířepěti, ěl, ení, zastr., zuřiti, toben,
wüthen. Mus.

Svířeplivosť, i, f. = sveřepnosť, vzteklosť,
die Wildheit, Tobsucht. D.

Svířeplivý = sveřepý, vzteklý, tobend,
wüthend. Jg.

Svírka, y, f. = svírání, das Schliessen.
D. — S. = svěrací dřevo, der Schliessbaum.
D. — Svírky = kroužky spojující brany
(k orání), Schlussringe an der Egge. — S.,
gerichtliche Sperre (nové). — S. = houz
u vesla.

Svirkovice, dle Budějovice, oddíl vsi,
Matzdorf u Bílska ve Slez. Tč.

Svirna, y, f., svirtnja vedlé surna, tibia,
vz Surma, koř. svr, příp. -ina. Sr. bulh.
svirnь, kroat. surla, rus. suma, pol. lit.
surma. Mkl. B. 153. (Hý.).

Svírný, gedrängt. S. řeč. Vus

Svirúšek, ška, m., osob. jm. Šd.

Svis, u, m., der Streckhang, cvičení, vi-
síme-li o pažech natažených nedotýkajíce
se nohama podlahy. Kučera. Vz KP. I. 478.,
494., 503.

Svísedlice, dle Budějovice, Swiesedlitz,
ves u Olomouce

Svisel, sle, m. a f., pl. svisle, ův a í,
m. a f. = svislá částka střechy, přístřešek,
die Dachseite, der Grathsparren; přední štít
domu, lomenice, die Giebelseite, der Schild
am Hause. Us. Kom., D.

Svisitý, herabhängend. Slov. Šd.

Svislice, e, f. = svislá čára, die Vertikal-
linie, Lothrechte. Nz.

Svislosť, i, f., der Ab-, Niederhang. S.
skály. Zlob.

Svislý = visící, sklopený, kolmý, herab-
hängend; lothrecht, perpendikulär, senkrecht.
S. ratolesť, D., vlasy, Us., čára (vz Svislice).
Rk. S. přímka (kolmice, das Perpendikel).
S-lou spustiti, eine Senkrechte, errichten.
Nz. S. život, der Hängehauch. Šp. S. réví,
das Weingehänge. Dch. S. jáma, der verti-
kale Schacht. Hrk.

Svisnouti, snul a sl, utí = dolů viseti,
herabhangen. — komu odkud. Svisla mu
hlava s ramena. L.

Svisný, vertikal. Bc.

Svist, u, m. == hvizd, hvízdnutí, der Pfiff,
das Sausen. S. větru. Č. Cf. rus. svistъ,
sibilus. Mkl. B. 17. (Hý.).

Svistač, e, m. = hvízdač, der Pfeifer. L.

Svistačka, y, f., hvízdačka, die Pfeiferin.
— S., píšťala. L.

Svistati; svištěti, ěl, ěn, ění; svistnouti,
stnul a stl, ut, utí = hvízdati, zischend, sau-
send pfeifen. — na koho: na koně. Us. --
kde. Naučím tě po kostele s. L. Cf. Na-
učím tě v kostele hvízdati. Us. Prk.

Svistný — svištící, pfeifend, zischend. L.

Svisutý, herabhängend. S. ucho. Db. Vz
Svislý.

Svišť, ě, m., arctomys, der Munk, Murzer.
S. horní, a. marmota, das Murmelthier; bo-
bák, bobac; dlouhoocasý, monax; podehnědý,
empetra. — Jg. Vz S. N., Frč. 388., Schd.
II. 412.

Svištění, n., das Sausen, Knarren. Ozvalo
se s. saní. Al. Jirásek.

Svištěti, vz Svistati.

Svištný, pfeifend, sausend. S. střely. Hdk.
Lum. V. 257. Vz Svistný.

Svištov, a, n., Sistova, mě. v Bulharsku.
Vz S. N.

Svišťovice, e, f., der Murmelthierbalg.
Šp.

Svišťovitý. S-tí, arctomyda, ssavci hlo-
daví. Ssav. 259.

Svišťový, Murmelthier-. S. kůže, vz Sviš-
ťovice.

Svít, svit, u, m. (zastr. svět) = svítání,
der Schein, die Morgendämmerung. Před
svitem. Od mraku do s-u (celou noc). Koll.
S. mihotavý, flinmender Lichtschein; S. ne-
bes. Dch. Na ráno za svitu už na rozvitom
šípe šteboce jedno peknô vtáča. Er. Sl. čít.
63. Ode mroucích protklá svitů mhla se kra-
jem rozplývá. Sš. Sm. bs. 54. — Svity =
řasy, klky, die Zotten. Nz. Ik. — Svit =
plamének bílý, die Waldrebe. Slov. Hdk. C.

Svit, vz Svitek.

Svita, y, f., osob. jm. Mor. Šd.

Svitáček, čka, m., osob. jm. Pal. D. V.
I. 86.

Svíták, a, m., něm. Switak, samota u No-
vých hradův a mlýn u Pelhřimova; Switaker-
mühle, mlýn u Soběslavi. PL. — S., osob.
jm. Mor. Šd.

Svítalka, y, f., Switalka, samota u Něm.
Brodu. PL.

Svítaná, y, f., jm. krávy, krerá se na
svítání otelila. Koll.

Svítání, n. = dnění, die Morgendämme-
rung. Před s-ním, se s-ním, v první s., okolo
s., na s., při s. V. K s (ke dni). Har. Před
s-ním, ante luciferum. Ž. wit. 109. 3. Od ve-
čera do s. tam se spolu milovali. NB. Tč.
151. Dybych měla klíče od toho s., nedala
bych svítat zétra do snídaní, zétra do sní-
daní, zétra dopoledne, aby se vyspalo po-
těšení moje. Sš. P. 293. (Tč.). — S., ranní
zvonění k modlitbě. Mor. Mtl. Zvoní s. (kle-
kání). Slez. Šd.