Předchozí (824)  Strana:825  Další (826) |
|
|||
825
|
|||
|
|||
černohlávka. Brt. Tři sýkory naběhané, to
jsú naše krávy dojné. Sš. P. 672. — S. = pečený vdolek ze syrových sestrouhaných bramborů. Us. — S-ky, šlovou někde buď slejšky n. drobné knedlíky. Us. v Krkonš. Hk. — S-ky = druh hrušek. U Rožnova. — S , osob. jm. Vz S. N. — S., samota u Mi- levska; mlýn u Humpolce a Něm. Brodu; samota u Vltavotýna; myslivna u Jindřich. Hradce. PL. Sýkorář, e, m., der Meisenfänger. Šp.
Sýkorčí, MeiseH-. S. péro, hnízdo. Us.
Sýkořice, něm. Sikořitz, ves u Křivo-
klátu; něm. Sečkořitz, ves u Turnova; něm. Sicheritz, ves u Lubence. PL. Sýkornice, e, f., paseka u Holešova na
Mor. Tč. Sykorovitý, meisenartig. S. ptáci.
Sýkoš, e, m., hepatus, živočich krabovitý.
Krok. II. 247. Sykot (zastr. sylcet), u, m. = sykání, sy-
čení, das Gezische. Příp. -otъ.. Mkl. B. 189. S. kalených střel. Rkk. 54 Sylaha, y, m., osob. jm.
Sýlati. Od kmene sъl, stupňováním kme-
nové samohlásky dostaneme jen syl . . . Vz Poslati, Stupňování. Syllaba, y, f., lépe než sillaba, z řec.
ow-kaßeiv, övlkaßrj = slabika, die Silbe. S-y pojiti. Kom. Vz Slabika, KB. 2. Syllaboměrec, rce, m. = básník, žertem
n. s příhanou, der Dichter. Kom. Syllab-us, u, m., lat., přehledný seznam
ku př. zásad (článků), které přijatému učení církve katolické odporují. Vz S. N. Syllepsa, y. f., z řec úv/.kfjipit; = figura,
když týž přívlastek n. přísudek ke dvěma n. více podmětům náleží, jež co do osoby, počtu i rodu jsou rozdílny. S. N. Syllogism-us, u, m., z řec. óv)J.oytó,uóí- =
sousudek, soubor, úsudek, závěrek; s. cor- nutus, s. rohatý. Rk., KB. Vězí ve verši tom sousudek či s.; Poslední verš chová dilematický s. Sš. I. 322., II. 38. (Hý.). Syllogistický, syllogistisch, vz Sousudný.
Sylov, a, m., Sillow, dvůr u Nepomuka.
Sylvanit, u, m., tellurík písmenkový.
Bř. 211., S. N. XI. 208. Sylvin, u, m., sůl Sylviova. Bř. 117., 241.
S., chlorid draselnatý. Krč. 58., 933. Symbol, u, m., z řec. ov^ßolov == znak,
význak; smyslný znak (oznak) - symbolům fidei, vyznání víry. Nz. S., znak, smyslný znak (znamení) pro pojmy a idee na př. kotvice jest s-em naděje, kruh věčnosti, olivová ratolesť míru. Vz více v S. N. Das Symbol. Ve ptáku tom (holubu) s. čistoty a sprostnosti se vidí. Sš. J. 31. Symbolicky, sinnbildlich. S. něco na-
značiti. Sté. Alg. 42. Symbolický = význačný, smyšlený, cokoli
k symbolu se vztahuje, podobenský, obrazový, symbolisch, sinnbildlich. Pohřeb, pohroužení do vody při křtu s.; Křest můj náznačný, s. jest; S. očištění apoštolů; V tom označ- ném či s-kém působení zahrnuje se veškera síla a mocnosť iných nohou. Sš. I. 69., J. 28., 212., 216. (Hý.). S. označení. Stč. Alg. 62. S. knihy, v nichž jsou složeny základní znaky některého náboženství. |
Symbolika, y, f. = znakosloví, die Sym-
bolik. S. zvuková znázorňuje děje a zjevy přírodní buď jednotlivými slovy zvukodob- nými, buď celou řadou větovou slov tako- vých aneb i příhodným rhythmem zvuko- dobným. Vzdují větři, zahučie hrom strašný. Vznide chřest a drnket ostrých mečev, vznide syket kalených střel strašný, lom oščepóv, rächet kopí bystrých. Rkk. Biju, peru, klepu slámu, klasy tepu; mlat je moje pole, tady ve stodole! Pamatujte si to, mlátíte-li žito; takto šesti cepy perou do otepí. Vinaře. Koně-li ve běhu kopyty dupotají, čemu se dupoty podobají ? Dupoty cupoty na zem a půdu tepotu cepů se podobají. Ib. (KB. 233.). — S. = nauka o základních pravdách kře- sťanské víry. Rk. S-ka v širším smyslu = umění vyjadřovati náboženské idee smyslně buď znaky buď slovy; v užším smyslu = nauka o náboženských symbolech. S. N. I sama hora olivná nese v sobě s-ku; S ku ve věcech zemských tkvoucích na zrak vy- staviti ; Dvakráte se nám namítá ta s., aby nám tím hlouběji v utrobě utkvěla. Sš. Sk. 11., J. 66., 102. (Hý.). Symfonický, z řec, souhlasný, sympho-
nisch. Symfonie, e, f. = souznění, souzvuk, sou-
hlas, z řec. ov/Lícfi(,)vla, die Symphonie, der Einklang. — S. = skladba hudební na mnoho nástroju dle jistých pravidel složená, die Symphonie, grosses, vielstimmiges Tonstück. Rk. Vz více v S. N., Mlt. Symmachie, e, f., řec tfiw««/««- spolek
k obraně i k výboji, die Symmachie. Vz S. N. Symmetral, v math., protiměrný. Stč.
Symmetrický = souměrný, symmetrisch.
Symmetrie, e, f., řec ôv^^etQÍa =— sou-
měr, souměrnost, das Gleichmass, die Sym- metrie. Sympathický = soucitný, soustrastný,
sympathisch. S. inkoust, nerv, léčení. Vz S. N. Sympathie, e, f., z řec. öv^na&ia, soucit,
soustrasť, bezděčné spolucítení cizí strasti, příbuzný dojem, jejž na nás činí blaho neb utrpení jiných. Vz více v S. N. Das Mit- gefühl, die Neigung, Sympathie. Sympathisovati = soucítiti s někým,
sympathisiren. Rk. Sympiezometr, u, m., vz Piezometr. KP.
II. 91. Symplegiady, gt. -ad, pl., f., ostrovy
sourazné (se srážející) v ústí Bosporu thra- ckého. .Sv/tinlrjyladt?. Symplektus: --uuu : pozdvihnete se.
Symplesit, u, m., nerost. Vz Bř. 138., S.
N. XI. 208. Symploka, y, t., řec. óv^ttIo-m), sousnova,
complexio, opakování téhož slova na začátku i na konci vět po sobě jdoucích: I by úpěti vrahóm, i by ustúpati vrahóm. Rkk. Vz Zk. Ml. II. 168., KB. 239. Symposi-on, a, n., řec. avpnóóiov, veselá
hostina, das Gastmal. S. N. Symptom, u, m., z řec oú^mm,«,«, případ,
případek, úkaz, die Erscheinung; známka, znamení, příznak, zvl. nemoci, das Krankheits- zeichen. Symptom. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (824)  Strana:825  Další (826) |