825

černohlávka. Brt. Tři sýkory naběhané, to
jsú naše krávy dojné. Sš. P. 672. — S. =
pečený vdolek ze syrových sestrouhaných
bramborů. Us. — S-ky, šlovou někde buď
slejšky n. drobné knedlíky. Us. v Krkonš.
Hk. — S-ky = druh hrušek. U Rožnova. —
S , osob. jm. Vz S. N. — S., samota u Mi-
levska; mlýn u Humpolce a Něm. Brodu;
samota u Vltavotýna; myslivna u Jindřich.
Hradce. PL.

Sýkorář, e, m., der Meisenfänger. Šp.

Sýkorčí, MeiseH-. S. péro, hnízdo. Us.

Sýkořice, něm. Sikořitz, ves u Křivo-
klátu; něm. Sečkořitz, ves u Turnova; něm.
Sicheritz, ves u Lubence. PL.

Sýkornice, e, f., paseka u Holešova na
Mor. Tč.

Sykorovitý, meisenartig. S. ptáci.

Sýkoš, e, m., hepatus, živočich krabovitý.
Krok. II. 247.

Sykot (zastr. sylcet), u, m. = sykání, sy-
čení, das Gezische. Příp. -otъ.. Mkl. B. 189.
S. kalených střel. Rkk. 54

Sylaha, y, m., osob. jm.

Sýlati. Od kmene sъl, stupňováním kme-
nové samohlásky dostaneme jen syl . . . Vz
Poslati, Stupňování.

Syllaba, y, f., lépe než sillaba, z řec.
ow-kaßeiv, övlkaßrj = slabika, die Silbe. S-y
pojiti. Kom. Vz Slabika, KB. 2.

Syllaboměrec, rce, m. = básník, žertem
n. s příhanou, der Dichter. Kom.

Syllab-us, u, m., lat., přehledný seznam
ku př. zásad (článků), které přijatému učení
církve katolické odporují. Vz S. N.

Syllepsa, y. f., z řec úv/.kfjipit; = figura,
když týž přívlastek n. přísudek ke dvěma
n. více podmětům náleží, jež co do osoby,
počtu i rodu jsou rozdílny. S. N.

Syllogism-us, u, m., z řec. óv)J.oytó,uóí- =
sousudek, soubor, úsudek, závěrek; s. cor-
nutus, s. rohatý. Rk., KB. Vězí ve verši
tom sousudek či s.; Poslední verš chová
dilematický s. Sš. I. 322., II. 38. (Hý.).

Syllogistický, syllogistisch, vz Sousudný.

Sylov, a, m., Sillow, dvůr u Nepomuka.

Sylvanit, u, m., tellurík písmenkový.
Bř. 211., S. N. XI. 208.

Sylvin, u, m., sůl Sylviova. Bř. 117., 241.
S., chlorid draselnatý. Krč. 58., 933.

Symbol, u, m., z řec. ov^ßolov == znak,
význak; smyslný znak (oznak) - symbolům
fidei, vyznání víry. Nz. S., znak, smyslný
znak (znamení) pro pojmy a idee na př.
kotvice jest s-em naděje, kruh věčnosti,
olivová ratolesť míru. Vz více v S. N. Das
Symbol. Ve ptáku tom (holubu) s. čistoty
a sprostnosti se vidí. Sš. J. 31.

Symbolicky, sinnbildlich. S. něco na-
značiti. Sté. Alg. 42.

Symbolický = význačný, smyšlený, cokoli
k symbolu se vztahuje, podobenský, obrazový,
symbolisch, sinnbildlich. Pohřeb, pohroužení
do vody při křtu s.; Křest můj náznačný,
s. jest; S. očištění apoštolů; V tom označ-
ném či s-kém působení zahrnuje se veškera
síla a mocnosť iných nohou. Sš. I. 69., J. 28.,
212., 216. (Hý.). S. označení. Stč. Alg. 62.
S. knihy, v nichž jsou složeny základní
znaky některého náboženství.

Symbolika, y, f. = znakosloví, die Sym-
bolik. S. zvuková znázorňuje děje a zjevy
přírodní buď jednotlivými slovy zvukodob-
nými, buď celou řadou větovou slov tako-
vých aneb i příhodným rhythmem zvuko-
dobným. Vzdují větři, zahučie hrom strašný.
Vznide chřest a drnket ostrých mečev, vznide
syket kalených střel strašný, lom oščepóv,
rächet kopí bystrých. Rkk. Biju, peru, klepu
slámu, klasy tepu; mlat je moje pole, tady
ve stodole! Pamatujte si to, mlátíte-li žito;
takto šesti cepy perou do otepí. Vinaře.
Koně-li ve běhu kopyty dupotají, čemu se
dupoty podobají ? Dupoty cupoty na zem a
půdu tepotu cepů se podobají. Ib. (KB. 233.).
— S. = nauka o základních pravdách kře-
sťanské víry. Rk. S-ka v širším smyslu =
umění vyjadřovati náboženské idee smyslně
buď znaky buď slovy; v užším smyslu =
nauka o náboženských symbolech. S. N.
I sama hora olivná nese v sobě s-ku; S ku
ve věcech zemských tkvoucích na zrak vy-
staviti ; Dvakráte se nám namítá ta s., aby
nám tím hlouběji v utrobě utkvěla. Sš. Sk.
11., J. 66., 102. (Hý.).

Symfonický, z řec, souhlasný, sympho-
nisch.

Symfonie, e, f. = souznění, souzvuk, sou-
hlas, z řec. ov/Lícfi(,)vla, die Symphonie, der
Einklang. — S. = skladba hudební na mnoho
nástroju dle jistých pravidel složená, die
Symphonie, grosses, vielstimmiges Tonstück.
Rk. Vz více v S. N., Mlt.

Symmachie, e, f., řec tfiw««/««- spolek
k obraně i k výboji, die Symmachie. Vz
S. N.

Symmetral, v math., protiměrný. Stč.

Symmetrický = souměrný, symmetrisch.

Symmetrie, e, f., řec ôv^^etQÍa =— sou-
měr, souměrnost, das Gleichmass, die Sym-
metrie.

Sympathický = soucitný, soustrastný,
sympathisch. S. inkoust, nerv, léčení. Vz
S. N.

Sympathie, e, f., z řec. öv^na&ia, soucit,
soustrasť, bezděčné spolucítení cizí strasti,
příbuzný dojem, jejž na nás činí blaho neb
utrpení jiných. Vz více v S. N. Das Mit-
gefühl, die Neigung, Sympathie.

Sympathisovati = soucítiti s někým,
sympathisiren. Rk.

Sympiezometr, u, m., vz Piezometr. KP.
II. 91.

Symplegiady, gt. -ad, pl., f., ostrovy
sourazné (se srážející) v ústí Bosporu thra-
ckého. .Sv/tinlrjyladt?.

Symplektus: --_uuu : pozdvihnete se.

Symplesit, u, m., nerost. Vz Bř. 138., S.
N. XI. 208.

Symploka, y, t., řec. óv^ttIo-m), sousnova,
complexio, opakování téhož slova na začátku
i na konci vět po sobě jdoucích: I by úpěti
vrahóm, i by ustúpati vrahóm. Rkk. Vz Zk.
Ml. II. 168., KB. 239.

Symposi-on, a, n., řec. avpnóóiov, veselá
hostina, das Gastmal. S. N.

Symptom, u, m., z řec oú^mm,«,«, případ,
případek, úkaz, die Erscheinung; známka,
znamení, příznak, zvl. nemoci, das Krankheits-
zeichen. Symptom. Rk.