Předchozí (812)  Strana:813  Další (814)
813
nosť. Dch., J. tr. 8. exemplář, lépe: ex.
zdarma n. nádavkem daný (ku př. kdo vezme
10 losů, dostane los zdarma n. nádavkem);
s. lístek do divadla, lépe: 1. zdarma; ve
svobodných n. volných hodinách se baviti,
lépe: ve prázdných. Šb., Š. a Ž. S. den =
prázdný. Dch. S. výživa, lépe: v. zdarma.
S. umění (literní, svobodným stavům pří-
stojné), die freien Künste. Sedmero s. umění.
V. Muž s-dné výmluvnosti. Háj. S. zedník,
der Freimaurer. D. S. cesta (silnice králov-
ská), die Landstrasse. Ze s-né ruky něco pro-
dati (ne úředně); dle Brs. 241. lépe: z ruky,
z volné ruky prodati, von freier Hand. S.
plavec dle Brs. 241. lépe: vyučený. S. šer-
míř od péra. Vz Gl. 332., Mus. 1848. 304.
Přišel jsem tam právě na s-ho hospodáře.
Sá. Býti s-ným jest nezáviseti na ničem než
na zákonech. Voltair. S. myslitelstvi, die
Freidenkerei. Dch. Vem sobě, kerá něco
má, kerá má dům, rolí, vinohrad s-ný, ta
bude hospodyň dobrá. Sš. P. 274. Kúpil
purkrecht za volný a za s. sobě i nám sy-
nóm. NB. Tč. 33. Zboží s. a čisté; Slíbil
mé dceři Anně vložiti 30 hř. ve dsky na
s-né dědině; Má pan Herart té panně ještě
4 hř. platu ukázati na s-ném a zapsati;
Odprodal to zboží za s-dné; Na s-né sil-
nici; S., čisté dědiny. Půh. I. 149., 236.. II.
61., 162., 212., 358. Takého mníš, bych měl
za muže s-ho ? jistě nic, ale za sluhu velmě
porobeHého; Zdá se ten s-ný, jímž žena
vládne?; Jedné ten jest plně s. Hus I. 202.,
355. (Tč.). Císař všem s-dnou hodinu ukládá,
aby každý sám potřebu svou oznámil. Rvač.
— komu. Sobě s-ným a volným býti. V.,
Let. 161. Prodej každému s. (volný). —
v čem, kde. V jiných věcech byli sobě
s-i. Plác. (Zlý) jsa ohavné smrti hoden všady
v lidech jest s-den. Smil. 1274. A ten, kterýž
s-den jest před Bohem, sborskú (lidskú)
kletbú jest svázán. Hus III. 228. On je v tom
sobě s-den. Čr. — čím: svým statkem. Žer.
Záp. II. 158. — S. = slibem, povinností ne-
vázaný,
frei, ohne Verbindlichkeit. Jest ještě
s. (zvl. nevázaný slibem manželsví). S. dě-
večka. V. S. stav. Us. Chodíval k nám za
s-na (za svobody). Brt. S. 86. Měla s ním
dítě za s-dna. Us. Dyž ty se oženíš, ja budu
slobodnu, možu se obratiť, na keru chcu
stranu; Před s-nú chasú tebja pomúvali;
Zingaj (= zpívej) mně hubo má, dokad jsi
s-dná, šak zingat nebudeš, až za vdovca
půjdeš. . P. 283., 547., 781. (Tč.). Smil-
stvie jest prvé mezi s-dnú a s-dným. Hus
I. 196. — S. = osvobozený, prostý, sprošténý,
frei, befreit von etwas. S. trh. Boč. Myšlení
jsou s-á. D. Statek s. (od dluhů; nezávadný).
Když z toho těla ke mně přijdeš, tehdy mě
s-dnú tváří uzříš. Hus III. 73. — čeho:
viny. Troj. S-dna učiniti někoho služby.
V. — od čeho: od zákona, Br., od platů,
od roboty, od cla, Us., od daně. J. tr. Je-
stliže by takový povaleč, jsa sobě po roce
zběhlém s-den od tohoto pána, činil jaké
pohrůžky . . . F. I. U. VIL Protož toho jest
od práva s-den. Tov. 78. S-dni jsme od
robot. Dh. Ó s-dný, nedrž, pusť ji s-dnu od
ďábla domóv. Hus II. 98. — kde: mezi
mrtvými. Hus II. 137. — S. = svobodu dá-
vající, sicher, frei. S. glejt, místo (útočiště).
