817

Svomyslný = svémyslný. Slov.

Svondati, vz Sundati.

Svoprajnosť, i, f. = sobectví, der Eigen- j

nutz. Slov.

Svor, u, svorec, rce, svůrek, rku, m. =
co věc s věcí svírá, spojuje, kleště, das Band,
die Klammer, Zwinge. S., starsl. sъcvorъ,
koř. svr (cf. se-vr-íti), r stupňováno v or.
Mkl. B. 11., 12. (Hý.). Zeď svory sevříti.
Kram. — S. u tesařů trám jiné částky díla
tesařského vázající. S. u cepu, svorník =
svaz, kterým držadlo k bijáku připojeno
jest, das Ortband. Rohn. 703. — S-ry =
dva příčné trámy spojující vrchní konce
sloupů hraničných, die Laune, der Schlüssel.
Prm. IV. 249. S. = trám hranice, na němž
uložen podklad, na kterém housle (die Hebe-
leiste) se otáčejí, der Schlüssel. Prm. IV.
236. — S., v horn., zarážka, der Vorschlag,
Vorstrecker. Šp. — S., zodiacus. Jir. exc.
V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = svorec,
vor m. kocábky, das Floss. Háj. Učinili s-ry
u břehu. BO., Us. u Třebíče. Fsk. Kázal
most ze svorů přes tu řeku udělati. Alx.
F. k. 44. — S., die Sturrasäule. — S. =
šroub, die Schraube. Zlob. — S., opuka,
der Glimmerschiefer, skládá se ze slídy a
křemene. Vz Hornina. Bř. Cf. Schd. II. 68.,
102., Bř. 245., 255., KP. III. 18., 42., Krč.
329. S. jest břidličnatý, obyč. světlý kámen,
složený z křemene a ze slídy; obyč. jest
do něho vtroušen hnědý granat, turmalin,
cyanit, staurolith atd. Krč. 78. S. = kry-
stallická směs slídy a křemene ve slohu
břidličnatém a vrstevnatém. Krč. 260. Svor
železný. Eisenglimmerschiefer, dolomitový,
vápenný, Kalkg. Krč. 261., 262.

Svora, svůra, svorka, svůrka, svo-
rečka, y, f. == rozvora u voza, die hintere
Deichsel. Bern. — S. u biče, v obec. mluvě
cvora, poplístka, Schmitze, f. — S. u cepu,
svor — řemen, jímž kůži k oběma dřevům
cepovým (k -cepovce a válečku) připínají.
Vk. S. = řemen spojující cep s rukovětí.
Sml., Mý., Ktk,, Vrů. Vz Cep (dodatky). —
Svůra = psí obojek. — Svory, svůrky =
nožní pouta. — S. = úzká cesta, těsný prů-
chod, ein enger Weg. Sš. Snt. 137.

Svorčlivý = svorný. Na Policku. Kšá.

Svorec, rce, m. == vazný svor, der Binde-
riegel, die Zwinge. Nz. Svorec podélní, ve
čtverci, die Schraubenzwinge. Skv.

Svorel, rlu, m., der Aeschinit, nerost.
Miner. 566.

Svoreň, rně, m. = železná páka ve mlýně,
die Hebestange. Us. — S., na Slov. = že-
lezný hřeb vůz spojující. S. spojuje s obrtlem
zadní čásť vozu, die Klammer, der Reib-
nagel, svorník. Koll., Pk., Šp. — S., svo-
řínek, zákolník, který drží váhy ve voji,
der Vorstecknagel. U Olom. Kd.

Svorenství, n. = svornosť, die Eintracht.
Rkp. 15. stol. Č.

Svořínek, nku, m., vz Svor, Svoreň.
S. = malý řemínek, kterým se potrhané
cepy spravují. Hor. Bkř. Vz Svor.

Svoříš, e, m., Swořisch, ves n Jistebnice.

Svorka, y, f., die Klemme, Schrauben-
zwinge. Prm., Ck. S. truhlářská. S. u cepu,
vz Svor. Mor. Šd.

