819

Svrb, u, m. = svrbení, das Jucken. Bern. —
Svrby na těle — svrab. Zlob.

Svrbění, n. das Jucken. S. kůže (svr-
bivka), das Hautjucken. Ja.

Svrběti, 3. os. pl. svrbí, svrbě (íc), ěl,
ěni; svrbívati, jucken. — abs. Hlava bolí,
kapsa svrbí (po plesu). Prov. Kde nesvrbí,
nedrb. Mus. — koho. Svrbí jazyk toho,
kdo ví co tajného. Č. M. 78. Svrbí ho krev
i jazyk (nemůže-li kdo něco smlčeti. Us.
Šml. Svrbí ho kůže (o lidech všetečných,
chce-li se jim výprasku). Ros. Každý nej-
lépe ví, co nese (kde ho bolí, svrbí a kouše).
C. Žadosť cti jej svrbí. Kom. S-bí vás dlaň
(béřete rád úplatek). Us. Dch. Žena repce
proti muži, jak ju chrbet svrbí. Slov. Tč.
Svrbí mne levé oko. Brt. S. 20. S-lo ho
dobré bydlo. Msk. Koho svrbí pravá dlaň,
bude platiti, koho levá, bude peníze bráti;
Když svrbí záda, budou v pekle hody. Kda.
Svrbí-li tě oči, očekávej mrzutosť. Mor.
Česati ano nesvrbí, stonati ano nebolí. Vz
Marný. Lb. Míchá se, ano ho nesvrbí (míchá
se. več mu netřeba). Když tě nesvrbí, ne-
drbej. Kde tě nesvrbí, nedrbej, abys při-
česů neudělal; Kde tě nesvrbí, nedrbej a
psa, když chce spáti, za ocas netahej. Lb.
Svrbí-li tě kůže, dej se do toho (do pra-
nice). Sych. Každý nejlépe ví, kde ho s-bí
(kde ho střevíc tlačí, hněte). Prov.

Svrbina, y, f. = svrbění, das Jucken.
Slov, Bern.

Svrbívati, vz Svrběti.

Svrbivka, y, f. = svrbění kůže, prurigo,
das Hautjucken. Ja., Nz. 1k.

Svrbivkový, pruriginös. Nz. lk.

Svrbivosť, i, f. = neduh, námelka, die
Kriebelsucht, Krampfsucht, raphania, con-
vulsio cerealis. Rostl. III. b. 94.

Svrbivý, juckend.

Svrblavě, svrblivě, juckend.

Svrblavka, srblavka, svrablavka, y,
f. — svrab. Jg.

Svrblavý, svrblivý == svrbící, juckend.
S. prašivina. Čern.

Svrbný = svrab mající, krätzig. Svrbný
drbného vždycky najde (kdo rád pochleb-
níkům, najde je). Ros., č. M. 44.

Svrbot, u, m. = svrbění, das Jucken.
Mus.

Svrbovatosť, svrbovitosť, i, f.=plnosť
svrbů, die Krätzigkeit. Jg.

Svrbovatý, svrbovitý = plný svrbův,
krätzig. Zlob.

Svrbovský. S. jablko (nákyslé). Na mor.
Zlínsku. Brt.

Svrcení, svrcený, vz Svrtiti.

Svrci, vz Svrhnouti.

Svrčák, a, m., sphyraena, der Schwirr-
fisch. Šm.

Svrčala, y, f., nictigarus, zastr. Rozk.
Vz C vrčala.

Svrček, čka, m., zastr. = cvrček, die
Grille. Rad. zv.

Svrčeti, el, ení, svrkati; svrhnouti; knul
a kl, utí, zirpen, knistern. — abs. Cín ohýbán
jsa svrčí. Pr. Chym. S-la cvrčala. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Svrčeves, vsi, ť, Grillendorf, ves v Kla-
tovsku. Vz S. N.

Svrčina — smrčina. Slov.

