812

svobod mezi své klenoty jsem vložil. Žer.
- S. - svobodné místo, útočiště, die Frei-
stätte. Brikc., V. — S. — záštita, ochrana,
der Schutz. Vojsko silné vojvodou, země
svobodou. Rb. — S., y, m., svobodný, hrdin- ;
ský člověk, ein tapferer Mensch. Dal. 135. — j
S., y, m., příjmí české. Vz S. N. — S., po-
litichý časopis v Praze. — S., Freiheit, mě.
u Trutnova-, něm. Swoboda, samota u Chra-
štan a osada u Holice.

Svobodák, a, m., samota u Svín. PL.

Svobodce, e, m. = svobodomyshiík, der
Freigeist. Sš. Sk. 68., I. 137. Cf. I. 219.
Protiklad důrazný a ovšem způsobný srd-
cem zatřásti těch s-ců, jichžto se to týkalo.
Sš. I. 13tí. — S., der Freigelassene. Klade
sluhy před s-dcem; Jako kdyby s. samo-
volně se z nova v otroctví svoje předešlé
vydával. Sš. II. 42., 43. (Hý.).

Svobodečka, y, f. = nepatrná svoboda.

— S., die freie Zeit. Při tobě bývala s. moja.
Sš. P. 83.

Svobodenství, n. = stav svobodný, svo-
boda, die Freiheit. BO. S. v theologii =
svoboda jako trvalý stav, jako charakter
mravný t. j. neodvislosť od moci zlého
dobrým svobody užíváním pomocí božské
milosti dobytá, čili rozhodnosť vůle pro
dobré, die Freiheit als Zustand. Slove též:
svoboda vyšší, mravní, křesťanská, s. synů
božích a s. milosti, die Freiheit der Gnade.
MP. 33. (Hý.). Kdež z ochrany pěstounův
a učitelů k s. pěstovanec dospěl; Lazar a
Maria žili ve s. Sš. II. 42., J. 184. (Hý.).
Má plné od nich s. Půh. II. 179., 455. Ma-
jestat, kterýž vydal ciesař na s. mistróm.
Let. 11. S. někomu dáti. Dal. 42. (89.). —
Tkadl., Ctib. — S. = svoboda, die Jungfrau-
schaft. Ztratila s. Us. na Ostrav. Tč.

SvoBodín, a, m. = František. Dch. Exc.

— S., Schwiebus, zámek ve Slez. Pal. D.
V. 1. 284.

Svobodinka, y, f, die Freiheit. Nepij
z toho vínka, prchne s. Hdk. C 271.

Svoboditi, il, zen, ení (na Slov. děn,
dění) — svobodu činiti, frei machen, befreien.

— co, koho: manství a léna (vom Lehens-
bande befreien). Zř. F. 1. B. III., Vš., Er.
S. koho. Zříz. Sebe v svízel uvodí, kdo
druhého s-í. C. M. 346. — co od čeho.
Král všecky obyvatele města ode všech
berní s-dí. Pal. Řdh. II. 109. — co komu.
Otta počal zemi českou Němcům s. Háj. —
koho proč. Svoboď (nás) z dobroty ne-

. smírné (jsa dobrotiv). Pís. 1529. — co, koho
čím. Ms. Jiřík rychtu prodal Vašincovi
i vzdal a s-dil dobrým úmyslem tiernto li-
stem. NB. Tč. 160. — se. Ctib. — se koho
(zbaviti se). Měst. bož. —jak. Co se manství
a léna dotýče, toho ani s. ani prodávati ne-
mají Bez vůle vší země. Vl. zř. 464.

Svobodka, y, f., ves u Březnice. PL.

Svobodně - se svobodou, frei. V. S. ode-
jíti (bez překážky, bez trestu atd.). Us. Aby
mohl s. svým kupectvím odjeti. Půh. II. 49.
Nesvobodně praví pravdu, kterýž s. praviti
musí; S. všemu světu zvěstovati; S. něčeho
užívati; Pravdy s. brániti. Hus I. 233., III.
103., 236, 272. (Tč.;. Pravdu s. vyznati,
hlas dáti (hlasovati), Kom.; s. se pohybo-

vati, Sych., sobě činiti, Jel., živ býti (bez
úřadu). Us. S. mluviti (směle, bez ostýchání).
MP., Bart.