Svorně, einträchtig. V. S. jednati, hla-
sovati. — S. = svorou, závorou. Kat. 659.

Svorní = ku svoru náležející, Band-,
Klammer-. Svorní Hřeb = svoreň, svorník,
svěrák, pověrák, nicohlavník, srdečník, der
Reib-, Spann-, Vorstecknagel. Jg. S. hřeb =
železný kulatý hřeb, jímž se váhy k vozu
připínají. V Bystersku. Sn.

Svornice, e, f., lépe: svodnice, die Wasser-
furche. Kouble. — S. = svoreň u vozu. Boč.

Svorník, u, m. — svor, die Klammer, das
Band. Železo k železu sem připojené. Pam.
kut. — S. u cepu, vz Svor. S. u pluhu,
železný hřeb, kterým se váhy k pluhu při-
pojují, der Pflugstoss. D. — S. u vozu, vz
Svorní. Us. — Vz Rozvora. — S. = závě-
rečný kámen v klenutí. Vz S. N. — S., ve
mlýně, vz Svor. — S. šroubu, der Schrauben-
bolzen. Šp. S-ník nýtový, der Nietbolzen.
Čsk. — S., a, m., osob. jm. Mor. Šd.

Svornohlasnosť, i,f.,die Harmonie. Krok.
I. c. 152.

Svornohlasný, harmonisch, einstimmig.

Jg.

Svornomyslnosť, i, f., die Einmüthig-
keit, Jg.
Svornomyslný, einmithig. Krok.
Svornosť, i, f. = srovnávání se, jednö-
hlasnosť, die Ubereinstimmung, Eintracht,
Einigkeit, Einmüthigkeit, der Einklang. Jg.
S. mezi lidmi. S. udělati, vzdělati. V. V s.
uvésti; k s-i přivésti. Ros. Ve s-ti s někým
živu býti. Us. JT. O s-nosti vůle a mysli
učeníků jedná, Sš. J. 265. (Hý.). S-stí naj-
menší věci vysoko zcházejí, nesvorností
najvětčie panstvie i královstvie rózno se
rozcházejí. Vš. IX. 10. S. daří, nesvornosť
maří. Slez. Tč. S. lásky matka. Slov. Tč.
Čas je zlý, když je málo u lidí s-sti. Mor.
Tč. Dobrý úmysl a pozornosť majú v dobrém
skutku s. Mor. Tč. Trvala mezi nimi s. V.
Nic tak nemútie ďáblóv jako s. lásky; Ktož
taký chléb a pokrm ve s-sti jedie, nevadie
sě spolu; Ten má mieti lásku a s. k Bohu
a potom ku každému bližniemu. Hus III.
73., 172. Aby plnili vóli jeho ve s-sti bez
roztrženie. Hus III. 278. (Tč.). S-stí malé
věci rostou, nesvorností a svárem největší
se rozpadají. Kmp. Kde bída do světnice
dveřmi vchází, tam skáče s. oknem ven.
Kmp. Lepší brambor ve s-sti nežli bažant
ve zlosti. Prov. Strany přísloví vz ještě:
Bratr, Mír, Potřebovati, Provaz, Ruka,
Soused, Vojsko, Vůle. Kde s., tu i hojnosť
boží (tu boží požehnání. Vz Provaz). Č.
Kde s., tam dobrého hojnosť. Š. a Ž. S-stí
maličké věci veliký zrůst berou, nesvorností
pak veliké k roztržitostem ano i v nic při-
cházejí; Přátelství a s. nejlepší ohrada rad-
ních. Pr. Kde s. přebývá, tu všecko dobře
se vede a vzdělává; Různice a nesvornosti
obecného dobrého nepřítel; Kde nesvornosť
panuje, tuť žádné podstatné moci a síly býti
nemůže. Rb. S-tí malé věci vzrostají. Cyr.
Řídká jest krásy s poctivostí s. Jel. Vz Rb.
273. — S. slul r. 1848. zvláštní sbor pražské
i národní obrany, jenž první zavedl české
velení. Vz S. N.