Svrčinový, slez. švrkový — smrčinový.
S. kora. Slov. Dbš. 57.

Svrčkati = šurkati. Slov. Šd.

Svrčov, a, m., něm. Swrčow, ves u Lip-
níka. PL.

Svrěovice, Zwrtschowitz. ves u Brandýsa
n. L. PL., Tk. III. 55., 62.

Svrhel, hle, f., die Abart. Šm.

Svrhlec, hlce, m., svrhlý, abaRtig. — S. =
svržený jezdec, der Sandreiter. D. — S. =
svržený s úřadu, ein vom Amte Abgesetzter.
Ros.

Svrhlosť, i, f., die Ab-, Ausartung. D.

Svrhlý = svržený, herabgeworfen. Ros. —
S. = nepodařilý, degener, abartig, ausge-
artet. D., Ráj. I. 136.

Svrhnouti, hnul, ut, utí, svrci, svrhu,
svrz, svrha (ouc), svrhl, žen, ení; svrhovati =
dolů vrci, shoditi, herab-, herunter-, ab-
werfen, abschütteln; dáviti se, speien, sieh
übergeben; se = spadnouti, niederfallen,
zu Boden fallen: nepodařiti se, ab-, aus-
arten. Jg. — co, koho. Kůň svrhl zuby.
Reš., jezdce. Ros.. Kom. S. lesy (srubati).
Boč. Š. lékařství (= lék, dáviti se). Krab.
Jelen s-hl parohy. Šp. — co, koho odkud:
se skály, s lavice a polštáře (s úřadu
s úřadu; jho se sebe s. V. Vítr svrhl krov
s palácu. Dač. I. 73. Abychom mohli svrci
s sebe břiemě velmi těžké. Hus I. 334. S.
někoho s okna, s trůnu. D. S. břímě s sebe.
Jel. — co kam: kámen na někoho s. Ros.
V oheň svržeš je. Ž. wit. 139. 11. Do hrobu
je svrhují. Er. P. 182. S. koho u věčné za-
tracenie. Hus III. 117. S hráze do rybníka,
Us., s nebe do pekla s. Kom. — co komu.
Co oni pravili, to jim svrhl. Plk. Pan sudí
odpovídaje předně mu ten příklad o panu
Tasovi z Lomnice svrhl. Žer. On vymlouval
se dvojí věcí, ale obojemu ode mne svr-
ženo bylo (widerlegen). Žer. — se = nepo-
dařiti se. Svrhl se člověk, živočich, strom.
Jg. — se kde. Něco takových částek ve
vodě se svrže. Toms. — koko kudy kam
čím. Svrhl ho přes zábradlí po schodech
na dvůr pod vůz, s peci za kamna rukou
vlastní. Us. An těmi všemi úmluvami svrhl
(zamítl je) a ku škodám mě připravil. Půh.
II. 162. — čeho šp. m.: co. Brt.

Svrhnutí, svržení, n., der Sturz. Šm.

Svrch, u, m. = svrchní část něčeho, der
obere Theil, die Oberfläche. Po s-chu. Har.
S. míti (pravdu). Ty máš s. a já spod. Us.
Dch. S. komína, der Obertheil. Dch.

Svrchek, chku, svršek, šku, m. = svrch,
hořejší n. svrchní částha n. strana něčeho,
opak: spodek, der Gipfel, Obertheil. S. ucha
(křídlo); s-chek ve mlýně (svrchní kámen,
běhoun), V., stežně, stromu, Us.. Dch., boty
(holénka; nárt, das Vorderblatt), střevícový,
das Schuhoberleder. Šp. S. nohy (nárt), úst
(podnebí). Kom., ruky, oděvu, rostliny (vr-
cholík), D., sloupu, košile. Us. S., hlava
štítu, das Haupt des Schildes. Nz. - S. =
zevnitřní strana, plocha, die Oberfläche. S.
rolí. Ben. V. S. naší země. Kom. Na s-ku
vody. Toms. Přikryl s. země jako kobylky.
MP. — S., svršek a pl. svrchky, svršky,
svrškové (zastr. svrchci) = nábytek domovní,