V. Mají od starých králuov a císařóv s-dné
listy, že nemají žádnému odpovídati. Půh.
II. 63. — $., od mravného nucení, od mravné
závaznosti vzdálený,
frei. Na s-né vůli míti;
není mi s-dné (nesmím); s. a upřímné srdce.
V. Není s-den (kdo nenávidí, se hněvá); s.
myšlení, upřímnost', D, řeč, Kom., následo-
vání, překlad spisu (nevázaný pravidlem),
Us., život. Jg. Jest mu s-dno, máš s-dno.
D., Sych. Jest nám s-dno podlé vůle naší
živu býti. V. Člověk není svoboden, kterým
vášně vládnou. Kmp. S. slovo. Šp. Člověk
mravně s. Sš. J. 149. S. čin lidský. Sš. J.
200. Hanebná výplata a s. odpuštění, to dvé
je ze dvou matek. Shakesp. Tč. To mi má
s-dno býti. NB. Té. Z dobré a s-né vůle
někomu něco dáti; Dokud jsme zde živi,
neúplně jsme s-dni; Vždy jest vóle s-dná
tak, že nižádný kromě Boha nemóž jie při-
puditi, aby jí člověk co volil, když by sám
nechtěl; Sám ze své s-dné vóle za živa (to)
učinil. Hus I. 434., 355., II. 259., III. 147.
(Tč.). Stojí svobodno odvolati se na vyšší
soud, lépe: obžalovaný má toho vůli. (může,
smí) se odvolati k vyššímu soudu. ob. Od-
volání na vyšší soud stojí obžalovanému
s-o, lépe: obžalovaný má toho vůli, má na
vůli, smí, může, nezhajuje se mu, dovoluje
se mu, zůstává mu na vůli odvolati se k vyš-
šímu soudu, lze mu se odvolati. Bs. Kverkňv
i horníkův s. příchod i odchod. Nar. o h. a k.,
Pč. 52. Stojí mi s-dno, vz Státi komu. —
čím. Svým svědomím a náboženstvím každý
má býti s-den. Rb. Statečností s-dný, radů
výstražný. Hus II. 426. Všichni kverci i jeden-
každý horník mají netoliko vlastními oso-
bami svymi s-dni býti. Nar. o h. a k.
komu. Leč byste snad myslili, že to také
s-dno jest lidem ženu sobě vzíti a potom
od ní pustiti. Žer. 320. v čem. Velmě
jest byl člověk u vóli s-dný, neb měl jest
moc nehřešiti. Hus II. 431. — s inft. Bůh
s-den jest určiti toho ke cti, onoho k bezecti.
Sš. I. 104. — S. hamry, Freihammer, ves
u Nasavrk. Vz S. N. S. ves, JosephsdoRf,
ves u Čáslavi; S. dvory, Freihöfen, ves u Kr.
Hradce; S. hor}-, Freidorf, ves u Vodňan
a Freigebirg, ves tamtéž. PL.
Svobododechý, -dyšnv, freiheitathmend.
Šm.
Svobodomluvnosť, i, f., der Freimuth
im Sprechen. S. apoštolů. Sš. Sk. 53. Na-
ději tu majíce mnohé, odvahy či s-sti uží-
vané. Sš. 1. 320. (Hý.).
Svobodomluvný, freimüthig.Vz Svobodo-
mluvnosť atd.
Svobodomyslec, slce, m. = svobodec. Sš.
I. 219., 237. (Hý.).
Svobodomyslník, a, m., der Freisinnige.
Pal. Rdh. III. 133.
Svobodomyslnost, i,f., der Freiheits-
sinn, liberales Denken. C.
Svobodomyslný, freisinnig. Us. Č. S.
muž. Pal. Rdh. III. 7.
Svobodověrec, rce, m. = svobodomyslník,
der Freigeist. Šm., Sš. Sk. 60.
Svobodověrecký, freigeisterisch. Bern.
Svobodověrectví, n., die Freidenkerei,
Freigeisterei. Bern.
Předchozí (812)  Strana:813  Další (814)