Svornostní, Eintrachts-. Šm.
Svornozvukosť, i, f., die Harmonie. Srn,



	817

	Svomyslný = svémyslný. Slov. Svondati, vz Sundati. Svoprajnosť, i, f. = sobectví, der Eigen- j nutz. Slov. Svor, u, svorec, rce, svůrek, rku, m. = co věc s věcí svírá, spojuje, kleště, das Band, die Klammer, Zwinge. S., starsl. sъcvorъ, koř. svr (cf. se-vr-íti), r stupňováno v or. Mkl. B. 11., 12. (Hý.). Zeď svory sevříti. Kram. — S. u tesařů trám jiné částky díla tesařského vázající. S. u cepu, svorník = svaz, kterým držadlo k bijáku připojeno jest, das Ortband. Rohn. 703. — S-ry = dva příčné trámy spojující vrchní konce sloupů hraničných, die Laune, der Schlüssel. Prm. IV. 249. S. = trám hranice, na němž uložen podklad, na kterém housle (die Hebe- leiste) se otáčejí, der Schlüssel. Prm. IV. 236. — S., v horn., zarážka, der Vorschlag, Vorstrecker. Šp. — S., zodiacus. Jir. exc. V MV. nepravá glossa. Pa. — S. = svorec, vor m. kocábky, das Floss. Háj. Učinili s-ry u břehu. BO., Us. u Třebíče. Fsk. Kázal most ze svorů přes tu řeku udělati. Alx. F. k. 44. — S., die Sturrasäule. — S. = šroub, die Schraube. Zlob. — S., opuka, der Glimmerschiefer, skládá se ze slídy a křemene. Vz Hornina. Bř. Cf. Schd. II. 68., 102., Bř. 245., 255., KP. III. 18., 42., Krč. 329. S. jest břidličnatý, obyč. světlý kámen, složený z křemene a ze slídy; obyč. jest do něho vtroušen hnědý granat, turmalin, cyanit, staurolith atd. Krč. 78. S. = kry- stallická směs slídy a křemene ve slohu břidličnatém a vrstevnatém. Krč. 260. Svor železný. Eisenglimmerschiefer, dolomitový, vápenný, Kalkg. Krč. 261., 262. Svora, svůra, svorka, svůrka, svo- rečka, y, f. == rozvora u voza, die hintere Deichsel. Bern. — S. u biče, v obec. mluvě cvora, poplístka, Schmitze, f. — S. u cepu, svor — řemen, jímž kůži k oběma dřevům cepovým (k -cepovce a válečku) připínají. Vk. S. = řemen spojující cep s rukovětí. Sml., Mý., Ktk,, Vrů. Vz Cep (dodatky). — Svůra = psí obojek. — Svory, svůrky = nožní pouta. — S. = úzká cesta, těsný prů- chod, ein enger Weg. Sš. Snt. 137. Svorčlivý = svorný. Na Policku. Kšá. Svorec, rce, m. == vazný svor, der Binde- riegel, die Zwinge. Nz. Svorec podélní, ve čtverci, die Schraubenzwinge. Skv. Svorel, rlu, m., der Aeschinit, nerost. Miner. 566. Svoreň, rně, m. = železná páka ve mlýně, die Hebestange. Us. — S., na Slov. = že- lezný hřeb vůz spojující. S. spojuje s obrtlem zadní čásť vozu, die Klammer, der Reib- nagel, svorník. Koll., Pk., Šp. — S., svo- řínek, zákolník, který drží váhy ve voji, der Vorstecknagel. U Olom. Kd. Svorenství, n. = svornosť, die Eintracht. Rkp. 15. stol. Č. Svořínek, nku, m., vz Svor, Svoreň. S. = malý řemínek, kterým se potrhané cepy spravují. Hor. Bkř. Vz Svor. Svoříš, e, m., Swořisch, ves n Jistebnice. Svorka, y, f., die Klemme, Schrauben- zwinge. Prm., Ck. S. truhlářská. S. u cepu, vz Svor. Mor. Šd.	