	819

	Svrb, u, m. = svrbení, das Jucken. Bern. — Svrby na těle — svrab. Zlob. Svrbění, n. das Jucken. S. kůže (svr- bivka), das Hautjucken. Ja. Svrběti, 3. os. pl. svrbí, svrbě (íc), ěl, ěni; svrbívati, jucken. — abs. Hlava bolí, kapsa svrbí (po plesu). Prov. Kde nesvrbí, nedrb. Mus. — koho. Svrbí jazyk toho, kdo ví co tajného. Č. M. 78. Svrbí ho krev i jazyk (nemůže-li kdo něco smlčeti. Us. Šml. Svrbí ho kůže (o lidech všetečných, chce-li se jim výprasku). Ros. Každý nej- lépe ví, co nese (kde ho bolí, svrbí a kouše). C. Žadosť cti jej svrbí. Kom. S-bí vás dlaň (béřete rád úplatek). Us. Dch. Žena repce proti muži, jak ju chrbet svrbí. Slov. Tč. Svrbí mne levé oko. Brt. S. 20. S-lo ho dobré bydlo. Msk. Koho svrbí pravá dlaň, bude platiti, koho levá, bude peníze bráti; Když svrbí záda, budou v pekle hody. Kda. Svrbí-li tě oči, očekávej mrzutosť. Mor. Česati ano nesvrbí, stonati ano nebolí. Vz Marný. Lb. Míchá se, ano ho nesvrbí (míchá se. več mu netřeba). Když tě nesvrbí, ne- drbej. Kde tě nesvrbí, nedrbej, abys při- česů neudělal; Kde tě nesvrbí, nedrbej a psa, když chce spáti, za ocas netahej. Lb. Svrbí-li tě kůže, dej se do toho (do pra- nice). Sych. Každý nejlépe ví, kde ho s-bí (kde ho střevíc tlačí, hněte). Prov. Svrbina, y, f. = svrbění, das Jucken. Slov, Bern. Svrbívati, vz Svrběti. Svrbivka, y, f. = svrbění kůže, prurigo, das Hautjucken. Ja., Nz. 1k. Svrbivkový, pruriginös. Nz. lk. Svrbivosť, i, f. = neduh, námelka, die Kriebelsucht, Krampfsucht, raphania, con- vulsio cerealis. Rostl. III. b. 94. Svrbivý, juckend. Svrblavě, svrblivě, juckend. Svrblavka, srblavka, svrablavka, y, f. — svrab. Jg. Svrblavý, svrblivý == svrbící, juckend. S. prašivina. Čern. Svrbný = svrab mající, krätzig. Svrbný drbného vždycky najde (kdo rád pochleb- níkům, najde je). Ros., č. M. 44. Svrbot, u, m. = svrbění, das Jucken. Mus. Svrbovatosť, svrbovitosť, i, f.=plnosť svrbů, die Krätzigkeit. Jg. Svrbovatý, svrbovitý = plný svrbův, krätzig. Zlob. Svrbovský. S. jablko (nákyslé). Na mor. Zlínsku. Brt. Svrcení, svrcený, vz Svrtiti. Svrci, vz Svrhnouti. Svrčák, a, m., sphyraena, der Schwirr- fisch. Šm. Svrčala, y, f., nictigarus, zastr. Rozk. Vz C vrčala. Svrček, čka, m., zastr. = cvrček, die Grille. Rad. zv. Svrčeti, el, ení, svrkati; svrhnouti; knul a kl, utí, zirpen, knistern. — abs. Cín ohýbán jsa svrčí. Pr. Chym. S-la cvrčala. Na mor. Zlínsku. Brt. Svrčeves, vsi, ť, Grillendorf, ves v Kla- tovsku. Vz S. N.	