Svobodněti, ěl, ěni, frei werden. L.

Svobodnice, e, f. — žena svobodná, die
Freie, Freigeborene. Sá. Abraham měl syna
ze s-ce (Sary). Sš. II. 50. — S., die Frei-
sassin.

Svobodnický — svobodníku príslušný,
Freisassen-. S. statek, dvůr. Ros. — S. lid,
propuštěnci, freigelassen. Ros. — S., einen
freiwilligen Krieger betreffend.

Svobodnictví, n. = svobodnický stav, das
Freisassenrecht. Bern. — S. — svobodné slou-
žení na vojně, der Dienst eines Freiwilligen.
— S., der Stand des Freigelassenen. Bern.

Svobodnictvo, a, n. = svobodnictví. —
S. — svobodnici.

Svobodničiti = svobodně sobě žíti, Jung-
gesellenleben führen, selbstständig leben. Na
Ostrav. Tč.

Svobodník, a, m. = nepoddaný, der Freie.
V. S. jest propuštěný ze služebnosti. Kom.
S., koho pán vymanil z íeudalné poddanosti.
Dbš. 85. — S. = dobrovolný voják, dobro-
volník, der Freiwillige. Kom. — S., Ge-
freiter, ve vojště. Čsk. — S., der freie
Mensch. Kdo nad sebú nepanuje, není svo-
bodníkem. Slov. Tě. — S. = člověk neže-
natý. Sá. — S. — svobodně myslící, der
Freigeist. — S. = kdo na dvoře dědičném
sedí, dědinník, dvořák, der Freisass. V. S-ci
sluli před r. 1848. takoví obyvatelé země
české, kteří, žádnému zemskému stavu ne-
náležejíce, měli své vlastní pozemky, bez-
prostředně pod pravomocností královskou
stojící. Vz S. N., Gl. 330., Dedinník, Náprav-
ník, Rychtář svobodný. — S., osob. jm. Šd.

Svobodno, vz Svobodný.

Svobodnomluvnosť, i, f., die Freimüthig-
keit. Kom., Br.

Svobodnomluvný = svobodně mluvící,
freimüthig im Reden. Jg.

Svobodnosť, i, f. = svoboda. Hus I. 119.
S. v náboženství, Zlob., k volení, D., v řeči.
Ros. S. od cla (celní). J. tr.

Svobodný; svoboden, dna, o ; komp. svo-
bodnější. S. = svobodu mající, sobě volný a)
bez tělesného obmezení, bez vězení, frei, ohne
körperliche Einschränkung. Jg. S. pták (vy-
povězenec), V.; s. průchod, přístup (nezame-
zený). S. pták v povětří. Na s. noze někoho
o vyšetřovati, lépe: vyšetřovati bez vazby,
mimo vazbu, Šb., při svobodě, vz Svoboda,
Noha. J. tr. S. kyslík, lépe snad: volný. Brt.
S. jako pták. Plk. — S. b) nepoddaný jinému,
frei, nicht unterthan, von anderen unabhän-
gig. Jg. S. člověk, syn (vybytý), V., sedlák
(svobodník), Us., statek (Allod), dvůr, dům,
dědina (robotou nezavázaná) D., město (ni-
komu nepoddané, V.; jen králi poddané),
obec, pán (Baron, Freiherr), paní, Us., sta-
vové, Kom., město horní; místo, pole (v hor-
nictví: ještě nepropůjčené aneb zanechané),
kukus (pro dobročinný ústav), oheň (ne-
přikrytý). Vys., Šp. V s-é zemi svobodní
mají býti jazykové. Rb. S. odpad vody,
učební předmět, přístav, byt, obydlí, stě-
hování se. J. tr. S. zboží. Dač. I. 131. S.
obchod s něčím, sklad, das Freilager, živ-