Svorně, einträchtig. V. S. jednati, hla- sovati. — S. = svorou, závorou. Kat. 659. Svorní = ku svoru náležející, Band-, Klammer-. Svorní Hřeb = svoreň, svorník, svěrák, pověrák, nicohlavník, srdečník, der Reib-, Spann-, Vorstecknagel. Jg. S. hřeb = železný kulatý hřeb, jímž se váhy k vozu připínají. V Bystersku. Sn. Svornice, e, f., lépe: svodnice, die Wasser- furche. Kouble. — S. = svoreň u vozu. Boč. Svorník, u, m. — svor, die Klammer, das Band. Železo k železu sem připojené. Pam. kut. — S. u cepu, vz Svor. S. u pluhu, železný hřeb, kterým se váhy k pluhu při- pojují, der Pflugstoss. D. — S. u vozu, vz Svorní. Us. — Vz Rozvora. — S. = závě- rečný kámen v klenutí. Vz S. N. — S., ve mlýně, vz Svor. — S. šroubu, der Schrauben- bolzen. Šp. S-ník nýtový, der Nietbolzen. Čsk. — S., a, m., osob. jm. Mor. Šd. Svornohlasnosť, i,f.,die Harmonie. Krok. I. c. 152. Svornohlasný, harmonisch, einstimmig. Jg. Svornomyslnosť, i, f., die Einmüthig- keit, Jg. Svornomyslný, einmithig. Krok. Svornosť, i, f. = srovnávání se, jednö- hlasnosť, die Ubereinstimmung, Eintracht, Einigkeit, Einmüthigkeit, der Einklang. Jg. S. mezi lidmi. S. udělati, vzdělati. V. V s. uvésti; k s-i přivésti. Ros. Ve s-ti s někým živu býti. Us. JT. O s-nosti vůle a mysli učeníků jedná, Sš. J. 265. (Hý.). S-stí naj- menší věci vysoko zcházejí, nesvorností najvětčie panstvie i královstvie rózno se rozcházejí. Vš. IX. 10. S. daří, nesvornosť maří. Slez. Tč. S. lásky matka. Slov. Tč. Čas je zlý, když je málo u lidí s-sti. Mor. Tč. Dobrý úmysl a pozornosť majú v dobrém skutku s. Mor. Tč. Trvala mezi nimi s. V. Nic tak nemútie ďáblóv jako s. lásky; Ktož taký chléb a pokrm ve s-sti jedie, nevadie sě spolu; Ten má mieti lásku a s. k Bohu a potom ku každému bližniemu. Hus III. 73., 172. Aby plnili vóli jeho ve s-sti bez roztrženie. Hus III. 278. (Tč.). S-stí malé věci rostou, nesvorností a svárem největší se rozpadají. Kmp. Kde bída do světnice dveřmi vchází, tam skáče s. oknem ven. Kmp. Lepší brambor ve s-sti nežli bažant ve zlosti. Prov. Strany přísloví vz ještě: Bratr, Mír, Potřebovati, Provaz, Ruka, Soused, Vojsko, Vůle. Kde s., tu i hojnosť boží (tu boží požehnání. Vz Provaz). Č. Kde s., tam dobrého hojnosť. Š. a Ž. S-stí maličké věci veliký zrůst berou, nesvorností pak veliké k roztržitostem ano i v nic při- cházejí; Přátelství a s. nejlepší ohrada rad- ních. Pr. Kde s. přebývá, tu všecko dobře se vede a vzdělává; Různice a nesvornosti obecného dobrého nepřítel; Kde nesvornosť panuje, tuť žádné podstatné moci a síly býti nemůže. Rb. S-tí malé věci vzrostají. Cyr. Řídká jest krásy s poctivostí s. Jel. Vz Rb. 273. — S. slul r. 1848. zvláštní sbor pražské i národní obrany, jenž první zavedl české velení. Vz S. N. Svornostní, Eintrachts-. Šm. Svornozvukosť, i, f., die Harmonie. Srn,