Svrčina — smrčina. Slov. Svrčinový, slez. švrkový — smrčinový. S. kora. Slov. Dbš. 57. Svrčkati = šurkati. Slov. Šd. Svrčov, a, m., něm. Swrčow, ves u Lip- níka. PL. Svrěovice, Zwrtschowitz. ves u Brandýsa n. L. PL., Tk. III. 55., 62. Svrhel, hle, f., die Abart. Šm. Svrhlec, hlce, m., svrhlý, abaRtig. — S. = svržený jezdec, der Sandreiter. D. — S. = svržený s úřadu, ein vom Amte Abgesetzter. Ros. Svrhlosť, i, f., die Ab-, Ausartung. D. Svrhlý = svržený, herabgeworfen. Ros. — S. = nepodařilý, degener, abartig, ausge- artet. D., Ráj. I. 136. Svrhnouti, hnul, ut, utí, svrci, svrhu, svrz, svrha (ouc), svrhl, žen, ení; svrhovati = dolů vrci, shoditi, herab-, herunter-, ab- werfen, abschütteln; dáviti se, speien, sieh übergeben; se = spadnouti, niederfallen, zu Boden fallen: nepodařiti se, ab-, aus- arten. Jg. — co, koho. Kůň svrhl zuby. Reš., jezdce. Ros.. Kom. S. lesy (srubati). Boč. Š. lékařství (= lék, dáviti se). Krab. Jelen s-hl parohy. Šp. — co, koho odkud: se skály, s lavice a polštáře (s úřadu s úřadu; jho se sebe s. V. Vítr svrhl krov s palácu. Dač. I. 73. Abychom mohli svrci s sebe břiemě velmi těžké. Hus I. 334. S. někoho s okna, s trůnu. D. S. břímě s sebe. Jel. — co kam: kámen na někoho s. Ros. V oheň svržeš je. Ž. wit. 139. 11. Do hrobu je svrhují. Er. P. 182. S. koho u věčné za- tracenie. Hus III. 117. S hráze do rybníka, Us., s nebe do pekla s. Kom. — co komu. Co oni pravili, to jim svrhl. Plk. Pan sudí odpovídaje předně mu ten příklad o panu Tasovi z Lomnice svrhl. Žer. On vymlouval se dvojí věcí, ale obojemu ode mne svr- ženo bylo (widerlegen). Žer. — se = nepo- dařiti se. Svrhl se člověk, živočich, strom. Jg. — se kde. Něco takových částek ve vodě se svrže. Toms. — koko kudy kam čím. Svrhl ho přes zábradlí po schodech na dvůr pod vůz, s peci za kamna rukou vlastní. Us. An těmi všemi úmluvami svrhl (zamítl je) a ku škodám mě připravil. Půh. II. 162. — čeho šp. m.: co. Brt. Svrhnutí, svržení, n., der Sturz. Šm. Svrch, u, m. = svrchní část něčeho, der obere Theil, die Oberfläche. Po s-chu. Har. S. míti (pravdu). Ty máš s. a já spod. Us. Dch. S. komína, der Obertheil. Dch. Svrchek, chku, svršek, šku, m. = svrch, hořejší n. svrchní částha n. strana něčeho, opak: spodek, der Gipfel, Obertheil. S. ucha (křídlo); s-chek ve mlýně (svrchní kámen, běhoun), V., stežně, stromu, Us.. Dch., boty (holénka; nárt, das Vorderblatt), střevícový, das Schuhoberleder. Šp. S. nohy (nárt), úst (podnebí). Kom., ruky, oděvu, rostliny (vr- cholík), D., sloupu, košile. Us. S., hlava štítu, das Haupt des Schildes. Nz. - S. = zevnitřní strana, plocha, die Oberfläche. S. rolí. Ben. V. S. naší země. Kom. Na s-ku vody. Toms. Přikryl s. země jako kobylky. MP. — S., svršek a pl. svrchky, svršky, svrškové (zastr. svrchci) = nábytek domovní,